Nobelovu cenu za chemii dostali vědci za výzkum molekulárních strojů

Nobelovu cenu za chemii dostanou Jean–Pierre Sauvage, Sir J. Fraser Stoddart a Bernard L. Feringa za výzkum molekulárních strojů.

Stockholmský Karolinský institut ve středu před polednem oznámil držitele letošní Nobelovy ceny za chemii. Dostali ji vědci, kteří se věnují výzkumu těch nejmenších představitelných strojů - takzvaných molekulárních přístrojů.

Práce těchto vědců dokázala vytvořit ty nejmenší stroje o velikosti molekul - jsou tisíckrát tenčí než lidský vlas. Například tým Bernarda Feringa vytvořil miniaturní autíčko schopné pohybu:

Molekulární auto
Zdroj: Nobelprize.org

Na tento výzkum navázal výzkum molekulárních motorů - vědci dokázali vytvořit miniaturní rotory, vše na molekulární úrovni. Motor byl po nasvícení světlem schopen pohybu:

Příběh molekulárních strojů

  • Za moment, kdy vznikla myšlenka nanotechnologie, se považuje 29. prosinec roku 1959. Tehdy fyzik Richard Feynman přednesl základní teze vzniku strojů velkých jako atomy nebo molekuly.

Molekulární stroje je obecně označení pro proteinové komplexy, které mají na starosti veškeré procesy probíhající v živých organismech. Nové poznatky mají být využitelné mimo jiné při vývoji nových materiálů, senzorů a systémů pro uchování energie.

Jak malé mohou být ty nejmenší stroje? Tuto otázku položil laureát Nobelovy ceny Richard Feynman na později velmi proslavené přednášce už roku 1984. Tento vědec se stal vizionářem oboru nanotechnologie a přišel s teoretickou vizí světa, v němž budou miniaturní stroje dělat práci, na kterou dnešní technologie nestačí.

Podívejte se na vysvětlení českého vědce:

6 minut
Co jsou molekulární stroje?
Zdroj: ČT24

V přírodě takové stroje existují v podobě bakterií a dalších miniaturních organismů – ale může je vyrobit člověk? Známý vizionář věřil, že takové stroje by mohly vzniknout přibližně do třiceti let. Jenže Feynman netušil, že výzkum už v té době probíhal. Roku 1983 se totiž poprvé dokázal Sauvagův tým dostat na kloub tomu, jak vytvořit mechanickou vazbu a tím položil základ celé nové vědě a technologii.

Trojice oceněných Evropanů cenu dostala za design a syntézu molekul s kontrolovanými pohyby, které dokážou plnit určité úkoly, když je jim dodána energie.
Královská švédská akademie věd

Výzkum všech tří chemiků vedl k tomu, že vznikla souprava nástrojů, které se dá použít pro další molekulární inženýrství. Nových produktů jejich aplikované technologie je dnes už obrovské množství; jedním z těch nejsložitějších je molekulární robot, který vznikl roku 2013. Je schopen chytit a spojovat aminokyseliny.

Jiní vědci zase dokázali spojit molekulární motory s dlouhými polymery, takže vznikne jakási složitá síť. Když se motorky vystaví světlu, svinou polymer do klubka. Díky tomu se světelná energie uloží do molekuly – pokud by se podařilo ji odtamtud zase dostat, mohl by vzniknout zcela nový druh baterie. Stejná technologie by také mohla vést ke vzniku zcela nových senzorů citlivých na světlo.

Budoucnost tohoto oboru chemie je prakticky neomezené - nano stroje mohou zcela změnit to, jak civilizace funguje.  

  • Nobelova cena je udělována každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž je udělována, je považována za nejprestižnější ocenění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

„AI firmy jsou regulované míň než sendviče“. Na superinteligenci nejsou připravené

Analýza zaměřená na osm hlavních firem, které vytvářejí nejpokročilejší modely umělých inteligencí (AI), prokázala, že společnosti vůbec neřeší možnost ztráty kontroly nad takzvanými superinteligencemi, jež se snaží vytvářet. Jde o formu AI, která má ve všech ohledech překonat lidský intelekt.
před 3 hhodinami

Advent na blátě. Příští týden půjdou teploty nad deset stupňů

Bláto místo závějí, déšť místo sněhu. A teploty blížící se 15 stupňům nad nulou – to není tradiční představa adventu. Ale již za pár dní to podle předpovědi počasí bude realita Česka.
před 8 hhodinami

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 9 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 12 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44
Načítání...