Nerozmístíme ve vesmíru zbraně jako první, tvrdí Rusko. Kosmickou armádu už má

Rusko se nestane první zemí, která ve vesmíru rozmístí zbraně. V rozhovoru pro ruský časopis Meždunarodnaja žizň to řekl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Své prohlášení označil za „významný signál, který Spojené státy nemohou ignorovat“.  Reagoval tím na prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o tom, že Spojené státy plánují vznik vesmírných jednotek.

Rjabkov obvinil Washington ze „zesílení jednostranných přístupů“ v mezinárodních vztazích, které otravují atmosféru a „zvyšují teplotu“ vztahů mezi státy. Moskva si je vědoma snah USA dominovat ve vesmíru a rozmístit tam útočné zbraně, řekl ruský diplomat. 

Bílý dům před dvěma týdny oznámil, že Spojené státy do roku 2020 vytvoří organizační strukturu svých kosmických vojsk, aby si zajistily převahu ve vesmíru. Plán, který musí schválit Kongres, oznámil viceprezident Mike Pence a podpořil prezident Donald Trump.

Vytvoření kosmických sil podle Pence vyžaduje potřeba zajistit převahu USA v kosmu v období zvýšené konkurence a ohrožení ze strany Číny a Ruska. Dříve byl podle viceprezidenta vesmír pokojný a nekonfliktní, teď je ale „přeplněný a nepřátelský“. V příštích pěti letech by měly USA na budování kosmických sil uvolnit částku osmi miliard dolarů (177 miliard korun).

Rusko mělo kosmické jednotky už před čtvrt stoletím

Rusko bylo přitom v minulosti jedinou zemí, která měla vlastní samostatné kosmické jednotky. Ty existovaly nejprve v letech 1992–1997, při reformách ale zanikly. Ruská armáda pak začala vytvářet znovu organizační jednotku kosmických sil v roce 2001.

O deset let později vzniklo takzvané vojsko protivzdušné a kosmické obrany, které se v roce 2015 změnilo v samostatné vzdušné a kosmické síly. Jejich velitelem je generálplukovník Alexandr Golovko.

Ruské kosmické síly mají za úkol sledovat kosmické objekty, které mohou ohrožovat bezpečnost země a vypouštět na oběžnou dráhu vojenské družice k zajištění činnosti ostatních složek armády. Podle Rjabkova jde o výzvědné, komunikační a kontrolní funkce. Útočné zbraně Rusko ani žádný jiný stát ve vesmíru zatím nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 14 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
včera v 14:26

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
včera v 10:43

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...