Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii dostal Jošinori Ósumi. Ukázal, jak se buňky samy požírají

Japonský vědec Jošinori Ósumi, který se specializuje na buněčnou biologii, dostal v pondělí Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii. Jeho výzkum může pomoci v boji proti rakovině.

Stockholmský Karolinský institut v pondělí půl hodiny před polednem oznámil držitele letošní Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Stal se jím Jošinori Ósumi.

  • Jošinori Ósumi je už šestým japonským vědcem, který dostal Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii.

Jošinori Ósumi (9. 2. 1945) je japonský vědec specializovaný na buněčnou biologii. Zaměřuje se na mechanismus autofágie. Učí na Tokijském institutu technologie.

Ósumi studoval autofágii na tisících druzích mutovaných kvasinek a identifikoval 15 genů, které jsou zodpovědné za níže popsaný mechanismus. Významné je, že jeho výzkum vedl k enormnímu zájmu o téma autofágie.

Autofágie je jedním z mechanismů udržení buněčně rovnováhy. Evolučně jde o velmi starý proces založený na rozkládání proteinů. Slovo autofágie pochází z řečtiny a znamená požírání sama sebe – a přesně to se v tomto procesu děje. Když jsou buňky vystavené hladu, začnou trávit samy sebe. Tento mechanismus je logický a velmi praktický a podle nových poznatků může jeho pochopení pomáhat při boji proti rakovině. 

Nahrávám video

Koncept autofágie se objevil v 60. letech 20. století, když vědci poprvé pozorovali, že buňky mohou ničit svůj vlastní obsah, když uzavřou své membrány. Tento fenomén se ale studoval nesmírně špatně – až do začátku 90. let, kdy na kvasinkách obsažených v pekařském droždí dokázal identifikovat geny, jež jsou za vznik autofágie zodpovědné. V sérii dalších výzkumů pak ukázal, že mechanismus jejího vzniku je stejný i v lidském těle.

Jeho výzkum vedl k novému paradigmatu v pochopení toho, jak buňka dokáže recyklovat svůj obsah. Otevřel cestu k tomu, aby lékaři začali chápat důležitost autofágie v mnoha tělesných procesech. 

Nahrávám video

Problémy spojené s autofágií zasahují do celé řady tělesných procesů. Narušení tohoto mechanismu má souvislost s Parkinsonovou chorobou, cukrovkou a mnoha dalšími zdravotními problémy, které přicházejí se stářím. Mutace v autofágii zase vede ke genetickým poruchám a dokonce i k rakovině. Vědci v řadě zemí dnes intenzivně pracují na tom, aby dokázali na poruchy autofágie cílit pomocí léčiv.

Odměna za Nobelovu cenu

Ocenění je prvním ze šestice letošních Nobelových cen. Laureát získal kromě prestižní medaile a diplomu i osm milionů švédských korun (22,5 milionu korun). V dalších dnech tohoto týdne se bude udělovat ocenění za fyziku, chemii, v pátek za mír a příští pondělí za ekonomii. Datum pro udělení ceny za literaturu zatím nebylo stanoveno.

  • Nobelova cena je udělována každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž je udělována, je považována za nejprestižnější ocenění.

Kompletní zprávu Královské společnosti najdete zde:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 16 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 17 hhodinami
Načítání...