Naděje na záchranu nosorožců stále žije. Vědci odhalili, že mají dost genetických zdrojů

Severní bílí nosorožci, kteří jsou na pokraji vyhynutí, mají opět o něco větší šanci na přežití. Podle nové genetické studie jsou pro jejich záchranu k dispozici dostatečné genetické zdroje. Informovala o tom mluvčí ZOO Dvůr Králové nad Labem Andrea Jiroušová.

Průlomovým krokem k jejich záchraně bylo vyvinutí embrya nosorožce, o kterém vědci informovali letos v červenci. Na planetě žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta poslední dvě samice patřící dvorské zoo. Jediná naděje na přežití severních bílých nosorožců spočívá v umělých technikách reprodukce.

„Nová genetická studie zveřejněná dnes ukazuje, že genetické zdroje, které jsou pro záchranu severních bílých nosorožců k dispozici, by měly zajistit dostatečnou genetickou variabilitu pro případné obnovení jejich populace,“ uvedla Jiroušová v tiskové zprávě.

Genetické informace je dostatek

Studie pod vedením Yoshana Moodleyho z univerzity v jihoafrické Vendě vznikla s použitím vzorků od 232 žijících nebo v muzeích uchovaných jedinců severních a jižních bílých nosorožců. „Potvrdilo se, že oba nosorožci se odlišili před přibližně jedním milionem let,“ uvedl Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který se na studii podílel. „Bohužel, od té doby došlo u obou nosorožců k úbytku genetické variability, a to jak vlivem přírodních procesů, tak člověka,“ dodal.

Výsledky studie také naznačily, že se oba nosorožci od svého vzniku několikrát potkali a došlo mezi nimi i v určité míře ke genetickému toku. Podle vědců by k záchraně severních bílých nosorožců mohlo přispět i křížení s jižním poddruhem. „Pro potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy bude potřeba poznat celé genomy obou nosorožců,“ uvedla Jiroušová.

Podle ředitele dvorské zoo Přemysla Rabase budou při záchraně severních bílých nosorožců vznikat i jejich kříženci s těmi jižními. „Jedno z embryí bílého nosorožce, které jako první na světě dokázal vyprodukovat náš tým, ostatně bylo právě ono hybridní embryo. Musíme se však snažit především o záchranu čistých severních bílých nosorožců, a pouze v případě, že by tato cesta selhala, bude mít smysl klást větší důraz na křížení severních a jižních bílých nosorožců,“ uvedl Rabas.

Letos v březnu v Keni stářím uhynul poslední na světě žijící samec nosorožce severního bílého jménem Sudán. V Keni dál žije Sudánova dcera Najin a její dcera Fatu. Ani jedna z nich již není schopna odnosit mládě. Ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý. Nosorožců jižních bílých na světě žije kolem 21 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 18 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 20 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 22 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...