Prvním významným astronomickým úkazem letošního roku je meteorický roj Kvadrantidy, který vyvrcholí v noci ze čtvrtka na pátek. Podle astronomů nebude při jejich pozorování vůbec rušit Měsíc a zejména v pátečních ranních hodinách by mohlo zazářit až 80 meteorů za hodinu. Letos by měly být nejlepší pozorovací podmínky do roku 2022.
Letos je okamžik maxima roje střední Evropě velmi nakloněn. Vrchol aktivity se předpovídá na 4. ledna ve 3:20, tedy časně ráno při již dostatečné výšce radiantu nad obzorem.
„Proto doporučujeme pozorovat zejména v druhé polovině noci z 3. na 4. ledna, tedy od půlnoci do rozbřesku, kdy se stoupajícím radiantem bude stoupat aktivita roje a zároveň je vyšší šance na jasné meteory. K ránu by tedy mohlo zazářit s každou hodinou až 80 meteorů,“ radí Česká astronomická společnost.
Mimo náhodné meteory bude k nalezení malým dalekohledem vysoko nad obzorem v souhvězdí Rysa již slábnoucí kometa Wirtanen, která v prosinci 2018 učinila 10. nejbližší dokumentovaný kometární průlet kolem Země za celou historii lidstva. Krátce před rozbřeskem ozdobí oblast nad jihovýchodním obzorem krásné seskupení Venuše, Jupiteru a vycházejícího srpku Měsíce s tzv. popelavým svitem v okolí souhvězdí Štíra.
„K pozorování meteorů doporučujeme najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění, nejlépe na horách s odkrytým obzorem. Ke sledování jevu není třeba žádné přístrojové vybavení, neboť meteory se náhodně objevují na všech místech oblohy. Rozhodně je však nutné nepodcenit mrazivé počasí a vybavit se teplým oblečením. Nejlépe se meteory pozorují vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku,“ uvádí Česká astronomická společnost.
Proč Kvadrantidy?
Téměř každý meteorický roj nese název podle souhvězdí, ve kterém se nachází tzv. radiant, tedy místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu (či Zedního kvadrantu, latinsky Quadrans Muralis), které bylo zrušeno v roce 1922. Nacházelo se na pomezí Pastýře a Draka, jen kousek východně za ojem „Velkého vozu“. A právě z tohoto směru na obloze do atmosféry vstupují drobná tělíska, která letem a třením v atmosféře vytvářejí meteorickou podívanou.
Mateřské těleso – tedy původ těchto drobných zrnek – je nevyřešenou záhadou. Uvažovalo se, že jde o kometu 96P Machholz. Známý vědec v oboru meteorů Peter Jenniskens ale v roce 2003 naznačil, že za rojem s největší pravděpodobností stojí fragment už přes 500 let neexistující komety, který byl v roce 2003 objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1.
Původní těleso s označením C/1490 Y1 způsobilo na jaře roku 1490 meteorický déšť nad čínským městem Čching-Jang. Meteorický déšť byl nejspíše spojen se zánikem tohoto malého asteroidu v zemské atmosféře.
- Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
- Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
- Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.
Dráha tělesa C/2003 EH1 se s dráhou Země protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje (obecně mezi 1. a 6. lednem). Samotné maximum je velmi ostré, s proměnlivou aktivitou 60 až 200 meteorů za hodinu a trvá jen několik málo hodin. Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje od Země vzdaluje, takže přibližně za tisíc let už Kvadrantidy lidé patrně pozorovat nebudou.
