Nově objevený druh želvušky se chrání před smrtícím zářením svítícím štítem

Želvušky jsou sice velmi drobní živočichové, ale už dlouho se ví, že patří mezi velmistry v přežití. Biologové teď oznámili, že našli nový, doposud neznámý druh, který se může pochlubit něčím úplně nezvyklým –⁠ fluorescenčním štítem, který využívá jako ochranu před zářením.

Želvušky jsou drobní bezobratlí tvorové žijící ve vodě; měří asi 0,5 až 1 mm a vzhledem nejvíc připomínají zmačkaný sáček do vysavače vybavený osmi končetinami.

Jejich schopnost přežívat v mimořádně nehostinných podmínkách je ale legendární: udrží se živé ve vakuu, při extrémních teplotách a tlaku, ale zvládnou i silné intenzivní ionizující a ultrafialového (UV) záření.

Mezi taktiky přežití těchto tvorů patří schopnost hibernace: ze svého těla vyloučí vodu a zapouzdří se –⁠ v tomto stavu vydrží někdy i desítky let; přitom jejich organismy produkují proteiny, které chrání jejich buňky.

Nyní vědci objevili další ochranný mechanismus, který želvuškám, jak se zdá, pomáhá vypořádat se s potenciálně smrtícím UV zářením. Je jím fluorescenční látka, která toto záření pohlcuje a poté uvolňuje akumulovanou energii ve formě modrého světla.

„Naše studie naznačuje, že tito tvorové mohou přežít i na těch nejsušších a současně nejslunnějších místech na Zemi,“ uvedl Sandeep Eswarappa, spoluautor studie z Indického vědeckého institutu.

Pokusy s želvuškami

Eswarappa a jeho kolegové popsali nově odhalený mechanismus v odborném časopise Biology Letters. Nový druh želvušky objevili náhodou ve vzorku mechu, který rostl na zdi jejich institutu.

Když vystavili dva exempláře tohoto druhu a další dva příslušníky jiného druhu 15 minutám UV záření, přežili jen ti první. A navíc pod UV světlem nové druhy překvapivě zářily jasně modrou barvou.

Pro další zkoumání vytvořili výzkumníci extrakt z nového druhu a touto fluorescenční látkou pokryli další druh želvušky, který je na UV záření značně citlivý. Výsledky ukázaly, že tato látka poskytovala značnou ochranu –⁠ přibližně polovina testovaných želvušek totiž pokus přežila.

Eswarappa uvedl, že tento objev byl pro něj osobně překvapením. „Existují i jiné druhy, které vykazují odolnost vůči UV záření, ale tento je jediný, který má fluorescenci jako mechanismus, jak odolat smrtícímu UV záření,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 19 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...