NASA obnovila komunikaci s nejvzdálenější sondou

Když před půl rokem přestal Voyager posílat na Zemi srozumitelná data, vypadalo to, že 46 let stará sonda je už beznadějně ztracená. Teď ale NASA oznámila, že se podařilo problém vyřešit a opět komunikuje.

Poprvé od listopadu 2023 začal Voyager 1 posílat do NASA použitelné údaje o stavu přístrojů. Americká kosmická agentura je nadšená, protože se už se sondou loučila. Dalším krokem je umožnit jí, aby opět začala na Zemi posílat také vědecká data. Sonda a její dvojče Voyager 2 jsou jediné lidmi vyrobené stroje, které kdy vstoupily do mezihvězdného prostoru.

Sonda Voyager 1
Zdroj: ČT24

Věčný spánek nebyl věčný

Voyager 1 se odmlčel loni na podzim. Dne 14. listopadu 2023 přestal posílat na Zemi srozumitelné vědecké i technické údaje. Stále sice přijímal pokyny a příkazy ze Země a nadále normálně fungoval, ale nebyl schopný odpovídat. Voyager je díky svému pobytu v mezihvězdném prostoru velmi cenný, takže NASA začala problém okamžitě řešit.

V březnu tým inženýrů Voyageru potvrdil, že problém souvisí s jedním ze tří palubních počítačů sondy, subsystémem letových dat. Ten je zodpovědný za připravení vědeckých a technických dat před jejich odesláním na Zemi. Tým zjistil, že nefunguje jeden čip, který je zodpovědný za ukládání části paměti. Ztráta tohoto kódu způsobila nepoužitelnost vědeckých a technických dat. Protože čip nebylo možné opravit, rozhodl se tým umístit postižený kód na jiné místo v paměti FDS. Vědci ale narazili na zásadní problém: žádné místo tam není dost velké, aby se do něj vešla celá část kódu.

Jenže v NASA pracují ti nejlepší experti v oboru, takže si poradili. Vymysleli plán, jak rozdělit tento kód na části a uložit ho na různá místa v systému FDS. Aby tento plán fungoval, museli tyto části kódu také upravit, aby například všechny stále fungovaly jako celek. Bylo rovněž třeba aktualizovat veškeré odkazy na umístění tohoto kódu v jiných částech paměti FDS. A to celé museli zvládnout přes Sluneční soustavu, za jejíž hranicí se sonda nachází.

Kód odeslali 18. dubna; signálu trval let 22,5 hodiny, protože Voyager 1 je od Země vzdálen více než 24 miliard kilometrů. A dalších 22,5 hodiny trvalo, než se signál vrátil zpět na Zemi. Tým začal oslavovat 20. dubna, když k němu přiletěla z Voyageru srozumitelná zpráva.

Co bude dál

NASA bude software sondy vylepšovat i další týdny. Zaměří se teď na části, které začnou posílat vědecká data.

Voyager 2 nadále funguje normálně. Dvojice sond Voyager, které byly vypuštěny před více než 46 lety, jsou nejdéle pracujícími a nejvzdálenějšími sondami v historii. Před zahájením mezihvězdného průzkumu prolétly kolem Saturnu a Jupiteru a Voyager 2 kolem Uranu a Neptunu.

Voyager 2 na hranicích Sluneční soustavy
Zdroj: NASA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 7 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 10 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 13 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 20 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...