Na Sibiři žili jednorožci vedle člověka. Až dosud se mělo za to, že vyhynuli mnohem dříve

Nový výzkum mezinárodního týmu paleontologů ukázal, že sibiřští nosorožci jednorozí vymřeli mnohem později, než se vědci doposud domnívali. Je tedy pravděpodobné, že žili ve stejné době jako moderní lidé.

Nosorožec sibiřský byl obrovský tvor vysoký kolem 270 centimetrů, na délku měřící až šest metrů. Vážil kolem sedmi tun a jeho jediný roh měřil téměř dva metry. Odborně se nezývá elasmotherium, v angličtině unicorn – jednorožec.

Elasmotherium
Zdroj: Радион/Wikimedia Commons

Až doposud se vědci domnívali, že druh vymřel v době před 200 až 100 tisíci lety. Teď ale paleontologové oznámili, že elasmotherium zřejmě žilo ještě pře 39 tisíci lety; bylo tedy současníkem nejen neandrtálců, ale také lidí moderního typu. 

Studie vyšla v odborném časopise Nature Ecology & Evolution. Pracovali na ní vědci z Ruska, Velké Británie a Nizozemí. Použili radiokarbonovou metodu na 23 vzorků kostí těchto zvířat, aby určili, v jaké době žila.

Metoda umožňuje vypočítat stáří biologického materiálu podle poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku 14C.

Pravěcí jednorožci jsou zdrojem legend o jednorožcích

V průběhu dějin Země existovalo přibližně 250 druhů nosorožců, do dnešních dnů jich ale přežilo jen pět. Vědci zkoumají, co bylo příčinou jejich vyhynutí – mohlo by to totiž mimo jiné pomoci pro zajištění přežití dnešních druhů, které jsou v současnosti stále ohroženější.

Paleontologové se domnívají, že příčinou vyhnutí obřích sibiřských nosorožců mohly být především změny klimatu, které vedly ke změně jídelníčku těchto tvorů.

Elasmotherium
Zdroj: ČTK

Elasmotheria byla přitom rozšířená po obrovské oblasti Země – od Ukrajiny až po Čínu. „Anatomie tohoto nosorožce naznačuje, že žil na otevřených travnatých pláních, živil se zřejmě hlavně trávou,“ uvedl Adrian Lister. „Víme to z jejich zubů, které jsou pro pastvu velmi dobře adaptované.“

Tento tvor byl sice až dvakrát větší než současné druhy nosorožců, přesto se jednalo o zvíře velmi rychlé – byl dobře přizpůsobený rychlému běhu po travnatém povrchu. To je ale téměř všechno, co o něm víme; všechno další je totiž zahalené nejistotou.

„Moderní nosorožci jsou spíše samotářští, žijí izolovaně,“ popsal Lister. Vzhledem k velikosti tohoto tvora (a obrovskému množství potravy, které zkonzumoval) je tedy možné, že byl i v dobách své největší slávy dost vzácný.

Právě nálezy lebek pravěkých nosorožců mohly být jedním ze zdrojů mýtů o jednorožcích. Obrázky „koní s rohem na čele“ jsou rozšířené z celého světa, i ze zemí, kde žili nosorožci – je tedy pravděpodobné, že vzorem pro jednorožce byla tato vyhynulá zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 7 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 11 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 12 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
včera v 20:35

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...