Nártouni vypadají jako Yoda, ale stejně jim hrozí vyhubení. Zachraňují je Češi

Češi se na Filipínách pokoušejí odchovat jednoho z nejohroženějších primátů světa, nártouna filipínského. Tým vědců pojmenovaný latinským názvem této drobné noční poloopice – Tarsius – po osmiletém výzkumu očekává narození nártouního mláděte, což se zatím nikde na světě nepodařilo. Nártouni v lidské péči buď umírali, nebo se nemnožili. Uvedla to zooložka a vedoucí projektu Tarsius Milada Řeháková.

Nártoun patří mezi 25 nejohroženějších primátů světa. Kvůli svému vzezření, které připomíná roztomilého skřítka, je často předmětem nelegálního obchodu se zvířaty. To vede spolu s ničením přirozeného prostředí lesa k výrazným úbytkům nártouní populace.

Češi působící na Filipínách za osm let záchranného projektu docílili zrušení několika stanic, které nártouny vystavovaly jako turistickou atrakci v nevyhovujících podmínkách. Nártouni tam kvůli abnormálnímu stresu hynuli a byli nahrazováni dalšími upytlačenými zvířaty.

Tým českých zoologů působí na filipínském ostrově Bohol, kde ve spolupráci s místním ochranářským centrem vybudoval chovnou voliéru. „Doufáme, že v podmínkách s místním klimatem a potravou budeme úspěšní,“ uvedla Řeháková. Hlavním cílem úspěšného množení nártounů v lidské péči je vytvoření záložní populace pro případ, že bude tento druh ve volné přírodě vyhuben.

Před třemi lety se českému týmu podařilo získat první pár nártounů, kteří dostali jména Nina a Julius. Loni na podzim se nártouni pářili a letos v březnu při pravidelném vážení u samice vědci zjistili nárůst hmotnosti o prvních pár gramů. Při dalších váženích pak gramů přibývalo. Narození mláděte se čeká každým dnem. „To by byl samozřejmě skvělý úspěch,“ uzavřela Řeháková.

Noční specialisté na hraně ohrožení

Nártoun váží zhruba 110 až 140 gramů a svou velikostí se řadí mezi nejmenší primáty na světě. Jméno dostal podle nezvykle prodloužených zánártních kostí. Nártoun má oproti trupu neúměrně velkou hlavu s nápadně velkýma očima. Ty jsou nezbytné při jeho nočním způsobu života. Díky pohyblivé krční páteři mohou nártouni při sledování své kořisti otáčet hlavu o 180 stupňů na každou stranu, aniž pohnou tělem. Živí se zejména hmyzem, ale pozřou i pavouky, korýše či ještěrky.

V červené knize Mezinárodního svazu ochrany přírody jsou nártouni filipínští uvedeni v kategorii téměř ohrožený druh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 18 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 21 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...