Největší pták Severní Ameriky zvrátil hrozbu vymření. Narodilo se už tisící mládě

Ještě na začátku osmdesátých let dvacátého století to vypadalo, že kondoři kalifornští jsou odsouzeni k vymření. Přežívalo posledních 22 exemplářů a vypadalo to, že brzy zmizí i oni. Roku 1987 byli všichni pochytáni a umístěni do záchranných stanic, kde se je biologové a ekologové pokoušeli rozmnožovat. Jejich úsilí se vyplatilo.

Pod dohledem kvalifikovaných profesionálů se podařilo populaci kondorů kalifornských zvětšit. Na začátku devadesátých let se tak začali zase velmi opatrně a kontrolovaně vypouštět do volné přírody. Nyní americké úřady oznámily, že letos na jaře počet narozených kondorů dosáhl tisícovky.

„V přírodě se nyní rodí víc kondořích mláďat, než jsme pozorovali dříve,“ komentoval výsledky záchranného programu jeho manažer Tim Hauck. „Ale je to jen první krok v tom, abychom vytvořili udržitelnou populaci kondorů,“ dodal.

V dubnu 2009 na světě žilo celkem 322 zástupců tohoto druhu, z toho 172 v té době přežívalo ve volné přírodě. V současné době už žije asi pět stovek kondorů, přičemž asi tři stovky z toho ve volné přírodě. Tisící narozené mládě se vyklubalo v Národním parku Zion v Utahu.

Samice vejce snesla v březnu a mládě se vylíhlo v květnu. Ale vědci byli schopní potvrdit jeho existenci až nyní – kondoři si totiž budují hnízda na kolmých útesech, které jsou pro přírodovědce nedostupné. Museli tedy vyšplhat při vhodném počasí na protilehlý útes a odtamtud pomocí teleobjektivu hnízdo s mládětem nafotit. „Když jsme mládě potvrdili, byl to pocit obrovské radosti…,“ dodali vědci.

Proč (téměř) zmizeli kondoři

Ještě v devatenáctém století byla populace kondorů v Severní Americe stabilní, ale v průběhu dvacátého století se začala rychle snižovat. Hlavní příčinou byl jednak jejich lov, ale také ztráta jejich přirozeného území.

Přispěla také otrava olovem, které se dostalo do kondořích těl z munice, kterou lovci střílí lovnou zvěř a která v mrtvých tělech, jež kondoři konzumují, zůstává. Právě olovo nadále představuje největší hrozbu pro kondory. Samice, která přivedla na svět tisící mládě, už tímto způsobem přišla roku 2016 o své první mládě. Také druhé mládě jí pošlo, a to během období přepeřování.

Kondor kalifornský
Zdroj: PhilArmitage/Wikimedia Commons

Roku 2013 kvůli ochraně kondorů Kalifornie jako první americký stát zakázala používat při lovu olovu; zákon ale vstoupil v platnost teprve letos v létě. Ochránci těchto ptáků si od něj hodně slibují, věří, že se záchranou jejich populace zákaz pomůže ještě víc.

Utah a Arizona si zvolily jinou cestu, snaží se přesvědčovat lovce, aby se tohoto druhu munice vzdali sami a dobrovolně.

Pták, který se živil mamuty

Kondoři kalifornští jsou obrovští ptáci, jejich rekordní rozměry (rozpětí křídel má až tři metry) doplňuje ještě jeden rekord, a to v dlouhověkosti, která nemá v ptačí říši obdoby. Dožívají se totiž až šedesáti let.

Kondor kalifornský
Zdroj: PhilArmitage/Wikimedia Commons

V pravěku, tedy v době před asi 40 tisíci roky, se vyskytovali téměř na celém území Severní Ameriky. Živili se mršinami mamutů, obřích lenochodů a dalších zástupců tehdejší fauny. Když do Ameriky pronikli první lidé, získal kondor mytologický význam u mnoha indiánských kmenů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 21 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...