Nasazení viru ničícího nádory vzbuzuje naději u pacientů s rakovinou, píše BBC

Jako slibná se po prvotních testech na pacientech ukázala být metoda léčby rakoviny za pomoci viru herpes simplex. U jednoho pacienta rakovina zmizela, ostatním se zmenšily nádory. Britská BBC na svých internetových stránkách píše, že lékem je oslabená forma viru způsobujícího opary modifikovaná k ničení nádorů.

Odborníci zdůrazňují, že tato nová metoda vyžaduje obsáhlejší a delší výzkum, nicméně jde podle nich o naději pro větší počet lidí v pokročilém stadiu rakoviny.

Pacientem, u kterého nastala remise rakoviny, je devětatřicetiletý Krzysztof Wojkowski z Londýna. Zúčastnil se první fáze výzkumu bezpečnosti léku, jenž provádí Institut pro výzkum rakoviny a The Royal Marsden, přední britské centrum pro výzkum a léčbu rakoviny. Wojkowskému byla v roce 2017 zjištěna rakovina slinných žláz v okolí úst. I přes operaci a další léčbu se nemoc rozšiřovala a byla mu nabídnuta paliativní péče. Dostal se ale do studie léčby pomocí viru herpes simplex, který běžně způsobuje opary. Po období pěti neděl dostával každý druhý týden injekce. Ty se aplikují přímo do nádoru a napadají ho dvojím způsobem – látka vnikne do buněk nádoru, které prasknou, a zároveň aktivuje imunitní systém.

Studie se účastnilo asi čtyřicet pacientů. Část z nich dostávala jen injekce s virem, nazývané RP2. Další dostali ještě lék nivolumab používaný k léčbě rakoviny. U tří pacientů z devíti, kteří byli léčeni pouze injekcemi, se nádor zmenšil. V této skupině byl i Wojkowski. Sedmi z 30 nemocných, kterým zdravotníci podávali RP2 i nivolumab, také léčba prospěla, uvedla BBC bez dalších podrobností. Většina z nich zaznamenala jen mírné vedlejší účinky, jako je únava.

Ohromující reakce

Kevin Harrington, který výzkum vede, řekl, že reakce pacientů s různými typy rakoviny v pokročilém stadiu na léčbu byla „opravdu ohromující“.

„Vidět tak dobrou reakci v rané fázi klinického výzkumu je vzácné, protože jeho hlavním cílem je zkoumat bezpečnost léčby,“ uvedl. „Moc rád bych viděl, jestli budeme sledovat takové úspěchy, až léčbu nasadíme u většího počtu pacientů,“ dodal.

BBC píše, že to není poprvé, kdy vědci k léčbě rakoviny použili virus. Proti rakovině kůže v pokročilém stupni už několik let lékaři nasazují vakcínu zvanou T-Vec, která je založená rovněž na modifikované variantě viru herpes simplex. Podle Harringtona je RP2 vylepšenou verzí terapie T-Vec.

Marianne Bakerová, která působí v Cancer Research UK, největší nezávislé organizace pro výzkum rakoviny na světě, řekla, že nové povzbudivé poznatky mohou změnit postupy v léčbě rakoviny. „Vědci zjistili, že viry mohou pomáhat při léčení rakoviny už před sto lety, ale nedokázali přijít na to, jak je využít bezpečně a efektivně,“ uvedla. Podle ní jsou potřeba další studie, aby se ukázalo, jak dobře RP2 funguje.

„Z výzkumu vyplývá, že dobrou strategií je kombinovat různé druhy léčby a virová terapie by se mohla stát jednou ze zbraní v boji proti rakovině,“ dodala Bakerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled