Další robotické vozítko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Mars 2020 přistane na rudé planetě v kráteru Jezero. Místo dosednutí přístroje (podle předpokladů začátkem roku 2021) se pečlivě vybíralo pět let ze 60 zvažovaných lokalit. Vesmírná agentura Spojených států o tom informuje na svém webu.
NASA po letech vybrala místo přistání na rudé planetě: Vozítko Mars 2020 dosedne v kráteru Jezero
„Oblast přistání v kráteru Jezero nabízí geologicky bohatý terén s útvary starými až 3,6 miliardy let, které by mohly potenciálně poskytnout odpovědi na důležité otázky planetární evoluce a astrobiologie. Získání vzorků z této unikátní oblasti způsobí převrat v našem pohledu na Mars a na jeho schopnost ukrývat život,“ vysvětlil důvody rozhodnutí šéf vědeckých misí NASA Thomas Zurbuchen.
- Kráter byl pojmenovaný podle města jménem Jezero v Bosně a Hercegovině. Výraz jezero je stejný v češtině i v řadě dalších slovanských jazyků.
Konkrétním místem má být deltové ústí pradávné řeky či jeho blízké okolí. Řeka se kdysi vlévala do zhruba 45 kilometrů širokého a přibližně 500 metrů hlubokého kráterového jezera. Právě to je podle expertů příhodná lokalita, kde Mars 2020 může pátrat po stopách mikrobiálního života a zároveň pokračovat ve výzkumu historie a vývoje rudé planety.
„První skutečností přitahující pozornost je, že jezera na Zemi jsou velmi vhodná pro život a také tam život je. Druhou pak je, že delty jsou mimořádně dobré pro uchování známek biologického života, jakéhokoli důkazu života, který kdysi mohl existovat ve vodě tohoto jezera anebo na rozhraní vody a sedimentu,“ objasnil výběr místa vědec Kenneth Farley z Laboratoře tryskových pohonů (JPL) NASA, který se projektu Mars 2020 účastní.
Chytřejší sourozenec Curiosity
Při vývoji Marsu 2020 vědci vycházejí z velmi úspěšného vozítka Curiosity, které na sousední planetě bádá od srpna 2012. Nový robotický výzkumník bude mít také hmotnost přibližně kolem jedné tuny a bude vybaven jaderným termoelektrickým generátorem.
Také Mars 2020 využije přistávací systém s jeřábem vybaveným raketami, který se po sestupu marsovskou atmosférou bude vznášet nad povrchem a rover na něj opatrně spustí. Půjde ale o vyspělejší systém TRN (Terrain Relative Navigation), který bude vyhodnocovat terén pod sebou a navede jeřáb nad místo mimo nebezpečné útesy, velké balvany a písečné pasti, přes něž by bylo obtížné přejet. Tato tři úskalí se v „deltě“ u kráteru Jezero nacházejí.
Kráter Jezero
I přístrojové vybavení budoucího robotického badatele na Marsu bude pokročilejší. Podle dřívějších informací NASA bylo vybráno sedm přístrojů. Úplnou novinkou nebude kamerový systém Mastcam-Z se zoomem, který umí pořizovat i panoramatické a spektroskopické snímky. Novinkou ale bude další zařízení SuperCam, které dokáže díky chemickému a mineralogickému rozboru zjistit organické látky v povrchových horninách, zatímco přístroj PIXL bude na povrchu Marsu pátrat po chemických prvcích. Složení vzorků půdy a možný obsah organických látek bude zkoumat i zařízení SHERLOC.
Levnější než starší sourozenci
Důležitým aparátem pro budoucí lidské výpravy je MOXIE – má zkoušet výrobu kyslíku z atmosféry Marsu, kterou tvoří oxid uhličitý. Ve výbavě bude i svého druhu „meteorologická stanice“ MEDA, jež bude zaznamenávat údaje o prostředí v okolí vozítka, jako je teplota, vlhkost, velikost a tvar prachových částic a rychlost a směr větru. Geologické podloží má pomocí radaru probádat přístroj RIMFAX.
Náklady projektu se mají pohybovat kolem 1,9 miliardy dolarů (43,3 miliardy Kč). Na první pohled nejde o nic levného, nicméně je to přibližně o 600 milionů dolarů méně než prostředky vynaložené na misi Curiosity, poznamenal server Spaceflight Now.
Startovací okno pro odlet Marsu 2020 ze Země se podle tohoto portálu otevře 17. července 2020 s předpokládaným přistáním na rudé planetě 18. února 2021.
