Nádorů mozku přibývá, ročně jich lékaři odhalí kolem devíti set. Většina nemocných nepřežije. Nutná je chirurgická operace, v případech, kdy je třeba kontrolovat funkce mozku, se provádí při vědomí pacienta. Někdy ji doplňuje i radiochirurgie, při níž se tkáň nádoru spálí přesně cíleným zářením. Odborníci to řekli na tiskové konferenci v Ústřední vojenské nemocnici v Praze (ÚVN). Světový den nádorů mozku je připomínaný 8. června.
Nádorů mozku v Česku přibývá, lékaři musí někdy operovat pacienta při vědomí
Nádory mozku mohou být různého typu, některé začínají v mozkové tkání, další jsou metastázami rakoviny z jiného místa v těle. Mohou také růst v jiných částech hlavy a na mozek tlačit. Mezi příznaky patří zhoršené vidění, každodenní bolesti hlavy, které nereagují na léčbu běžnými léky, nebo poruchy řeči, ztráta sluchu v jednom uchu, ztráta rovnováhy či neschopnost porozumět mluvenému slovu.
Počty nádorů mozku v ČR
Dvě třetiny nádorů umí lékaři léčit. U některých velmi agresivních typů, jakým je například glioblastom, je prognóza pacientů ale stále velmi špatná. Podle přednosty Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Vladimíra Beneše přežije deset let jeden ze sta pacientů a prognóza se za poslední desetiletí zlepšila jen málo.
Operace při vědomí pacienta
Někteří pacienti musí být během operace při vědomí, protože odstraňování nádoru může ovlivňovat jejich mozkové funkce. Na operaci proto už den předem nemocného připravuje psycholog, který od něj zjistí osobní informace, na které se pak znovu ptá při zákroku. Povídat si musí i několik hodin. Cílem je, aby se odpovědi shodovaly.
Další možností je také poznávání obrázků. V případě, že pacient přestane reagovat nebo odpovídá špatně, psycholog operatéra okamžitě upozorní a zákrok je zastaven.
Po operaci, při níž chirurgové odstraní nádor, nebo v případech, kdy operovat nejde, obvykle následuje radiochirurgie. Jde o aplikaci vysoké dávky záření do přesně určeného místa.
„Nejvíce se používá v léčbě mozkových lézí, nádorů či metastázy, ale poslední dobou se stále více využívá také v léčbě neoperabilních nádorových ložisek v plicích, játrech, prostatě a jiných,“ vyjmenoval přednosta Kliniky radiační onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Masarykova onkologického ústavu v Brně Pavel Šlampa.
Na rozdíl od operace trvá podle něj několik týdnů až měsíců, než mozek sám spálenou tkáň vlastními procesy odstraní. Obvykle má radioterapie následovat do čtyř týdnů po operaci. „Tento čas se nám někdy nedařilo plnit, protože nebyl k dispozici přístroj,“ dodal děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Aleksi Šedo. Nový bude pořízený do Ústřední vojenské nemocnice, léčit by měl začít příští rok.
Česká věda proti glioblastomu
Nádorům mozku se věnují i čeští vědci. Jejich práce o kmenových buňkách glioblastomu se loni zařadila mezi stovku nejcitovanějších publikací v časopise Scientific Reports prestižního vydavatelství Nature ve výzkumu buněčné a molekulární biologie nádorových onemocnění.
Kmenové buňky glioblastomu rozhodují o agresivitě a intenzitě postupu tohoto nádoru a přispívají k jeho rezistenci vůči léčbě, čímž délku přežití pacienta ovlivňují.
Podle Šeda lékaři zjistili, že existuje skupina molekul zodpovědná za schopnost sebeobnovy buněk. „Dokázali jsme, že horší prognóza pacientů souvisí s vyšší mírou zastoupení buněk s kmenovým potenciálem. Tento fakt může v budoucnu lékařům pomáhat v rozhodnutí, zda pacienta léčit agresivně, nebo méně agresivními postupy,“ dodal děkan, který je zároveň přednostou Ústavu biochemie a experimentální onkologie fakulty.