Nově objevený druh želvušky se chrání před smrtícím zářením svítícím štítem

Želvušky jsou sice velmi drobní živočichové, ale už dlouho se ví, že patří mezi velmistry v přežití. Biologové teď oznámili, že našli nový, doposud neznámý druh, který se může pochlubit něčím úplně nezvyklým –⁠ fluorescenčním štítem, který využívá jako ochranu před zářením.

Želvušky jsou drobní bezobratlí tvorové žijící ve vodě; měří asi 0,5 až 1 mm a vzhledem nejvíc připomínají zmačkaný sáček do vysavače vybavený osmi končetinami.

Jejich schopnost přežívat v mimořádně nehostinných podmínkách je ale legendární: udrží se živé ve vakuu, při extrémních teplotách a tlaku, ale zvládnou i silné intenzivní ionizující a ultrafialového (UV) záření.

Mezi taktiky přežití těchto tvorů patří schopnost hibernace: ze svého těla vyloučí vodu a zapouzdří se –⁠ v tomto stavu vydrží někdy i desítky let; přitom jejich organismy produkují proteiny, které chrání jejich buňky.

Nyní vědci objevili další ochranný mechanismus, který želvuškám, jak se zdá, pomáhá vypořádat se s potenciálně smrtícím UV zářením. Je jím fluorescenční látka, která toto záření pohlcuje a poté uvolňuje akumulovanou energii ve formě modrého světla.

„Naše studie naznačuje, že tito tvorové mohou přežít i na těch nejsušších a současně nejslunnějších místech na Zemi,“ uvedl Sandeep Eswarappa, spoluautor studie z Indického vědeckého institutu.

Pokusy s želvuškami

Eswarappa a jeho kolegové popsali nově odhalený mechanismus v odborném časopise Biology Letters. Nový druh želvušky objevili náhodou ve vzorku mechu, který rostl na zdi jejich institutu.

Když vystavili dva exempláře tohoto druhu a další dva příslušníky jiného druhu 15 minutám UV záření, přežili jen ti první. A navíc pod UV světlem nové druhy překvapivě zářily jasně modrou barvou.

Pro další zkoumání vytvořili výzkumníci extrakt z nového druhu a touto fluorescenční látkou pokryli další druh želvušky, který je na UV záření značně citlivý. Výsledky ukázaly, že tato látka poskytovala značnou ochranu –⁠ přibližně polovina testovaných želvušek totiž pokus přežila.

Eswarappa uvedl, že tento objev byl pro něj osobně překvapením. „Existují i jiné druhy, které vykazují odolnost vůči UV záření, ale tento je jediný, který má fluorescenci jako mechanismus, jak odolat smrtícímu UV záření,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 13 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 15 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
včera v 17:52

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
včera v 17:21
Načítání...