Nártouni vypadají jako Yoda, ale stejně jim hrozí vyhubení. Zachraňují je Češi

Češi se na Filipínách pokoušejí odchovat jednoho z nejohroženějších primátů světa, nártouna filipínského. Tým vědců pojmenovaný latinským názvem této drobné noční poloopice – Tarsius – po osmiletém výzkumu očekává narození nártouního mláděte, což se zatím nikde na světě nepodařilo. Nártouni v lidské péči buď umírali, nebo se nemnožili. Uvedla to zooložka a vedoucí projektu Tarsius Milada Řeháková.

Nártoun patří mezi 25 nejohroženějších primátů světa. Kvůli svému vzezření, které připomíná roztomilého skřítka, je často předmětem nelegálního obchodu se zvířaty. To vede spolu s ničením přirozeného prostředí lesa k výrazným úbytkům nártouní populace.

Češi působící na Filipínách za osm let záchranného projektu docílili zrušení několika stanic, které nártouny vystavovaly jako turistickou atrakci v nevyhovujících podmínkách. Nártouni tam kvůli abnormálnímu stresu hynuli a byli nahrazováni dalšími upytlačenými zvířaty.

Tým českých zoologů působí na filipínském ostrově Bohol, kde ve spolupráci s místním ochranářským centrem vybudoval chovnou voliéru. „Doufáme, že v podmínkách s místním klimatem a potravou budeme úspěšní,“ uvedla Řeháková. Hlavním cílem úspěšného množení nártounů v lidské péči je vytvoření záložní populace pro případ, že bude tento druh ve volné přírodě vyhuben.

Před třemi lety se českému týmu podařilo získat první pár nártounů, kteří dostali jména Nina a Julius. Loni na podzim se nártouni pářili a letos v březnu při pravidelném vážení u samice vědci zjistili nárůst hmotnosti o prvních pár gramů. Při dalších váženích pak gramů přibývalo. Narození mláděte se čeká každým dnem. „To by byl samozřejmě skvělý úspěch,“ uzavřela Řeháková.

Noční specialisté na hraně ohrožení

Nártoun váží zhruba 110 až 140 gramů a svou velikostí se řadí mezi nejmenší primáty na světě. Jméno dostal podle nezvykle prodloužených zánártních kostí. Nártoun má oproti trupu neúměrně velkou hlavu s nápadně velkýma očima. Ty jsou nezbytné při jeho nočním způsobu života. Díky pohyblivé krční páteři mohou nártouni při sledování své kořisti otáčet hlavu o 180 stupňů na každou stranu, aniž pohnou tělem. Živí se zejména hmyzem, ale pozřou i pavouky, korýše či ještěrky.

V červené knize Mezinárodního svazu ochrany přírody jsou nártouni filipínští uvedeni v kategorii téměř ohrožený druh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 16 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...