Počet center specializovaných na léčbu Parkinsonovy choroby pomocí zavádění elektrod do mozku by se mohl zvýšit ze tří na pět. Chybí hlavně v Čechách, kde je na šedesát procent pacientů jediné v Praze. Další jsou v Brně a Olomouci.
Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) novinářům řekl, že by měly vzniknout také ambulance v každém kraji. Parkinsonovou chorobou, která se projevuje špatnou hybností, nekoordinovanými pohyby i psychickými obtížemi, trpí v Česku nejspíš přes 50 000 lidí.
Více pacientů by podle ministerstva mělo dosáhnout na operativní léčbu, při níž se elektrody zavedou přímo do mozku. „Budeme se bavit s VZP a Svazem zdravotních pojišťoven, jak zlepšit dostupnost léčby. Počet implantovaných pacientů je kolem dvou procent, optimální je (léčba) pro deset až patnáct procent pacientů,“ dodal ministr. Nová centra by podle něj měla být ustavena příští rok.
- Parkinsonovou chorobou onemocní lidé zpravidla mezi 50. a 60. rokem života. Každý desátý nemocný uslyší tuto diagnózu už před 40. rokem, právě u těchto mladších pacientů je potvrzena souvislost s mutacemi genů. Každý rok diagnostikují lékaři v Česku 1000 až 1500 nových pacientů, v roce 2030 by tak mohlo v Česku žít až 40 000 lidí s Parkinsonovou chorobou.
- Parkinsonova choroba je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána roku 1817 londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem.
- Větší riziko výskytu Parkinsonovy choroby se vyskytuje u lidí nad 50 let. Zhruba u 15 % pacientů se ale nemoc může objevit už před čtyřicítkou a ve výjimečných případech ještě dřív. Budoucí výskyt Parkinsonovy choroby však nelze předpovědět. Dosud neexistují důkazy, které by vysvětlovaly výskyt tohoto onemocnění. Vědci se však kloní k teorii, že nemoc může být důsledkem genetických predispozic a vlivu vnějšího prostředí. Existují ovšem i případy, kdy se Parkinsonova choroba vyskytla i u lidí kolem 40. roku (např. herec Michael J. Fox, zakladatel nadace pro výzkum Parkinsonovy nemoci) ve výjimečných případech i u mladších lidí.
- Zdroj: Wikipedie
Rozvíjet je podle ministerstva třeba také ambulantní péči. „Je třeba propojit neurologii a psychiatrii, což chybí hlavně na regionální úrovni,“ vysvětlil. Úřad se proto chystá jednat se zdravotními pojišťovnami, aby pro společné ambulance připravily smlouvy. Podobně by v každém kraji měly být i rehabilitační ambulance.
Ministerstvo chce v příštím roce jeden ze svých dotačních titulů zaměřit na vzdělávání zdravotníků a zejména praktických lékařů, aby dokázali nemoc včas rozpoznat. Rozdělit by se mohlo několik desítek milionů korun.
Riziková skupina: starší muži
Nemocných je v Česku 50 000, odhaduje se ale, že další o nemoci nevědí. Postihuje nejčastěji starší 50 let, více muže. Choroba narušuje schopnost pohybu a neustále se zhoršuje. Její příčinou je odumírání nervových buněk, které produkují dopamin a další přenašeče v mozku. Kromě příznaků ovlivňujících pohyb nemocné postihují také deprese, úzkost či poruchy spánku. Nejčastější léčba je podávání léků, které ale projevy jen zmírňují.
Podle neurologa Roberta Jecha, vedoucího Centra pro intervenční terapii motorických poruch Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty, se po zavedení elektrody do mozku zlepší 60 procent pacientů. Jen pražské centrum jich operovalo asi tři stovky.
Každý rok diagnostikují lékaři v Česku 1000 až 1500 nových pacientů. Každý desátý nemocný uslyší tuto diagnózu už před čtyřicátým rokem. U mladších pacientů je potvrzena souvislost s mutacemi genů.
