Nová metoda léčby zhoubných nemocí krvetvorby je česká práce. Pomáhá proti komplikacím po transplantaci

Čeští vědci vytvořili novou metodu, která může pomoci lidem po transplantaci kostní dřeně. Snižuje komplikace způsobené transplantací.

Po absolvované transplantaci kostní dřeně dochází u 30–80 % nemocných k tzv. reakci štěpu proti hostiteli. To znamená, že se organismus pacienta brání cizím buňkám kostní dřeně a snaží se je zlikvidovat. Aby organismus cizí buňky přijal, je nutné pacientovi podávat léky potlačující jeho vlastní imunitu, která je mu ale v dané chvíli na škodu.

Kostní dřeň (zdroj: ČT24)

U malé části nemocných je však imunitní odpověď i přes podávané léky natolik silná, že se u pacienta v důsledku vzájemné reakce mezi buňkami nové kostní dřeně a tkáněmi pacienta dostavují komplikace. V lepším případě znamenají různé typy postižení obecně zhoršující potransplantační průběh (vyrážka, průjmy, poškození jater atd.), v horším případě však mohou vést až k úmrtí pacienta.

  • Zástupce primáře Hematologicko-onkologického odd. Fakultní nemocnice Plzeň, člen Správní rady a vedoucí Odběrového centra Českého národního registru dárců dřeně.

Nová léčebná metoda, jejímž autorem je tým pracovníků vedený Danielem Lysákem tyto zmíněné komplikace boje imunitního systému proti cizím buňkám pomáhá snížit na minimum. Při této metodě se využívají kmenové buňky odebrané z kostní dřeně dárce. Z nich se v laboratoři buněčné terapie Hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň vyrobí léčivý přípravek složený z tzv. mesenchymálních kmenových buněk, který je s různým odstupem po transplantaci kostní dřeně podán pacientovi formou infuze do žíly.

Tato nová léčebná metoda je ve fázi klinické studie od roku 2014 a její výsledky ukazují, že u části nemocných může omezit závažnost projevů reakce štěpu proti hostiteli a snížit dávky léků potlačujících imunitu a tím i jejich vedlejší účinky.

Klinická studie je společným projektem Fakultní nemocnice Plzeň, Nadace pro transplantace kostní dřeně a Českého národního registru dárců dřeně. Nemocnice poskytuje prostory a zařízení, nadace studii spolufinancuje, registr nabízí dárce buněk z kostní dřeně.

Čtvrt století Nadace pro transplantace kostní dřeně

Letos uplyne 25 let od založení Nadace pro transplantace kostní dřeně, která vznikla s primárním, úspěšně splněným cílem, vybudovat nestátní registr dobrovolných dárců krvetvorných buněk – Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD). Tato organizace se sídlem v Plzni je tvořena sítí 10 dárcovských center po celé republice a více než 40 náběrovými centry.

Za čtvrtstoletí své existence se stala jedním z největších registrů ve střední a východní Evropě, jako jediná v tomto regionu a 4. na světě má od roku 2005 plnou akreditaci WMDA (World Marrow Donors Association), kterou již 2x úspěšně obhájila.

V současnosti disponuje databází více než 73 tisíc dárců s mediánem věku 33 let, v počtu odběrů na počet dárců patří globálně mezi nejefektivnější registry. Za dobu své existence registr nalezl dárce pro 1471 nemocných (z toho 637 vlastních dárců a zbytek ze zahraničí). Význam ČNRDD pro nepříbuzenský transplantační program v ČR dokládá to, že každoročně zajišťuje takřka dvě třetiny celorepublikově provedených nepříbuzenských transplantací ve všech alogenních transplantačních centrech ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První pozorování námluv žraloků obrovských ukázalo kousání i pronásledování

Žraloci obrovští patří k nejzáhadnějším obyvatelům mořských hlubin. O chování dospělých se ví jen málo. Teď se ale podařilo poprvé zblízka nafilmovat, jak vypadají námluvy těchto až dvanáct metrů dlouhých mořských obrů.
před 16 hhodinami

Rostlinné mléko může zvýšit riziko deprese, naznačila studie

Konzumace rostlinného mléka zvyšuje riziko vzniku deprese, uvádí studie, o které informoval server britského deníku The Times. U lidí, kteří pijí polotučné kravské mléko, je pravděpodobnost výskytu depresí a úzkostí podle vědců nižší. Autoři zároveň varují, že výsledky výzkumu je potřeba prověřit.
před 19 hhodinami

Otázky a odpovědi: Co se ví o viru, který se šíří v Číně

Především na sociálních sítích, ale i v bulvárních médiích se šíří zprávy o novém viru, který v Číně mimo jiné plní krematoria. Téma virové epidemie, která se objeví v Číně přesně pět let po covidu, je atraktivní. Ale pohled na reálná data ukazuje, že aktuální situace není ani zdaleka tak dramatická. Nový virus ve skutečnosti není tak nový – dokonce je pravděpodobné, že už prošel i českou populací.
7. 1. 2025

Lidé v paleolitu se neživili paleo dietou. Jedli třeba stulíky

V představě řady lidí se v pravěku lidstvo živilo hlavně masem. Podle nové studie je ale opak pravdou. Vědci našli v Izraeli důkazy o tom, jak bohatá a pestrá byla paleolitická rostlinná potrava.
7. 1. 2025

Plodnost snížily mezi roky 2021 a 2022 obavy z očkování, říká český výzkum

Výrazný pokles plodnosti v Česku mezi lety 2021 a 2022 souvisí podle vědkyň z Národního institutu SYRI s očkováním proti covidu-19. Vědkyně modelovaly plodnost pro rok 2022 a vycházely při tom z předpokladu, že ženy v důsledku obav z možných vedlejších účinků látky vědomě odkládaly svoje reprodukční záměry v měsíci vakcinace.
7. 1. 2025

Sibiřský mráz v Československu uvěznil auta a omezil elektrárny

Před čtyřiceti lety, 7. ledna 1985, zasáhla Československo a celou oblast střední Evropy šestidenní vlna silných mrazů v důsledku proniknutí velmi studeného vzduchu od severovýchodu. Druhá vlna extrémně chladného počasí přišla od 11. do 13. února téhož roku. Při obou mrazivých vlnách se teploty několik dní držely kolem minus třiceti stupňů Celsia.
7. 1. 2025

Čínská policie testuje hlídkující roboty se sítěmi a slzným plynem

Ve východní Číně chce místní policie nasazovat na hlídky v ulicích pojízdné roboty. Podle deníku South China Morning Post jsou tyto stroje schopné identifikovat osoby porušující zákony, a dokonce je pomocí slzného plynu paralyzovat.
7. 1. 2025

Meta chce zaplavit Facebook AI uživateli. Těm lidským se to nelíbí

Sociální sítě by podle šéfů společnosti Meta měly být oživené „neživými uživateli“. Avatary generované umělou inteligencí mají zvýšit míru toho, jak se lidští uživatelé zapojují například do diskuzí. Po bouřlivých reakcích na sociálních sítích se ukázalo, že Facebook i Instagram už s těmito technologiemi experimentovaly.
6. 1. 2025
Načítání...