NASA obnovila komunikaci s nejvzdálenější sondou

Když před půl rokem přestal Voyager posílat na Zemi srozumitelná data, vypadalo to, že 46 let stará sonda je už beznadějně ztracená. Teď ale NASA oznámila, že se podařilo problém vyřešit a opět komunikuje.

Poprvé od listopadu 2023 začal Voyager 1 posílat do NASA použitelné údaje o stavu přístrojů. Americká kosmická agentura je nadšená, protože se už se sondou loučila. Dalším krokem je umožnit jí, aby opět začala na Zemi posílat také vědecká data. Sonda a její dvojče Voyager 2 jsou jediné lidmi vyrobené stroje, které kdy vstoupily do mezihvězdného prostoru.

Sonda Voyager 1
Zdroj: ČT24

Věčný spánek nebyl věčný

Voyager 1 se odmlčel loni na podzim. Dne 14. listopadu 2023 přestal posílat na Zemi srozumitelné vědecké i technické údaje. Stále sice přijímal pokyny a příkazy ze Země a nadále normálně fungoval, ale nebyl schopný odpovídat. Voyager je díky svému pobytu v mezihvězdném prostoru velmi cenný, takže NASA začala problém okamžitě řešit.

V březnu tým inženýrů Voyageru potvrdil, že problém souvisí s jedním ze tří palubních počítačů sondy, subsystémem letových dat. Ten je zodpovědný za připravení vědeckých a technických dat před jejich odesláním na Zemi. Tým zjistil, že nefunguje jeden čip, který je zodpovědný za ukládání části paměti. Ztráta tohoto kódu způsobila nepoužitelnost vědeckých a technických dat. Protože čip nebylo možné opravit, rozhodl se tým umístit postižený kód na jiné místo v paměti FDS. Vědci ale narazili na zásadní problém: žádné místo tam není dost velké, aby se do něj vešla celá část kódu.

Jenže v NASA pracují ti nejlepší experti v oboru, takže si poradili. Vymysleli plán, jak rozdělit tento kód na části a uložit ho na různá místa v systému FDS. Aby tento plán fungoval, museli tyto části kódu také upravit, aby například všechny stále fungovaly jako celek. Bylo rovněž třeba aktualizovat veškeré odkazy na umístění tohoto kódu v jiných částech paměti FDS. A to celé museli zvládnout přes Sluneční soustavu, za jejíž hranicí se sonda nachází.

Kód odeslali 18. dubna; signálu trval let 22,5 hodiny, protože Voyager 1 je od Země vzdálen více než 24 miliard kilometrů. A dalších 22,5 hodiny trvalo, než se signál vrátil zpět na Zemi. Tým začal oslavovat 20. dubna, když k němu přiletěla z Voyageru srozumitelná zpráva.

Co bude dál

NASA bude software sondy vylepšovat i další týdny. Zaměří se teď na části, které začnou posílat vědecká data.

Voyager 2 nadále funguje normálně. Dvojice sond Voyager, které byly vypuštěny před více než 46 lety, jsou nejdéle pracujícími a nejvzdálenějšími sondami v historii. Před zahájením mezihvězdného průzkumu prolétly kolem Saturnu a Jupiteru a Voyager 2 kolem Uranu a Neptunu.

Voyager 2 na hranicích Sluneční soustavy
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...