Nová metoda léčby zhoubných nemocí krvetvorby je česká práce. Pomáhá proti komplikacím po transplantaci

Čeští vědci vytvořili novou metodu, která může pomoci lidem po transplantaci kostní dřeně. Snižuje komplikace způsobené transplantací.

Po absolvované transplantaci kostní dřeně dochází u 30–80 % nemocných k tzv. reakci štěpu proti hostiteli. To znamená, že se organismus pacienta brání cizím buňkám kostní dřeně a snaží se je zlikvidovat. Aby organismus cizí buňky přijal, je nutné pacientovi podávat léky potlačující jeho vlastní imunitu, která je mu ale v dané chvíli na škodu.

7 minut
Kostní dřeň
Zdroj: ČT24

U malé části nemocných je však imunitní odpověď i přes podávané léky natolik silná, že se u pacienta v důsledku vzájemné reakce mezi buňkami nové kostní dřeně a tkáněmi pacienta dostavují komplikace. V lepším případě znamenají různé typy postižení obecně zhoršující potransplantační průběh (vyrážka, průjmy, poškození jater atd.), v horším případě však mohou vést až k úmrtí pacienta.

  • Zástupce primáře Hematologicko-onkologického odd. Fakultní nemocnice Plzeň, člen Správní rady a vedoucí Odběrového centra Českého národního registru dárců dřeně.

Nová léčebná metoda, jejímž autorem je tým pracovníků vedený Danielem Lysákem tyto zmíněné komplikace boje imunitního systému proti cizím buňkám pomáhá snížit na minimum. Při této metodě se využívají kmenové buňky odebrané z kostní dřeně dárce. Z nich se v laboratoři buněčné terapie Hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň vyrobí léčivý přípravek složený z tzv. mesenchymálních kmenových buněk, který je s různým odstupem po transplantaci kostní dřeně podán pacientovi formou infuze do žíly.

Tato nová léčebná metoda je ve fázi klinické studie od roku 2014 a její výsledky ukazují, že u části nemocných může omezit závažnost projevů reakce štěpu proti hostiteli a snížit dávky léků potlačujících imunitu a tím i jejich vedlejší účinky.

Klinická studie je společným projektem Fakultní nemocnice Plzeň, Nadace pro transplantace kostní dřeně a Českého národního registru dárců dřeně. Nemocnice poskytuje prostory a zařízení, nadace studii spolufinancuje, registr nabízí dárce buněk z kostní dřeně.

Čtvrt století Nadace pro transplantace kostní dřeně

Letos uplyne 25 let od založení Nadace pro transplantace kostní dřeně, která vznikla s primárním, úspěšně splněným cílem, vybudovat nestátní registr dobrovolných dárců krvetvorných buněk – Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Tato organizace se sídlem v Plzni je tvořena sítí 10 dárcovských center po celé republice a více než 40 náběrovými centry.

Za čtvrtstoletí své existence se stala jedním z největších registrů ve střední a východní Evropě, jako jediná v tomto regionu a 4. na světě má od roku 2005 plnou akreditaci WMDA (World Marrow Donors Association), kterou již 2x úspěšně obhájila.

V současnosti disponuje databází více než 73 tisíc dárců s mediánem věku 33 let, v počtu odběrů na počet dárců patří globálně mezi nejefektivnější registry. Za dobu své existence registr nalezl dárce pro 1471 nemocných (z toho 637 vlastních dárců a zbytek ze zahraničí). Význam ČNRDD pro nepříbuzenský transplantační program v ČR dokládá to, že každoročně zajišťuje takřka dvě třetiny celorepublikově provedených nepříbuzenských transplantací ve všech alogenních transplantačních centrech ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 20 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 22 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...