Neuralink funguje, oznámil Musk. První pacient dokáže myšlenkami ovládat kurzor

První pacient, kterému společnost Neuralink implantovala mozkový čip, nyní dokáže svými myšlenkami hýbat kurzorem myši na obrazovce. V noci na úterý to oznámil zakladatel projektu Elon Musk. Podle něj se zdá, že se první účastník klinické studie po zavedení čipu do mozku zcela zotavil.

Neuralink loni dostal od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech a na konci ledna Musk oznámil, že firma implantovala čip prvnímu člověku. Zařadila se tím k několika dalším projektům, kterým se v uplynulých letech takovýto zákrok podařil.

„Pokrok je dobrý a zdá se, že pacient se plně zotavil,“ řekl v pondělí Musk v rozhovoru vysílaném na jeho sociální síti X. „Pacient je schopen hýbat s myší po obrazovce jen svým myšlením,“ pokračoval.

Společnost Neuralink se stejně jako při lednovém oznámení k věci ihned nevyjádřila. Musk uvedl, že dalším cílem klinické studie je nyní provést prostřednictvím implantátu co nejvíce kliknutí myší.

Sen o kyborgovi

Neuralink svůj mozkový čip o velikosti mince vyvinul v roce 2022, známý je také jako implantát rozhraní mozek–počítač (BCI). Zařízení, které bylo testováno na zvířatech, podle společnosti umožňuje zaznamenávat a bezdrátově přenášet mozkové signály do aplikace, jež dekóduje, jak se člověk hodlá pohybovat. Dlouhodobým cílem je přitom například umožnit lidem s kvadruplegií neboli ochrnutím všech čtyř končetin ovládat zařízení myšlenkami.

Musk v několika rozhovorech prohlásil, že se snaží touto cestou pomoci lidem, aby mohli i v budoucnu konkurovat umělým inteligencím. Pokud by se podařilo vylepšit pomocí kybernetických rozhraní lidský mozek tak, že by přímo komunikoval s počítači a další technikou, mohlo by to mít podle amerického podnikatele obrovský potenciál.

Na tomto konceptu neurovědci pracují po desetiletí. Už v roce 2004 voperovali američtí vědci ze společnosti Cyberkinetics mladému Američanovi do mozku čip, s jehož pomocí ovládal e-mail a hrál počítačové hry. Loni zase skupina švýcarských vědců oznámila, že jejich systém zahrnující mozkové implantáty pomáhá ochrnutému muži chodit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 17 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...