Japonský vědec Jošinori Ósumi, který se specializuje na buněčnou biologii, dostal v pondělí Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii. Jeho výzkum může pomoci v boji proti rakovině.
Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii dostal Jošinori Ósumi. Ukázal, jak se buňky samy požírají
Stockholmský Karolinský institut v pondělí půl hodiny před polednem oznámil držitele letošní Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Stal se jím Jošinori Ósumi.
- Jošinori Ósumi je už šestým japonským vědcem, který dostal Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii.
Jošinori Ósumi (9. 2. 1945) je japonský vědec specializovaný na buněčnou biologii. Zaměřuje se na mechanismus autofágie. Učí na Tokijském institutu technologie.
Ósumi studoval autofágii na tisících druzích mutovaných kvasinek a identifikoval 15 genů, které jsou zodpovědné za níže popsaný mechanismus. Významné je, že jeho výzkum vedl k enormnímu zájmu o téma autofágie.
Autofágie je jedním z mechanismů udržení buněčně rovnováhy. Evolučně jde o velmi starý proces založený na rozkládání proteinů. Slovo autofágie pochází z řečtiny a znamená požírání sama sebe – a přesně to se v tomto procesu děje. Když jsou buňky vystavené hladu, začnou trávit samy sebe. Tento mechanismus je logický a velmi praktický a podle nových poznatků může jeho pochopení pomáhat při boji proti rakovině.
Václav Hořejší o Nobelově ceně za lékařství (zdroj: ČT24)
Koncept autofágie se objevil v 60. letech 20. století, když vědci poprvé pozorovali, že buňky mohou ničit svůj vlastní obsah, když uzavřou své membrány. Tento fenomén se ale studoval nesmírně špatně – až do začátku 90. let, kdy na kvasinkách obsažených v pekařském droždí dokázal identifikovat geny, jež jsou za vznik autofágie zodpovědné. V sérii dalších výzkumů pak ukázal, že mechanismus jejího vzniku je stejný i v lidském těle.
Jeho výzkum vedl k novému paradigmatu v pochopení toho, jak buňka dokáže recyklovat svůj obsah. Otevřel cestu k tomu, aby lékaři začali chápat důležitost autofágie v mnoha tělesných procesech.
Reportáž o Nobelově ceně za lékařství 2016 (zdroj: ČT24)
Problémy spojené s autofágií zasahují do celé řady tělesných procesů. Narušení tohoto mechanismu má souvislost s Parkinsonovou chorobou, cukrovkou a mnoha dalšími zdravotními problémy, které přicházejí se stářím. Mutace v autofágii zase vede ke genetickým poruchám a dokonce i k rakovině. Vědci v řadě zemí dnes intenzivně pracují na tom, aby dokázali na poruchy autofágie cílit pomocí léčiv.
Odměna za Nobelovu cenu
Ocenění je prvním ze šestice letošních Nobelových cen. Laureát získal kromě prestižní medaile a diplomu i osm milionů švédských korun (22,5 milionu korun). V dalších dnech tohoto týdne se bude udělovat ocenění za fyziku, chemii, v pátek za mír a příští pondělí za ekonomii. Datum pro udělení ceny za literaturu zatím nebylo stanoveno.
- Nobelova cena je udělována každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž je udělována, je považována za nejprestižnější ocenění.
Kompletní zprávu Královské společnosti najdete zde: