Covid může napadat i ledviny. Virus v nich způsobuje zjizvení tkání, ukazuje výzkum

Vědci ze dvou nizozemských výzkumných pracovišť prokázali, že koronavirus SARS-CoV-2 dokáže napadnout ledviny a přispívá k jizvení tkání. Tato zjizvená tkáň v infikovaných ledvinách může mít dlouhodobý dopad na jejich funkci, varovali autoři nové studie.

Nový koronavirus může v lidském těle způsobit závažné poškození – to se ví od počátku pandemie, stejně tak i fakt, že je schopen napadat i buňky ledvin. Co přesně se ale v ledvinách v důsledku nákazy děje, zůstávalo zatím neznámou. Ve studii, která vyšla v časopise Cell Stem Cell, vědci zkoumali ledvinovou tkáň pacientů s covidem-19 přijatých na jednotky intenzivní péče. Našli u nich ve srovnání s jinými pacienty, kteří leželi na JIP také s plicní infekcí, ale bez covidu, výrazné zjizvení ledvinové tkáně.

Zásadní otázkou, na kterou chtěla tato studie odpovědět, bylo, co je příčinou takového poškození ledvin. Mohlo by se jednat o přímý účinek viru, nezávislý na systémovém zánětu? Aby to vědci prozkoumali, kultivovali v laboratoři takzvané organoidy – tedy jakési mini ledviny. Ledvinové organoidy jsou vyvinuté z kmenových buněk a obsahují mnoho různých ledvinových buněk.

Experiment na mini ledvinách

Tyto ledvinové organoidy pak vědci cíleně infikovali virem SARS-CoV-2 a zkoumali přímý účinek viru na ledvinové buňky – nezávisle na možných sekundárních účincích způsobených imunitními buňkami nebo jinými systémovými účinky. Výzkumníci zjistili, že virus měl přímo dopad na zjizvení ledvinových organoidů.

Výsledky této studie podporují zjištění nedávné americké studie. Ta nesledovala detaily nemoci u pacientů, ale jen rozsáhlá data o lidech, kteří přežili vážný covid. Zaznamenala, že k poklesu funkčnosti ledvin došlo ve Spojených státech amerických u více než 90 tisíc osob. A nový výzkum teď ukazuje, že to může být způsobeno přímými účinky viru SARS-CoV2 na ledviny, které způsobují tvorbu jizev.

„V naší studii jsme důkladně zkoumali příčiny negativního účinku koronaviru na ledviny. Infikované ledvinové organoidy ukazují, že virus způsobuje poškození buněk přímo, nezávisle na imunitním systému. Touto prací jsme našli kousek skládačky ukazující, jaké škodlivé účinky může virus v těle mít,“ uvedli autoři.

Katharina Reimerová, která na studii pracovala, poznamenala: „Fibróza ledvin neboli jizvení je závažný dlouhodobý následek, který se může objevit prakticky po jakémkoli poškození ledvin a koreluje s jejich funkcí. Naše práce ukazuje zjizvení ledvin u pacientů s covidem-19, což nám poskytuje vysvětlení, proč by virus mohl způsobovat pokles funkce ledvin, jak bylo prokázáno v jiných studiích. Dlouhodobé sledovací studie poskytnou další poznatky o patologických stavech ledvin způsobených virem SARS-CoV-2.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled