Na velikosti záleží: sklenice na víno se za 300 let zvětšily sedminásobně

Vědci ze slavné univerzity v Cambridge analyzovali průměrné velikosti sklenic na víno za období posledních 300 let. Ukázalo se, že sklenice se stále zvětšují, největší a velmi extrémní nárůst ovšem nastal v posledních 20 letech.

Naši předkové s velkou pravděpodobností pili mnohem méně vína než my. Když si dal náš pradědeček tři sklenky, znamenalo to něco zcela jiného, než když si dá někdo tři sklenky dnes.
Kolem roku 1700 byl objem sklenice na víno průměrně 66 ml, dnes je to již 449 ml, ukázal rozsáhlý průzkum. Přestože si málokdo bude v současnosti plnit skleničku vína až po okraj, podle autorů studie zvětšení objemu sklenky naznačuje, jak moc v současnosti stoupla spotřeba alkoholu, jehož konzumací moderní člověk řeší mnohem více problémů než v minulosti.

Jde o studii, která analyzuje sbírku sklenic na víno z Ashmolean Museum v Oxfordu, jednu z nejrozsáhlejších sbírek svého druhu, vědci ji porovnávali s modernějšími katalogy sklenic na víno. Velikost i podoba sklenic na víno ale byly v minulosti značně univerzální: na něco tak drahého, jako sklenice z kvalitního materiálu, měly jen vyšší vrstvy, které v minulých staletích žily velmi kosmopolitně. Jejich kultura byla v celé Evropě sjednocená, poznatky z Velké Británie se tedy dají velmi dobře použít pro celý evropský křesťanský svět.

Vývoj velikosti sklenic na víno
Zdroj: BMJ

„Víno se určitě bude pít i během vánočních svátků, ale je také jisté, že míra jeho konzumace bude velmi odlišná podle toho, kolik sklenek kdo vypije,“ uvádí profesorka Theresa Marteuová, která výzkum vedla. Výsledky vyšly v odborném časopise BMJ.

Pijeme stále víc

Začala s ním už roku 2016, kdy provedla menší výzkum – lidem nalévala víno do různě velkých sklenic; čím byly větší, tím více alkoholu během večera lidé vypili. Rozdíl se pohyboval až kolem 10 procent. Proto ji zajímalo, zda se velikost sklenic v průběhu dějin nezvětšuje; pokud by se to dělo, je velmi pravděpodobné, že kvůli tomu stoupá i spotřeba alkoholu.

V nové analýze se objevilo 411 sklenic na víno, od roku 1700 až do současnosti. Vědci našli jasně viditelnou přímou úměru: čím novější sklenice, tím větší objem mají. Roku 1700 byl objem vinné sklenky asi 66 ml, roku 2000 to bylo 417 ml, roku 2017 už dokonce 449 ml.
„Kolem roku 1700 se už začalo pít víno ze sklenic zcela běžně, souviselo to s pokrokem ve výrobě olověného skla, k němuž došlo na přelomu 16. a 17. století.“

Vědci v této práci zdůrazňují, že spotřeba vína ve Velké Británii stoupla mezi roky 1960 a 1980 čtyřnásobně a pak se mezi roky 1980 a 2004 opět zdvojnásobila. V Česku také spotřeba alkoholu stále stoupá – od roku 1989 stoupla spotřeba čistého alkoholu o třetinu.

Samozřejmě že se to všechno „nedá hodit“ jen na velikost sklenic, podle autorů studie však tento psychologicko-společenský fenomén může hrát nečekaně velkou roli, nemají to ale zatím potvrzené výzkumem. „Naše práce naznačuje, že kapacita sklenic na víno během 300 let stoupla. Od roku 1900 se zvětšuje rychleji; jestli to může vést k vzestupu konzumace alkoholu, ale nemůžeme potvrdit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mezi pitím slazených nápojů a úzkostí je silná souvislost, varuje studie

Nápoje plné cukrů mají prokazatelně negativní dopad na lidské tělesné zdraví. Nový výzkum se teď podíval na možné dopady na zdraví duševní – a podle něj také v této oblasti existují náznaky negativních dopadů.
před 23 mminutami

Archeologové objevili na Moravě masivní kadlub z doby bronzové

Vědci objasnili původ kamenného kadlubu, který v době bronzové sloužil k výrobě hrotů kopí a v roce 2007 ho na zahradě našel majitel domu v Morkůvkách na Břeclavsku. Tato forma na zbraň dle archeologů pochází až z Karpat, z území dnešního Maďarska. Přesun obdobného předmětu na takovou vzdálenost byl tehdy výjimečný, upozornili vědci.
před 5 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 5 hhodinami

Štědrost je častější v chudším prostředí, ukázaly experimenty

Lidé v chudších zemích si pomáhají víc než ti v zemích bohatých. Nový výzkum se toto zdánlivě banální sdělení rozhodl podrobit experimentu. Autoři zjistili, že toto chování zřejmě není výsledkem dlouhých kulturních a společenských procesů, ale dokáže se na něj naladit poměrně snadno každý. Jen musí nastat příhodné podmínky.
včera v 08:00

Mývalové na hranici Prahy. Brzy jich bude ještě víc, říká přírodovědec

Mývalové se podle přírodovědecké organizace Alka Wildlife poprvé dostali k hranicím Prahy. Fotopast jednoho zachytila pouhé dva kilometry od metropole, k níž se blíží údolím Berounky. Český přírodovědec Jan Cukor označuje za vysoce pravděpodobné, že se mýval bude na našem území dále šířit.
14. 2. 2026

Řeka Jang-c’-ťiang připomínala dřív spíš kanál, teď se tam vrací život

Před pěti lety začal v nejdelší čínské řece Jang-c’-ťiang platit absolutní zákaz rybolovu. Ekologové se snaží zlepšit i průmyslovou a odpadovou zátěž. Podle prvních analýz se to vyplácí.
13. 2. 2026

„Rumový expres“ přinesl Španělsku extrémní srážky. Za pár dní napršelo víc než běžně za rok

Španělsko trápí od začátku roku extrémní deště, které do země přinesly historické srážky. V Portugalsku bouře způsobily škody ve výši jednoho procenta HDP. Jak přesně tato situace vznikla a jaké jsou její dopady, vysvětluje meteorolog Michal Žák.
13. 2. 2026

V Egyptě našli skalní malby staré až deset tisíc let

Objev na egyptském poloostrově Sinaj ukazuje místo, které bylo obýváno a navštěvováno celou řadou kultur během doby deseti tisíc let. Archeologové musí rozsáhlé území rychle prostudovat, vše zdokumentovat a pak analyzovat, protože se tam má stavět turistický projekt.
13. 2. 2026
Načítání...