Největší pták Severní Ameriky zvrátil hrozbu vymření. Narodilo se už tisící mládě

Ještě na začátku osmdesátých let dvacátého století to vypadalo, že kondoři kalifornští jsou odsouzeni k vymření. Přežívalo posledních 22 exemplářů a vypadalo to, že brzy zmizí i oni. Roku 1987 byli všichni pochytáni a umístěni do záchranných stanic, kde se je biologové a ekologové pokoušeli rozmnožovat. Jejich úsilí se vyplatilo.

Pod dohledem kvalifikovaných profesionálů se podařilo populaci kondorů kalifornských zvětšit. Na začátku devadesátých let se tak začali zase velmi opatrně a kontrolovaně vypouštět do volné přírody. Nyní americké úřady oznámily, že letos na jaře počet narozených kondorů dosáhl tisícovky.

„V přírodě se nyní rodí víc kondořích mláďat, než jsme pozorovali dříve,“ komentoval výsledky záchranného programu jeho manažer Tim Hauck. „Ale je to jen první krok v tom, abychom vytvořili udržitelnou populaci kondorů,“ dodal.

V dubnu 2009 na světě žilo celkem 322 zástupců tohoto druhu, z toho 172 v té době přežívalo ve volné přírodě. V současné době už žije asi pět stovek kondorů, přičemž asi tři stovky z toho ve volné přírodě. Tisící narozené mládě se vyklubalo v Národním parku Zion v Utahu.

Samice vejce snesla v březnu a mládě se vylíhlo v květnu. Ale vědci byli schopní potvrdit jeho existenci až nyní – kondoři si totiž budují hnízda na kolmých útesech, které jsou pro přírodovědce nedostupné. Museli tedy vyšplhat při vhodném počasí na protilehlý útes a odtamtud pomocí teleobjektivu hnízdo s mládětem nafotit. „Když jsme mládě potvrdili, byl to pocit obrovské radosti…,“ dodali vědci.

Proč (téměř) zmizeli kondoři

Ještě v devatenáctém století byla populace kondorů v Severní Americe stabilní, ale v průběhu dvacátého století se začala rychle snižovat. Hlavní příčinou byl jednak jejich lov, ale také ztráta jejich přirozeného území.

Přispěla také otrava olovem, které se dostalo do kondořích těl z munice, kterou lovci střílí lovnou zvěř a která v mrtvých tělech, jež kondoři konzumují, zůstává. Právě olovo nadále představuje největší hrozbu pro kondory. Samice, která přivedla na svět tisící mládě, už tímto způsobem přišla roku 2016 o své první mládě. Také druhé mládě jí pošlo, a to během období přepeřování.

Kondor kalifornský
Zdroj: PhilArmitage/Wikimedia Commons

Roku 2013 kvůli ochraně kondorů Kalifornie jako první americký stát zakázala používat při lovu olovu; zákon ale vstoupil v platnost teprve letos v létě. Ochránci těchto ptáků si od něj hodně slibují, věří, že se záchranou jejich populace zákaz pomůže ještě víc.

Utah a Arizona si zvolily jinou cestu, snaží se přesvědčovat lovce, aby se tohoto druhu munice vzdali sami a dobrovolně.

Pták, který se živil mamuty

Kondoři kalifornští jsou obrovští ptáci, jejich rekordní rozměry (rozpětí křídel má až tři metry) doplňuje ještě jeden rekord, a to v dlouhověkosti, která nemá v ptačí říši obdoby. Dožívají se totiž až šedesáti let.

Kondor kalifornský
Zdroj: PhilArmitage/Wikimedia Commons

V pravěku, tedy v době před asi 40 tisíci roky, se vyskytovali téměř na celém území Severní Ameriky. Živili se mršinami mamutů, obřích lenochodů a dalších zástupců tehdejší fauny. Když do Ameriky pronikli první lidé, získal kondor mytologický význam u mnoha indiánských kmenů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 18 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 19 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 22 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...