Americká společnost Hyperloop Transportation Technologies (HyperloopTT) představila svou první kapsli určenou pro přepravu cestujících novou vysokorychlostní technologií.
Kapsle se nazývá Quintero One, je dlouhá 32 metrů, váží pět tun a je téměř celá vyrobená z kompozitního materiálu. Firma představila svou kapsli ve Španělsku a bude ji nyní přesouvat do Francie kvůli dodatečné montáži. Poté by měla být použita pro první komerční jízdu, uvádí se v prohlášení.
Co je hyperloop?
Technologie vysokorychlostní přepravy osob nazývaná hyperloop se stala populární díky miliardáři Elonu Muskovi, který ji začal propagovat v roce 2013 a dokázal motivovat několik firem, aby se připojily k rozvoji tohoto systému. Ten je založený na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely: protože bude v tunelu téměř absolutní vakuum, nebude „vlaku“ bránit téměř žádný odpor vzduchu. Cestující budou moci kapslemi cestovat rychlostí více než 1200 kilometrů za hodinu.
Přeprava tak bude rychlejší než současné způsoby, jako je třeba vlak Maglev využívající magnetické levitace. A současně by měla spotřebovat mnohem menší množství energie. Problémem zatím je stavba tunelů – aby vydržely dostatečně velké podtlakování, musí být vyrobené z extrémně pevných materiálů.
Kde je budoucnost hyperloopu?
Centrem vývoje technologie hyperloop je nyní oblast Los Angeles. Zde má základnu několik firem jako Arrivo, Virgin Hyperloop One a Boring.
V červenci HyperloopTT zřídil společný podnik na výstavbu testovacího systému na jihozápadě Číny, napsala agentura Bloomberg. Ředitel HyperloopTT Dirk Ahlborn loni uvedl, že doufá, že první pasažéři se svezou pomocí hyperloopu již za tři roky.
Konkurenční společnost Virgin Hyperloop One, za kterou stojí britský miliardář Richard Branson, chce zase v Indii vybudovat superrychlý dopravní systém. Ten by cestu mezi městem Púna a chystaným letištěm v Bombaji zkrátil na 25 minut, čímž by cestující ušetřili asi tři hodiny času. Předváděcí trať by měla být vybudována během dvou až tří let od podpisu smlouvy. V druhé fázi pak má celá trasa Púna–Bombaj vzniknout do pěti až sedmi let.
Bransonův projekt by podle Virgin Hyperloop One mohl Indii za 30 let provozu ušetřit kolem 55 miliard dolarů (1,1 bilionu Kč). „Myslím, že projekt Virgin Hyperloop One by mohl mít na Indii ve 21. století stejné dopady, jaké měly vlaky ve století dvacátém,“ uvedl Branson. „Trasa Púna–Bombaj je ideálním prvním koridorem pro celostátní hyperloopovou síť,“ dodal.
