Vědci zřejmě doplnili další dílek do poznání evoluce člověka. V posledním čísle prestižního časopisu Nature prezentují nově prozkoumanou část lebky z jižního Řecka. Její stáří odhadují na víc než 210 tisíc let, což by znamenalo, že naši předci zřejmě obývali jižní Evropu mnohem dříve, než se předpokládalo.
Nové archeologické metody naznačují, že lidé přišli do Evropy dřív, než se předpokládalo
Horizont ČT24: Lidé možná přišli do Evropy dřív (zdroj: ČT24)
„Doposud jsme si mysleli, že celý evoluční vývoj lidstva se vázal k Africe, oblasti rovníku a východní Afriky. Podle nás se však neodehrával tam, ale spíš ve východním Středomoří,“ říká ředitel bulharského Národního muzea Nikolaj Spassov.
Vychází z několika nových výzkumů. Ten poslední je nový jen zčásti, mohl se však opřít o moderní technologie. Samotné lebky totiž archeologové našli už v sedmdesátých letech dvacátého století. „Dnes můžeme analyzovat tyto vzorky CT skenery, používat techniky virtuální antropologie a speciální programy pro rekonstrukci vzorků do jejich původní podoby,“ vysvětluje nové možnosti paleontoložka Univerzity v Tübingenu Katerina Harvatiová.
Aktuální výzkum se konkrétně zaměřil na dvě lebky nalezené na jednom místě. První je označená Apidima 1 a je stará přes 210 tisíc let. Vykazuje znaky moderního, ale zároveň i primitivního člověka. Druhá, Apidima 2, je stará jen 170 tisíc let a nese rysy charakteristické pro neandertálce. Takto staré ostatky by se podle dosavadních teorií v Řecku objevovat neměly.
Teorie má i své odpůrce, podle kterých mohli výzkumníci chybovat při odhadu stáří i při rekonstrukci podoby lebek. Autory tak čeká další krok, pokusí se z úlomků získat materiál pro analýzu DNA, která by jejich verzi podpořila.
V depozitářích muzeí navíc leží tisíce fragmentů, které čekají na zpracování moderními metodami podobně jako Apidima 1 a 2. I ty mohou vrhnout nové světlo na současné teorie.