Neuralink funguje, oznámil Musk. První pacient dokáže myšlenkami ovládat kurzor

První pacient, kterému společnost Neuralink implantovala mozkový čip, nyní dokáže svými myšlenkami hýbat kurzorem myši na obrazovce. V noci na úterý to oznámil zakladatel projektu Elon Musk. Podle něj se zdá, že se první účastník klinické studie po zavedení čipu do mozku zcela zotavil.

Neuralink loni dostal od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech a na konci ledna Musk oznámil, že firma implantovala čip prvnímu člověku. Zařadila se tím k několika dalším projektům, kterým se v uplynulých letech takovýto zákrok podařil.

„Pokrok je dobrý a zdá se, že pacient se plně zotavil,“ řekl v pondělí Musk v rozhovoru vysílaném na jeho sociální síti X. „Pacient je schopen hýbat s myší po obrazovce jen svým myšlením,“ pokračoval.

Společnost Neuralink se stejně jako při lednovém oznámení k věci ihned nevyjádřila. Musk uvedl, že dalším cílem klinické studie je nyní provést prostřednictvím implantátu co nejvíce kliknutí myší.

Sen o kyborgovi

Neuralink svůj mozkový čip o velikosti mince vyvinul v roce 2022, známý je také jako implantát rozhraní mozek–počítač (BCI). Zařízení, které bylo testováno na zvířatech, podle společnosti umožňuje zaznamenávat a bezdrátově přenášet mozkové signály do aplikace, jež dekóduje, jak se člověk hodlá pohybovat. Dlouhodobým cílem je přitom například umožnit lidem s kvadruplegií neboli ochrnutím všech čtyř končetin ovládat zařízení myšlenkami.

Musk v několika rozhovorech prohlásil, že se snaží touto cestou pomoci lidem, aby mohli i v budoucnu konkurovat umělým inteligencím. Pokud by se podařilo vylepšit pomocí kybernetických rozhraní lidský mozek tak, že by přímo komunikoval s počítači a další technikou, mohlo by to mít podle amerického podnikatele obrovský potenciál.

Na tomto konceptu neurovědci pracují po desetiletí. Už v roce 2004 voperovali američtí vědci ze společnosti Cyberkinetics mladému Američanovi do mozku čip, s jehož pomocí ovládal e-mail a hrál počítačové hry. Loni zase skupina švýcarských vědců oznámila, že jejich systém zahrnující mozkové implantáty pomáhá ochrnutému muži chodit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026
Načítání...