Spojené státy pošlou novou sondu studovat bezprostřední okolí Slunce už během příštího roku.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se v nadcházejícím roce chystá vyslat vůbec poprvé sondu ke Slunci. Cílem bezprecedentní mise za 1,5 miliardy dolarů (35,2 miliardy korun) bude výzkum sluneční atmosféry.
Aparát bude muset vydržet vyšší teploty a více záření než jakákoli jiná sonda v historii, chránit ho proto bude uhlíkový štít silný dvanáct centimetrů. Sonda se přiblíží ke Slunci na vzdálenost sedmi milionů kilometrů a čeká ji teplota zhruba 1370 stupňů Celsia.
Sonda v koróně
- Koróna je jasně zářící okolí Slunce (svítí zhruba stejně jako měsíční úplněk). Koróna je pozorovatelná při úplném zatmění Slunce nebo pomocí koronografu. Jedná se o žhavé plyny unikající z fotosféry Slunce. Má teplotu od 1 000 000 K do 6 000 000 K. Její ohřev ještě není uspokojivě vysvětlen. Při pozorování Slunce pomocí koronografu je možné v koróně pozorovat plazmové výrony ze Slunce.
„I když se může zdát, že 6,5 milionů kilometrů od Slunce je pro sondu poměrně daleko, tak se nenechte mýlit. Kdyby totiž Země obíhala 1 metr od Slunce, sonda by se dostala až 4 centimetry ke Slunci,“ popisuje její vzdálenost server Kosmonautix. „Z toho plyne, že sonda bude fungovat v podstatě v koróně a bude jí pěkně horko.“
Od získaných dat si vědci slibují například vysvětlení, proč je teplota sluneční koróny (okolí Slunce) o několik řádů vyšší než na povrchu hvězdy.
Po startu v červenci 2018 sonda zamíří k Venuši, kolem které sedmkrát prolétne a poté v prosinci 2024 vstoupí na oběžnou dráhu Slunce. Plánováno je jeho 24 obletů.
Na včerejší tiskové konferenci experti z NASA doplnili několik detailů k misi, například, že se sonda bude jmenovat Parker Solar Probe (Parkerova solární sonda) – ponese tedy jméno po americkém astrofyzikovi Eugenu Parkerovi, který v 50. letech správně předpověděl existenci solárního větru. Agentura DPA poznamenala, že NASA vůbec poprvé použila jméno dosud žijícího vědce. Parker se již nechal slyšet, že je poctěn.
