Kriticky ohrožení úhoři za miliardy eur se každoročně pašují z Evropy směrem na východ. Většina z nich skončí na čínských a japonských stolech, varují experti na životní prostředí. Podle některých se dokonce jedná o nejhorší zločin týkající se přírody.
Stačilo třicet let a počty úhořů říčních se v Evropě snížily o devadesát procent. Hlavní příčinou jsou změny řek, kde tyto unikátní ryby žily, ale významný podíl mají také kriminální aktivity spojené s pašováním úhořů z evropských zemí. Přírodovědci se obávají, že by právě tlak pytláků a pašeráků mohl hrát kritickou roli a změnit stav úhořů z „kriticky ohrožený“ na „vyhynulý“.
Ochránci přírody i biologové sice burcují na poplach, v Evropě se ale přesto každoročně ilegálně uloví a odvezou stovky tun úhořů. Ve Francii, kde je tento problém na kontinentu nejhorší, se už situací začali zabývat dokonce i politici.
„V současné době máme asi deset procent úhořů oproti době před třiceti roky; hlavně kvůli tomu, jak jsme změnili jejich migrační koridory v Evropě,“ uvedl pro agenturu AFP Andrew Kerr z neziskové organizace Sustainable Eel Group (SEG), která o záchranu úhořů usiluje.
Europol: Z Unie se za rok pašuje sto tun úhořího potěru
Některé vlády i jejich represivní složky se snaží pro záchranu úhořů něco udělat a situaci jim usnadňuje, že úhoři říční jsou nyní na seznamu CITES, který reguluje obchodování s některými druhy organismů. Státy tak mohou lov těchto ryb kontrolovat a omezovat.
Jádro problému se podle Michela Vignauda, který se věnuje regulaci rybolovu ve Francii, nachází v Asii, kde v posledních letech prudce stoupá poptávka po úhořím mase. Tamní obyvatelstvo na něm oceňuje nejen jeho delikátní chuť, ale také údajné afrodiziakální vlastnosti; má prý povzbuzovat potenci. „Legálně úhoře nemůžeme do Asie vyvážet, ale jejich ceny se tam pohybují na úplně jiné úrovni. Je tam opravdu obrovská poptávka,“ uvedl.
Podle Organizace pro výživu a zemědělství roku 2016 v Číně vyprodukovali asi čtvrt milionu tun úhořů na jídlo, což je výrazně více než v Evropské unii nebo Japonsku. Pro Japonce je konzumace úhořího masa spojená s tím, že má údajně přinášet štěstí a plodnost.
Údaje EUROPOLu zase uvádějí, že se každoročně pašuje ze zemí Evropské unie asi sto tun úhořího potěru, jemuž se říká pro jejich vzhled „sklovití úhoři“ – česky se jim také říká původně francouzským termínem monté. To odpovídá asi 350 milionům ryb.
„Pašování skleněných úhořů spočívá v kriminalitě v oblasti životního prostředí, pašeráctví, falšování úředních listin, neplacení daní a praní špinavých peněz,“ popsal složitost problému mluvčí této organizace pro agenturu AFP.
Pašerácká úhoří cesta vede přes východ Evropy
Živí úhoři jsou nejčastěji chytáni v západoevropských zemích, pak se převážejí náklaďáky nebo dodávkami dál na východ. Často maskovaní za obyčejné ryby, které ohrožené nejsou. Z letišť ve východní Evropě jsou pak úhoři převáženi do Asie letadly v kufrech; do jednoho se vejde asi 50 tisíc rybek.
Tak se pak nechávají na speciálních farmách dorůst na „konzumní velikosti“, tedy asi půldruhého metru. Jejich životní cyklus končí na tržištích, kde se prodávají masa chtivým zákazníkům. Ceny jsou přitom pohyblivé, pohybují se kolem 250 až 300 korun za zvíře. „Protože je jich takové množství, mluvíme o miliardách eur. Čistě finančně je to nejhorší zločin na přírodě,“ komentoval tato čísla Andrew Kerr. „Úhoř je nejvíc pašované zvíře na planetě.“
Dlouhá cesta úhoře
Úhoři říční se třou v Sargasovém moři v Atlantském oceánu, odkud mláďata odnáší Golfský proud ke břehům Evropy, kde putují dva roky proti proudům řek a potoků. Tam pak mladí úhoři žijí do věku asi pětadvacet let, přičemž se živí larvami a červy. Když dospějí, opět se vydávají na dlouhou, až 6500 kilometrů dlouhou cestu zpět do Karibiku, kde narodili. Tam se vytřou a umírají.
Úhoři jsou na červeném seznamu kriticky ohrožených živočichů. Nejnovější český výzkum ukázal, že téměř devadesát procent z nich v České republice uhyne v lopatkách vodních elektráren. Hrozbu pro ně ale znamená také znečištění vody.
Migrace všech ryb v Evropě se kvůli regulaci toků výrazně zhoršila. Zatímco v historii se vyskytovalo na území České republiky dvanáct druhů ryb, které migrují mezi mořem a řekami, v současnosti evidují odborníci pouze dva druhy – úhoře říčního a lososa obecného. Populaci živočichů a rostlin totiž negativně ovlivňuje budování staveb a přehrazování toků, například proti povodním. Zpráva o životním prostředí na to poprvé upozornila už v roce 2013.
