NASA našla na měsíci Enceladu základní stavební kameny života

Ve výtryscích ze Saturnova měsíce Enceladu byly zaznamenány organické sloučeniny, které jsou na Zemi součástí aminokyselin, tedy základních stavebních prvků života. Nález oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Poznatek je výsledkem pokračujícího hlubšího zkoumání údajů získaných z mise sondy Cassini, která skončila před dvěma roky plánovaným pádem do Saturnu.

Silnými hydrotermálními průduchy proudí z jádra Enceladu materiál, který se mísí s vodou obrovského podpovrchového oceánu tohoto měsíce, než se dostane do vesmíru ve formě vodní páry nebo zrnek ledu. Nově objevené molekuly, kondenzované do ledových zrnek, vědci určili jako sloučeniny obsahující dusík a kyslík.

„Při správných podmínkách by tyto molekuly vycházející z hlubokého oceánu Enceladu mohly projít stejnou reakcí, jakou známe tady na Zemi. Ještě nevíme, zda aminokyseliny jsou nezbytné pro existenci života mimo Zemi, ale nález molekul, které aminokyseliny tvoří, je důležitý kousek skládačky,“ uvedl Nozair Khawaja, vedoucí výzkumného týmu Svobodné univerzity Berlín, jenž se o uvedený objev zasloužil.

Co se děje na Enceladu?
Zdroj: NASA

Nejedná se tedy přímo o objev života, v jaký mnoho zájemců o zkoumání vesmíru doufá. Na Zemi jsou základem života aminokyseliny, tedy sloučeniny, které tvoří všechy známé formy života. Jsou součástí proteinů a peptidů, strukturních bílkovin, enzymů i mnoha hormonů. Navíc fungují také jako neurotransmitery při nervovém přenosu nebo jako látky, které ovlivňují růst buněk.

Pokud by si člověk představil život jako polévku, pak vědci právě našli řadu přísad, z nichž se dá uvařit – zatím ale nepozorovali ji samotnou. Současně ale ví, že na Enceladu existují procesy, které by ji uvařit teoreticky mohly.

„Našli jsme menší a rozpustné organické stavební bloky, potenciální předchůdce aminokyselin a dalších přísad, které jsou na Zemi potřebné pro život,“ komentoval to spoluautor výzkumu Jon Hillier. „Tato práce ukazuje, že oceány Enceladu mají dostatek reaktivních stavebních kamenů a pro nás to je další výzva pro zkoumání tamních podmínek vhodných pro život,“ dodal další z výzkumníků Frank Postberg.

Enceladus, pro život jako stvořený

Už před rokem NASA oznámila, že erupce, které tryskají z oceánu na Enceladu, obsahují komplexní organické molekuly. 

Enceladus je šestým největším z 53 pojmenovaných měsíců Saturnu. Má v průměru skoro 500 kilometrů (pro srovnání: průměr Měsíce je téměř 3500 kilometrů), ale velikost na něm není tím nejpozoruhodnějším. Jeho povrch je pokrytý značně čistým ledem. Když roku 2005 přiletěla k Saturnu sonda Cassini, pečlivě prozkoumala i Enceladus.

Jedním z nejdůležitějších výsledků tehdejších pozorování bylo, že se nad jižním pólem měsíce vznáší mračna vodního ledu. Ten pochází z takzvaného kryovulkanismu, tedy činnosti, při které je led vyvrhován desítkami gejzírů. Některé tyto částečky ledu mají takovou rychlost, že odletí až do kosmu, a podílí se tak na existenci jednoho ze Saturnových prstenců.

Právě v těchto erupcích jsou stopy po organických molekulách, které jsou složitější než pozemské aminokyseliny a současně jsou desetkrát těžší než metan.

Tento objev prohlubuje zájem vědců o Enceladus. Ze všech známých vesmírných těles má podmínky nejvhodnější pro vznik nebo existenci života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 18 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...