Neuralink funguje, oznámil Musk. První pacient dokáže myšlenkami ovládat kurzor

První pacient, kterému společnost Neuralink implantovala mozkový čip, nyní dokáže svými myšlenkami hýbat kurzorem myši na obrazovce. V noci na úterý to oznámil zakladatel projektu Elon Musk. Podle něj se zdá, že se první účastník klinické studie po zavedení čipu do mozku zcela zotavil.

Neuralink loni dostal od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech a na konci ledna Musk oznámil, že firma implantovala čip prvnímu člověku. Zařadila se tím k několika dalším projektům, kterým se v uplynulých letech takovýto zákrok podařil.

„Pokrok je dobrý a zdá se, že pacient se plně zotavil,“ řekl v pondělí Musk v rozhovoru vysílaném na jeho sociální síti X. „Pacient je schopen hýbat s myší po obrazovce jen svým myšlením,“ pokračoval.

Společnost Neuralink se stejně jako při lednovém oznámení k věci ihned nevyjádřila. Musk uvedl, že dalším cílem klinické studie je nyní provést prostřednictvím implantátu co nejvíce kliknutí myší.

Sen o kyborgovi

Neuralink svůj mozkový čip o velikosti mince vyvinul v roce 2022, známý je také jako implantát rozhraní mozek–počítač (BCI). Zařízení, které bylo testováno na zvířatech, podle společnosti umožňuje zaznamenávat a bezdrátově přenášet mozkové signály do aplikace, jež dekóduje, jak se člověk hodlá pohybovat. Dlouhodobým cílem je přitom například umožnit lidem s kvadruplegií neboli ochrnutím všech čtyř končetin ovládat zařízení myšlenkami.

Musk v několika rozhovorech prohlásil, že se snaží touto cestou pomoci lidem, aby mohli i v budoucnu konkurovat umělým inteligencím. Pokud by se podařilo vylepšit pomocí kybernetických rozhraní lidský mozek tak, že by přímo komunikoval s počítači a další technikou, mohlo by to mít podle amerického podnikatele obrovský potenciál.

Na tomto konceptu neurovědci pracují po desetiletí. Už v roce 2004 voperovali američtí vědci ze společnosti Cyberkinetics mladému Američanovi do mozku čip, s jehož pomocí ovládal e-mail a hrál počítačové hry. Loni zase skupina švýcarských vědců oznámila, že jejich systém zahrnující mozkové implantáty pomáhá ochrnutému muži chodit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ptačí chřipka je v Česku. Odpovědi na deset základních otázek

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.
před 14 hhodinami

Sicílie bojuje proti ohnivým mravencům. Jejich bodnutí může zabít i člověka

Smrtící mravenec ohnivý dorazil k evropským břehům už před několika lety a jeho vpád se zatím nepodařilo zastavit. Ohniví mravenci druhu Solenopsis invicta jsou jedním z nejinvaznějších druhů a kontrolovat jejich populaci je velmi nákladné. V Evropě byl jejich výskyt potvrzen zatím na Sicílii a italské úřady se rozhodly jednat. Příliš mnoho možností ale nemají.
před 18 hhodinami

Kanada přišla o status země bez spalniček. Klesla proočkovanost

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Tento status země ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.
před 19 hhodinami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 23 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
10. 11. 2025

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
10. 11. 2025

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
10. 11. 2025

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
10. 11. 2025
Načítání...