Některé přípravky na rovnání vlasů mohou vést k selhání ledvin. Izrael už je zakázal

Některé přípravky na rovnání vlasů využívané v kadeřnických salonech mohou vést k selhání ledvin. Vyplývá to z nové studie jeruzalémských lékařů, v jejímž důsledku Izrael jako první země na světě zakázal kúry obsahující kyselinu glyoxalovou.

Izrael podle profesorky a vedoucí studie Lindy Šavitové jako první zdokumentoval četné případy negativního dopadu těchto přípravků na ledviny. Izraelské ministerstvo zdravotnictví následně v lednu zakázalo všechny výrobky, které obsahují inkriminovanou složku, tedy kyselinu glyoxalovou. Svá zjištění vědci publikovali v odborném časopise American Journal of Kidney Diseases.

Šavitová doufá, že zveřejnění výzkumu přiměje lékaře po celém světě, aby se začali ptát pacientů s ledvinovým selháním (a to zejména mladých žen, které tvoří většinu klientek zmíněných procedur), zda podstoupili kúru na rovnání vlasů. Šavitová předpovídá, že budou zjištěny další případy zdravotních problémů souvisejících s přípravky na rovnání vlasů.

„Za poslední tři roky jsme zdokumentovali 26 případů akutního poškození ledvin a od doby, kdy byl výzkum proveden, se počet případů v Izraeli zvýšil na 38,“ řekla Šavitová. „Máme ale podezření, že v Izraeli je to jen špička ledovce, a domníváme se, že mnoho případů je i jinde,“ dodala.

O mužích věda nic neví

U pacientek zapojených do studie byly po použití přípravků na rovnání vlasů zdokumentovány bolesti břicha, nevolnost, zvracení a vyrážka na pokožce hlavy. Do studie byly zapojeny jen ženy a jejich průměrný věk byl 28 let, většina z nich neměla předchozí zdravotní problémy a jedna z žen byla těhotná.

„Žádná z nich nezemřela a poškození bylo vratné, ale tři slečny byly několik týdnů na dialýze a několik z nich potřebovalo biopsii ledvin, což je invazivní. Některé strávily nějaký čas na jednotce intenzivní péče, takže je to vážné,“ řekla Šavitová.

Přípravky, kterých se studie týká, obsahují kyselinu glyoxalovou, běžnou složku krémů na takzvané trvalé narovnání vlasů, které vydrží několik měsíců. Tyto přípravky se obvykle aplikují v salonech, ale občas je lidé používají i doma.

„Viděli jsme, že kyselina glyoxalová se může vstřebat do kůže, a jakmile se dostane do krevního oběhu, může se metabolizovat na oxalát, pak přejít do ledvin a způsobit poškození,“ řekla Šavitová. Oxalát se v buňkách řady druhů živých organismů vyskytuje přirozeně, ale v nadměrném množství může způsobit selhání ledvin, píše The Times of Israel.

Vzhledem k tomu, že desítky pacientek, které tyto přípravky použily, musely následně podstoupit léčbu v nemocnici, je podle Šavitové pravděpodobné, že chemikálie v menší míře poškodila ledviny mnoha dalším ženám, které o tom ovšem neví. Šavitová věří, že izraelský zákaz rovnacích kúr s kyselinou glyoxalovou zachrání životy, a doufá, že všechny salony jej budou dodržovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled