NASA dokončila obří dalekohled. Nahlédne až do počátků vesmíru

Inženýři a technici dokončili na začátku listopadu 2016 práci na největším vesmírném dalekohledu světa – na Webbově teleskopu. Poté, co bude roku 2018 vypuštěn do vesmíru, by měl nahlédnout do míst, kam lidstvo zatím nevidělo.

Jeho vývoj a výroba trvaly 20 let, do vesmíru by měl putovat během příštích dvou let. Oznámila to NASA 2. listopadu na tiskové konferenci, kde představila dokončení přístroje. Výroba teleskopu stála devět miliard dolarů; kvůli enormním nákladům mu dokonce roku 2011 hrozilo zrušení.

Dalekohled se skládá z 18 velkých zrcadel. Všechna mají šestiúhelníkový tvar, jsou vyrobena z berylia a každé váží asi 20 kilogramů. Celková plocha dalekohledu bude 25 metrů čtverečních.

Teleskop Jamese Webba má nahradit dnes již starý Hubbleův teleskop. Ten byl třikrát menší než jeho nástupce, ale stejně nám odkryl spoustu záhad vesmíru. Hlavní výhodou dalekohledů umístěných ve vesmíru je fakt, že je neruší nestabilní chování atmosféry ani světelné či chemické znečištění. Hubbleův teleskop nabídl lidstvu zcela jedinečný pohled na vesmír, Webbův teleskop v tom bude pokračovat.

Riziková mise

Tak velký objekt, jako je šestimetrový Webbův teleskop, se nevejde do žádné rakety, kterou doposud máme – ani do Ariane V, která ho tam vynese. Proto bude do kosmu putovat složený, rozvine se až tam. A kde vlastně?

Hubbleův teleskop je na nízké oběžné dráze Země, tedy v těsné blízkosti naší planety. Zato nový přístroj bude umístěn od Země 1,5 milionu kilometrů, v takzvaném Lagrangeově bodu 2. Právě zde jsou gravitační a odstředivé síly vyrovnané tak, že zde umístěné družice zůstávají v jednom bodu – gravitace žádného z těles je nepřitahuje.

Tato vzdálenost bohužel znemožňuje, aby se k teleskopu vydávaly jakékoliv servisní mise. Délka jeho života tedy bude relativně omezená, zřejmě jen pět až deset let.

Cíl mise

Webbův teleskop bude moci pozorovat až stokrát menší (respektive méně jasné) objekty, než dokázal jeho předchůdce. Je konstruován tak, aby pozoroval velmi vzdálené a také velmi chladné objekty. To ho předurčuje dívat se do nejstarších míst ve vesmíru.

Jeho hlavním cílem bude pozorovat první hvězdy ve vesmíru a hledat vesmírné stopy prvních galaxií. Dalekohled nese jméno Jamese E. Webba, ředitele NASA v době vrcholícího vesmírného závodu (1961–1968).

Když nám tohle nabídl Hubbleův teleskop, na co se můžeme těšit u Webbova teleskopu?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 1 hhodinou

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...