Nová metoda léčby zhoubných nemocí krvetvorby je česká práce. Pomáhá proti komplikacím po transplantaci

Čeští vědci vytvořili novou metodu, která může pomoci lidem po transplantaci kostní dřeně. Snižuje komplikace způsobené transplantací.

Po absolvované transplantaci kostní dřeně dochází u 30–80 % nemocných k tzv. reakci štěpu proti hostiteli. To znamená, že se organismus pacienta brání cizím buňkám kostní dřeně a snaží se je zlikvidovat. Aby organismus cizí buňky přijal, je nutné pacientovi podávat léky potlačující jeho vlastní imunitu, která je mu ale v dané chvíli na škodu.

7 minut
Kostní dřeň
Zdroj: ČT24

U malé části nemocných je však imunitní odpověď i přes podávané léky natolik silná, že se u pacienta v důsledku vzájemné reakce mezi buňkami nové kostní dřeně a tkáněmi pacienta dostavují komplikace. V lepším případě znamenají různé typy postižení obecně zhoršující potransplantační průběh (vyrážka, průjmy, poškození jater atd.), v horším případě však mohou vést až k úmrtí pacienta.

  • Zástupce primáře Hematologicko-onkologického odd. Fakultní nemocnice Plzeň, člen Správní rady a vedoucí Odběrového centra Českého národního registru dárců dřeně.

Nová léčebná metoda, jejímž autorem je tým pracovníků vedený Danielem Lysákem tyto zmíněné komplikace boje imunitního systému proti cizím buňkám pomáhá snížit na minimum. Při této metodě se využívají kmenové buňky odebrané z kostní dřeně dárce. Z nich se v laboratoři buněčné terapie Hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň vyrobí léčivý přípravek složený z tzv. mesenchymálních kmenových buněk, který je s různým odstupem po transplantaci kostní dřeně podán pacientovi formou infuze do žíly.

Tato nová léčebná metoda je ve fázi klinické studie od roku 2014 a její výsledky ukazují, že u části nemocných může omezit závažnost projevů reakce štěpu proti hostiteli a snížit dávky léků potlačujících imunitu a tím i jejich vedlejší účinky.

Klinická studie je společným projektem Fakultní nemocnice Plzeň, Nadace pro transplantace kostní dřeně a Českého národního registru dárců dřeně. Nemocnice poskytuje prostory a zařízení, nadace studii spolufinancuje, registr nabízí dárce buněk z kostní dřeně.

Čtvrt století Nadace pro transplantace kostní dřeně

Letos uplyne 25 let od založení Nadace pro transplantace kostní dřeně, která vznikla s primárním, úspěšně splněným cílem, vybudovat nestátní registr dobrovolných dárců krvetvorných buněk – Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Tato organizace se sídlem v Plzni je tvořena sítí 10 dárcovských center po celé republice a více než 40 náběrovými centry.

Za čtvrtstoletí své existence se stala jedním z největších registrů ve střední a východní Evropě, jako jediná v tomto regionu a 4. na světě má od roku 2005 plnou akreditaci WMDA (World Marrow Donors Association), kterou již 2x úspěšně obhájila.

V současnosti disponuje databází více než 73 tisíc dárců s mediánem věku 33 let, v počtu odběrů na počet dárců patří globálně mezi nejefektivnější registry. Za dobu své existence registr nalezl dárce pro 1471 nemocných (z toho 637 vlastních dárců a zbytek ze zahraničí). Význam ČNRDD pro nepříbuzenský transplantační program v ČR dokládá to, že každoročně zajišťuje takřka dvě třetiny celorepublikově provedených nepříbuzenských transplantací ve všech alogenních transplantačních centrech ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 18 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...