Covid může napadat i ledviny. Virus v nich způsobuje zjizvení tkání, ukazuje výzkum

Vědci ze dvou nizozemských výzkumných pracovišť prokázali, že koronavirus SARS-CoV-2 dokáže napadnout ledviny a přispívá k jizvení tkání. Tato zjizvená tkáň v infikovaných ledvinách může mít dlouhodobý dopad na jejich funkci, varovali autoři nové studie.

Nový koronavirus může v lidském těle způsobit závažné poškození – to se ví od počátku pandemie, stejně tak i fakt, že je schopen napadat i buňky ledvin. Co přesně se ale v ledvinách v důsledku nákazy děje, zůstávalo zatím neznámou. Ve studii, která vyšla v časopise Cell Stem Cell, vědci zkoumali ledvinovou tkáň pacientů s covidem-19 přijatých na jednotky intenzivní péče. Našli u nich ve srovnání s jinými pacienty, kteří leželi na JIP také s plicní infekcí, ale bez covidu, výrazné zjizvení ledvinové tkáně.

Zásadní otázkou, na kterou chtěla tato studie odpovědět, bylo, co je příčinou takového poškození ledvin. Mohlo by se jednat o přímý účinek viru, nezávislý na systémovém zánětu? Aby to vědci prozkoumali, kultivovali v laboratoři takzvané organoidy – tedy jakési mini ledviny. Ledvinové organoidy jsou vyvinuté z kmenových buněk a obsahují mnoho různých ledvinových buněk.

Experiment na mini ledvinách

Tyto ledvinové organoidy pak vědci cíleně infikovali virem SARS-CoV-2 a zkoumali přímý účinek viru na ledvinové buňky – nezávisle na možných sekundárních účincích způsobených imunitními buňkami nebo jinými systémovými účinky. Výzkumníci zjistili, že virus měl přímo dopad na zjizvení ledvinových organoidů.

Výsledky této studie podporují zjištění nedávné americké studie. Ta nesledovala detaily nemoci u pacientů, ale jen rozsáhlá data o lidech, kteří přežili vážný covid. Zaznamenala, že k poklesu funkčnosti ledvin došlo ve Spojených státech amerických u více než 90 tisíc osob. A nový výzkum teď ukazuje, že to může být způsobeno přímými účinky viru SARS-CoV2 na ledviny, které způsobují tvorbu jizev.

„V naší studii jsme důkladně zkoumali příčiny negativního účinku koronaviru na ledviny. Infikované ledvinové organoidy ukazují, že virus způsobuje poškození buněk přímo, nezávisle na imunitním systému. Touto prací jsme našli kousek skládačky ukazující, jaké škodlivé účinky může virus v těle mít,“ uvedli autoři.

Katharina Reimerová, která na studii pracovala, poznamenala: „Fibróza ledvin neboli jizvení je závažný dlouhodobý následek, který se může objevit prakticky po jakémkoli poškození ledvin a koreluje s jejich funkcí. Naše práce ukazuje zjizvení ledvin u pacientů s covidem-19, což nám poskytuje vysvětlení, proč by virus mohl způsobovat pokles funkce ledvin, jak bylo prokázáno v jiných studiích. Dlouhodobé sledovací studie poskytnou další poznatky o patologických stavech ledvin způsobených virem SARS-CoV-2.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 18 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 20 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 23 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...