Některé přípravky na rovnání vlasů mohou vést k selhání ledvin. Izrael už je zakázal

Některé přípravky na rovnání vlasů využívané v kadeřnických salonech mohou vést k selhání ledvin. Vyplývá to z nové studie jeruzalémských lékařů, v jejímž důsledku Izrael jako první země na světě zakázal kúry obsahující kyselinu glyoxalovou.

Izrael podle profesorky a vedoucí studie Lindy Šavitové jako první zdokumentoval četné případy negativního dopadu těchto přípravků na ledviny. Izraelské ministerstvo zdravotnictví následně v lednu zakázalo všechny výrobky, které obsahují inkriminovanou složku, tedy kyselinu glyoxalovou. Svá zjištění vědci publikovali v odborném časopise American Journal of Kidney Diseases.

Šavitová doufá, že zveřejnění výzkumu přiměje lékaře po celém světě, aby se začali ptát pacientů s ledvinovým selháním (a to zejména mladých žen, které tvoří většinu klientek zmíněných procedur), zda podstoupili kúru na rovnání vlasů. Šavitová předpovídá, že budou zjištěny další případy zdravotních problémů souvisejících s přípravky na rovnání vlasů.

„Za poslední tři roky jsme zdokumentovali 26 případů akutního poškození ledvin a od doby, kdy byl výzkum proveden, se počet případů v Izraeli zvýšil na 38,“ řekla Šavitová. „Máme ale podezření, že v Izraeli je to jen špička ledovce, a domníváme se, že mnoho případů je i jinde,“ dodala.

O mužích věda nic neví

U pacientek zapojených do studie byly po použití přípravků na rovnání vlasů zdokumentovány bolesti břicha, nevolnost, zvracení a vyrážka na pokožce hlavy. Do studie byly zapojeny jen ženy a jejich průměrný věk byl 28 let, většina z nich neměla předchozí zdravotní problémy a jedna z žen byla těhotná.

„Žádná z nich nezemřela a poškození bylo vratné, ale tři slečny byly několik týdnů na dialýze a několik z nich potřebovalo biopsii ledvin, což je invazivní. Některé strávily nějaký čas na jednotce intenzivní péče, takže je to vážné,“ řekla Šavitová.

Přípravky, kterých se studie týká, obsahují kyselinu glyoxalovou, běžnou složku krémů na takzvané trvalé narovnání vlasů, které vydrží několik měsíců. Tyto přípravky se obvykle aplikují v salonech, ale občas je lidé používají i doma.

„Viděli jsme, že kyselina glyoxalová se může vstřebat do kůže, a jakmile se dostane do krevního oběhu, může se metabolizovat na oxalát, pak přejít do ledvin a způsobit poškození,“ řekla Šavitová. Oxalát se v buňkách řady druhů živých organismů vyskytuje přirozeně, ale v nadměrném množství může způsobit selhání ledvin, píše The Times of Israel.

Vzhledem k tomu, že desítky pacientek, které tyto přípravky použily, musely následně podstoupit léčbu v nemocnici, je podle Šavitové pravděpodobné, že chemikálie v menší míře poškodila ledviny mnoha dalším ženám, které o tom ovšem neví. Šavitová věří, že izraelský zákaz rovnacích kúr s kyselinou glyoxalovou zachrání životy, a doufá, že všechny salony jej budou dodržovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 5 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 6 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 19 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 20 hhodinami
Načítání...