Aby mělo lidstvo šanci dostat globální změnu klimatu pod kontrolu, musí začít snižovat emise oxidu uhličitého do roku 2020.
Svět, který se bude oteplovat rychleji, než jsou Pařížskou dohodou přislíbené 2 stupně Celsia, bude čelit záplavě devastujících událostí – smrtících vln veder i obřích migrací způsobených stoupajícími hladinami moří. Před tímto scénářem varují vědci v článku, který tento týden vyšel v prestižním vědeckém časopise Nature.
S oteplením o jeden stupeň Celsia by se ledovce rozpouštěly rychleji a mohou tedy více zvýšit hladinu. Korálové útesy více umírají kvůli teplotnímu stresu a pobřežní komunity trpí častěji ničivými bouřemi.
Přechod na „čistější zdroje energie“ je sice v plném proudu a je podporován širokou shodou, že právě on je řešením problému globální změny klimatu. Výjimkou jsou Spojené státy americké, které se rozhodly z klimatické dohody vycouvat.
Kdy bude překonána nepřekročitelná hranice
Poté, co globální emise oxidu uhličitého po desetiletí stoupaly kvůli pálení fosilních paliv, v posledních dvou letech se je podařilo omezit na přibližně 41 miliard tun ročně. Ale i tímto způsobem by byla hranice dvou stupňů Celsia navíc překonána do několika desítek let.
„K dekarbonizaci světové ekonomiky je ještě dlouhá cesta,“ uvedla zpráva, kterou podepsala bývalá šéfka komise Spojených národů pro klimatické otázky Christiana Figueres, tři přední klimatičtí vědci a dva experti na udržitelný rozvoj. Autoři práce vyzývají světové vůdce summitu G20, který se bude konat na začátku července v Hamburku, aby právě k roku 2020 směřovali většinu agendy.
Rozhodnutí prezidenta Trumpa odstoupit od Pařížské dohody podepsané 196 státy a jeho odmítnutí zúčastnit se klimatického setkání G7 v květnu ale naznačilo, že dodržet tyto cíle je zřejmě nemožné – Spojené státy americké jsou největší národní ekonomikou světa a společně s Čínou patří mezi přední znečišťovatele životního prostředí.
Jak splnit cíle z Paříže
Autoři komentáře věří, že do roku 2020 by se řada úkolů, které Pařížská dohoda vytyčila, dala splnit. Už nyní totiž činí obnovitelné zdroje energie (nejvíc solární a větrná) asi 30 procent světových zdrojů elektřiny a stále jich přibývá. Autoři článku navrhují, aby po roce 2020 už nebyla schválena jediná další uhelná elektrárna na světě.
Řešením cílů v pozemní dopravě je podle zprávy přechod na elektromobily. Ty v současné době tvoří necelé jedno procento dopravy, do roku 2020 by měly pokrýt asi 15 procent. Dalším krokem by mělo být také zvýšení efektivity o 20 procent u těžkých dopravních strojů a pokles emisí oxidu uhličitého o 20 procent u letecké dopravy. Emise z letecké dopravy totiž dnes tvoří asi dvě procenta všech emisí a stále kvůli růstu celého sektoru stoupají.
Experti v této zprávě doporučují, aby emise způsobené kácením lesů a zemědělstvím, jež dnes tvoří asi 12 procent všech emisí, zmizely úplně – je to v lidských silách. Navrhují také konkrétní postupy, které by měly snížit emise v těžkém průmyslu i stavebnictví.
Tento plán ale nemá šanci uspět, pokud mu nevyjdou vstříc i finanční instituce – banky by měly těmto plánům vycházet vstříc především výhodnými dluhovými cennými papíry pro „zelené projekty“; jejich hodnota by měla stoupnout desetinásobně.
