NASA obnovila komunikaci s nejvzdálenější sondou

Když před půl rokem přestal Voyager posílat na Zemi srozumitelná data, vypadalo to, že 46 let stará sonda je už beznadějně ztracená. Teď ale NASA oznámila, že se podařilo problém vyřešit a opět komunikuje.

Poprvé od listopadu 2023 začal Voyager 1 posílat do NASA použitelné údaje o stavu přístrojů. Americká kosmická agentura je nadšená, protože se už se sondou loučila. Dalším krokem je umožnit jí, aby opět začala na Zemi posílat také vědecká data. Sonda a její dvojče Voyager 2 jsou jediné lidmi vyrobené stroje, které kdy vstoupily do mezihvězdného prostoru.

Sonda Voyager 1
Zdroj: ČT24

Věčný spánek nebyl věčný

Voyager 1 se odmlčel loni na podzim. Dne 14. listopadu 2023 přestal posílat na Zemi srozumitelné vědecké i technické údaje. Stále sice přijímal pokyny a příkazy ze Země a nadále normálně fungoval, ale nebyl schopný odpovídat. Voyager je díky svému pobytu v mezihvězdném prostoru velmi cenný, takže NASA začala problém okamžitě řešit.

V březnu tým inženýrů Voyageru potvrdil, že problém souvisí s jedním ze tří palubních počítačů sondy, subsystémem letových dat. Ten je zodpovědný za připravení vědeckých a technických dat před jejich odesláním na Zemi. Tým zjistil, že nefunguje jeden čip, který je zodpovědný za ukládání části paměti. Ztráta tohoto kódu způsobila nepoužitelnost vědeckých a technických dat. Protože čip nebylo možné opravit, rozhodl se tým umístit postižený kód na jiné místo v paměti FDS. Vědci ale narazili na zásadní problém: žádné místo tam není dost velké, aby se do něj vešla celá část kódu.

Jenže v NASA pracují ti nejlepší experti v oboru, takže si poradili. Vymysleli plán, jak rozdělit tento kód na části a uložit ho na různá místa v systému FDS. Aby tento plán fungoval, museli tyto části kódu také upravit, aby například všechny stále fungovaly jako celek. Bylo rovněž třeba aktualizovat veškeré odkazy na umístění tohoto kódu v jiných částech paměti FDS. A to celé museli zvládnout přes Sluneční soustavu, za jejíž hranicí se sonda nachází.

Kód odeslali 18. dubna; signálu trval let 22,5 hodiny, protože Voyager 1 je od Země vzdálen více než 24 miliard kilometrů. A dalších 22,5 hodiny trvalo, než se signál vrátil zpět na Zemi. Tým začal oslavovat 20. dubna, když k němu přiletěla z Voyageru srozumitelná zpráva.

Co bude dál

NASA bude software sondy vylepšovat i další týdny. Zaměří se teď na části, které začnou posílat vědecká data.

Voyager 2 nadále funguje normálně. Dvojice sond Voyager, které byly vypuštěny před více než 46 lety, jsou nejdéle pracujícími a nejvzdálenějšími sondami v historii. Před zahájením mezihvězdného průzkumu prolétly kolem Saturnu a Jupiteru a Voyager 2 kolem Uranu a Neptunu.

Voyager 2 na hranicích Sluneční soustavy
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 2 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 20 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 22 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...