NASA obnovila komunikaci s nejvzdálenější sondou

Když před půl rokem přestal Voyager posílat na Zemi srozumitelná data, vypadalo to, že 46 let stará sonda je už beznadějně ztracená. Teď ale NASA oznámila, že se podařilo problém vyřešit a opět komunikuje.

Poprvé od listopadu 2023 začal Voyager 1 posílat do NASA použitelné údaje o stavu přístrojů. Americká kosmická agentura je nadšená, protože se už se sondou loučila. Dalším krokem je umožnit jí, aby opět začala na Zemi posílat také vědecká data. Sonda a její dvojče Voyager 2 jsou jediné lidmi vyrobené stroje, které kdy vstoupily do mezihvězdného prostoru.

Sonda Voyager 1
Zdroj: ČT24

Věčný spánek nebyl věčný

Voyager 1 se odmlčel loni na podzim. Dne 14. listopadu 2023 přestal posílat na Zemi srozumitelné vědecké i technické údaje. Stále sice přijímal pokyny a příkazy ze Země a nadále normálně fungoval, ale nebyl schopný odpovídat. Voyager je díky svému pobytu v mezihvězdném prostoru velmi cenný, takže NASA začala problém okamžitě řešit.

V březnu tým inženýrů Voyageru potvrdil, že problém souvisí s jedním ze tří palubních počítačů sondy, subsystémem letových dat. Ten je zodpovědný za připravení vědeckých a technických dat před jejich odesláním na Zemi. Tým zjistil, že nefunguje jeden čip, který je zodpovědný za ukládání části paměti. Ztráta tohoto kódu způsobila nepoužitelnost vědeckých a technických dat. Protože čip nebylo možné opravit, rozhodl se tým umístit postižený kód na jiné místo v paměti FDS. Vědci ale narazili na zásadní problém: žádné místo tam není dost velké, aby se do něj vešla celá část kódu.

Jenže v NASA pracují ti nejlepší experti v oboru, takže si poradili. Vymysleli plán, jak rozdělit tento kód na části a uložit ho na různá místa v systému FDS. Aby tento plán fungoval, museli tyto části kódu také upravit, aby například všechny stále fungovaly jako celek. Bylo rovněž třeba aktualizovat veškeré odkazy na umístění tohoto kódu v jiných částech paměti FDS. A to celé museli zvládnout přes Sluneční soustavu, za jejíž hranicí se sonda nachází.

Kód odeslali 18. dubna; signálu trval let 22,5 hodiny, protože Voyager 1 je od Země vzdálen více než 24 miliard kilometrů. A dalších 22,5 hodiny trvalo, než se signál vrátil zpět na Zemi. Tým začal oslavovat 20. dubna, když k němu přiletěla z Voyageru srozumitelná zpráva.

Co bude dál

NASA bude software sondy vylepšovat i další týdny. Zaměří se teď na části, které začnou posílat vědecká data.

Voyager 2 nadále funguje normálně. Dvojice sond Voyager, které byly vypuštěny před více než 46 lety, jsou nejdéle pracujícími a nejvzdálenějšími sondami v historii. Před zahájením mezihvězdného průzkumu prolétly kolem Saturnu a Jupiteru a Voyager 2 kolem Uranu a Neptunu.

Voyager 2 na hranicích Sluneční soustavy
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronomové poprvé popsali hvězdu „kříženou“ s černou dírou

Vědci dlouho předpokládali existenci jistého tělesa, ale až nyní první takové popsali. Je to napůl černá díra a napůl hvězda – objekt, který existoval jen několik set let po Velkém třesku.
před 19 mminutami

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 4 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.