Na velikosti záleží: sklenice na víno se za 300 let zvětšily sedminásobně

Vědci ze slavné univerzity v Cambridge analyzovali průměrné velikosti sklenic na víno za období posledních 300 let. Ukázalo se, že sklenice se stále zvětšují, největší a velmi extrémní nárůst ovšem nastal v posledních 20 letech.

Naši předkové s velkou pravděpodobností pili mnohem méně vína než my. Když si dal náš pradědeček tři sklenky, znamenalo to něco zcela jiného, než když si dá někdo tři sklenky dnes.
Kolem roku 1700 byl objem sklenice na víno průměrně 66 ml, dnes je to již 449 ml, ukázal rozsáhlý průzkum. Přestože si málokdo bude v současnosti plnit skleničku vína až po okraj, podle autorů studie zvětšení objemu sklenky naznačuje, jak moc v současnosti stoupla spotřeba alkoholu, jehož konzumací moderní člověk řeší mnohem více problémů než v minulosti.

Jde o studii, která analyzuje sbírku sklenic na víno z Ashmolean Museum v Oxfordu, jednu z nejrozsáhlejších sbírek svého druhu, vědci ji porovnávali s modernějšími katalogy sklenic na víno. Velikost i podoba sklenic na víno ale byly v minulosti značně univerzální: na něco tak drahého, jako sklenice z kvalitního materiálu, měly jen vyšší vrstvy, které v minulých staletích žily velmi kosmopolitně. Jejich kultura byla v celé Evropě sjednocená, poznatky z Velké Británie se tedy dají velmi dobře použít pro celý evropský křesťanský svět.

Vývoj velikosti sklenic na víno
Zdroj: BMJ

„Víno se určitě bude pít i během vánočních svátků, ale je také jisté, že míra jeho konzumace bude velmi odlišná podle toho, kolik sklenek kdo vypije,“ uvádí profesorka Theresa Marteuová, která výzkum vedla. Výsledky vyšly v odborném časopise BMJ.

Pijeme stále víc

Začala s ním už roku 2016, kdy provedla menší výzkum – lidem nalévala víno do různě velkých sklenic; čím byly větší, tím více alkoholu během večera lidé vypili. Rozdíl se pohyboval až kolem 10 procent. Proto ji zajímalo, zda se velikost sklenic v průběhu dějin nezvětšuje; pokud by se to dělo, je velmi pravděpodobné, že kvůli tomu stoupá i spotřeba alkoholu.

V nové analýze se objevilo 411 sklenic na víno, od roku 1700 až do současnosti. Vědci našli jasně viditelnou přímou úměru: čím novější sklenice, tím větší objem mají. Roku 1700 byl objem vinné sklenky asi 66 ml, roku 2000 to bylo 417 ml, roku 2017 už dokonce 449 ml.
„Kolem roku 1700 se už začalo pít víno ze sklenic zcela běžně, souviselo to s pokrokem ve výrobě olověného skla, k němuž došlo na přelomu 16. a 17. století.“

Vědci v této práci zdůrazňují, že spotřeba vína ve Velké Británii stoupla mezi roky 1960 a 1980 čtyřnásobně a pak se mezi roky 1980 a 2004 opět zdvojnásobila. V Česku také spotřeba alkoholu stále stoupá – od roku 1989 stoupla spotřeba čistého alkoholu o třetinu.

Samozřejmě že se to všechno „nedá hodit“ jen na velikost sklenic, podle autorů studie však tento psychologicko-společenský fenomén může hrát nečekaně velkou roli, nemají to ale zatím potvrzené výzkumem. „Naše práce naznačuje, že kapacita sklenic na víno během 300 let stoupla. Od roku 1900 se zvětšuje rychleji; jestli to může vést k vzestupu konzumace alkoholu, ale nemůžeme potvrdit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci vytvořili myší model vzácné nemoci, pomůže v testování léků

Čeští vědci vytvořili myší model, který napodobuje vzácnou vrozenou nemoc, která u dětí způsobuje závažnou chudokrevnost a tělesná poškození. Model může přispět k účinnějšímu testování léků, v budoucnosti také při samotné léčbě pacientů.
před 18 hhodinami

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 20 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026
Načítání...