Na velikosti záleží: sklenice na víno se za 300 let zvětšily sedminásobně

Vědci ze slavné univerzity v Cambridge analyzovali průměrné velikosti sklenic na víno za období posledních 300 let. Ukázalo se, že sklenice se stále zvětšují, největší a velmi extrémní nárůst ovšem nastal v posledních 20 letech.

Naši předkové s velkou pravděpodobností pili mnohem méně vína než my. Když si dal náš pradědeček tři sklenky, znamenalo to něco zcela jiného, než když si dá někdo tři sklenky dnes.
Kolem roku 1700 byl objem sklenice na víno průměrně 66 ml, dnes je to již 449 ml, ukázal rozsáhlý průzkum. Přestože si málokdo bude v současnosti plnit skleničku vína až po okraj, podle autorů studie zvětšení objemu sklenky naznačuje, jak moc v současnosti stoupla spotřeba alkoholu, jehož konzumací moderní člověk řeší mnohem více problémů než v minulosti.

Jde o studii, která analyzuje sbírku sklenic na víno z Ashmolean Museum v Oxfordu, jednu z nejrozsáhlejších sbírek svého druhu, vědci ji porovnávali s modernějšími katalogy sklenic na víno. Velikost i podoba sklenic na víno ale byly v minulosti značně univerzální: na něco tak drahého, jako sklenice z kvalitního materiálu, měly jen vyšší vrstvy, které v minulých staletích žily velmi kosmopolitně. Jejich kultura byla v celé Evropě sjednocená, poznatky z Velké Británie se tedy dají velmi dobře použít pro celý evropský křesťanský svět.

Vývoj velikosti sklenic na víno
Zdroj: BMJ

„Víno se určitě bude pít i během vánočních svátků, ale je také jisté, že míra jeho konzumace bude velmi odlišná podle toho, kolik sklenek kdo vypije,“ uvádí profesorka Theresa Marteuová, která výzkum vedla. Výsledky vyšly v odborném časopise BMJ.

Pijeme stále víc

Začala s ním už roku 2016, kdy provedla menší výzkum – lidem nalévala víno do různě velkých sklenic; čím byly větší, tím více alkoholu během večera lidé vypili. Rozdíl se pohyboval až kolem 10 procent. Proto ji zajímalo, zda se velikost sklenic v průběhu dějin nezvětšuje; pokud by se to dělo, je velmi pravděpodobné, že kvůli tomu stoupá i spotřeba alkoholu.

V nové analýze se objevilo 411 sklenic na víno, od roku 1700 až do současnosti. Vědci našli jasně viditelnou přímou úměru: čím novější sklenice, tím větší objem mají. Roku 1700 byl objem vinné sklenky asi 66 ml, roku 2000 to bylo 417 ml, roku 2017 už dokonce 449 ml.
„Kolem roku 1700 se už začalo pít víno ze sklenic zcela běžně, souviselo to s pokrokem ve výrobě olověného skla, k němuž došlo na přelomu 16. a 17. století.“

Vědci v této práci zdůrazňují, že spotřeba vína ve Velké Británii stoupla mezi roky 1960 a 1980 čtyřnásobně a pak se mezi roky 1980 a 2004 opět zdvojnásobila. V Česku také spotřeba alkoholu stále stoupá – od roku 1989 stoupla spotřeba čistého alkoholu o třetinu.

Samozřejmě že se to všechno „nedá hodit“ jen na velikost sklenic, podle autorů studie však tento psychologicko-společenský fenomén může hrát nečekaně velkou roli, nemají to ale zatím potvrzené výzkumem. „Naše práce naznačuje, že kapacita sklenic na víno během 300 let stoupla. Od roku 1900 se zvětšuje rychleji; jestli to může vést k vzestupu konzumace alkoholu, ale nemůžeme potvrdit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 17 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...