Nevyšlo to ani napodruhé. NASA opět zrušila start bezpilotní mise na Měsíc

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v sobotu podruhé v tomto týdnu kvůli technickým potížím zrušil plánovaný start rakety SLS s modulem Orion k Měsíci. Vesmírná agentura o tom informuje na svém webu a sociálních sítích, kde už dříve během dne napsala, že má raketa potíže s unikajícím palivem.

„Při pokusu dostat palivo do rakety byla zjištěna netěsnost. Dosavadní pokusy o nápravu byly neúspěšné,“ přiblížila na Twitteru nejprve NASA. Později agentura doplnila, že problém se nepodařilo vyřešit a že start se odkládá.

Zatím není jasné, na kdy NASA naplánuje další pokus o start rakety SLS. Nejprve se objevily informace, že by to mohlo být už v pondělí. Podle šéfa NASA Billa Nelsona, jehož citovala agentura AP, by mohlo řešení dnešního technického problému odložit start rakety až na říjen.

První termín pro start testovací mise, kterou budou v případě úspěchu následovat cesty na Měsíc s posádkou, byl plánovaný na pondělí 29. srpna. Technici ale zjistili problém s jedním ze čtyř raketových motorů SLS, který se nechladil na požadovanou teplotu minus 250 stupňů Celsia a místo toho byl o pět stupňů Celsia teplejší.

Aby se předešlo stejné chybě, chystala NASA na sobotní start pozměněný proces tankování paliva. Za potíže ale mohl být zodpovědný také senzor, který mohl ukázat nesprávná data, uvedl už dříve šéf projektu SLS John Honeycutt.

Cílem programu Artemis je lunární kolonie

I když se problém objevil znovu a odpočítávání museli technici opět zastavit, poskytne příprava na start SLS NASA cenné poznatky, dodal Honeycutt. Šéf agentury Bill Nelson už v pondělí po zastavení startu zdůraznil, že Artemis I je testovací mise a jako k takové je k ní potřeba přistupovat.

Mise je první vlaštovkou programu Artemis, v rámci kterého chce NASA po více než půlstoletí vrátit člověka na Měsíc. Podle současného plánu má modul Orion s posádkou obletět družici v roce 2024 a při misi Artemis III mají na jejím povrchu stanout dva lidé. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.