Na Sibiři žili jednorožci vedle člověka. Až dosud se mělo za to, že vyhynuli mnohem dříve

Nový výzkum mezinárodního týmu paleontologů ukázal, že sibiřští nosorožci jednorozí vymřeli mnohem později, než se vědci doposud domnívali. Je tedy pravděpodobné, že žili ve stejné době jako moderní lidé.

Nosorožec sibiřský byl obrovský tvor vysoký kolem 270 centimetrů, na délku měřící až šest metrů. Vážil kolem sedmi tun a jeho jediný roh měřil téměř dva metry. Odborně se nezývá elasmotherium, v angličtině unicorn – jednorožec.

Elasmotherium
Zdroj: Радион/Wikimedia Commons

Až doposud se vědci domnívali, že druh vymřel v době před 200 až 100 tisíci lety. Teď ale paleontologové oznámili, že elasmotherium zřejmě žilo ještě pře 39 tisíci lety; bylo tedy současníkem nejen neandrtálců, ale také lidí moderního typu. 

Studie vyšla v odborném časopise Nature Ecology & Evolution. Pracovali na ní vědci z Ruska, Velké Británie a Nizozemí. Použili radiokarbonovou metodu na 23 vzorků kostí těchto zvířat, aby určili, v jaké době žila.

Metoda umožňuje vypočítat stáří biologického materiálu podle poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku 14C.

Pravěcí jednorožci jsou zdrojem legend o jednorožcích

V průběhu dějin Země existovalo přibližně 250 druhů nosorožců, do dnešních dnů jich ale přežilo jen pět. Vědci zkoumají, co bylo příčinou jejich vyhynutí – mohlo by to totiž mimo jiné pomoci pro zajištění přežití dnešních druhů, které jsou v současnosti stále ohroženější.

Paleontologové se domnívají, že příčinou vyhnutí obřích sibiřských nosorožců mohly být především změny klimatu, které vedly ke změně jídelníčku těchto tvorů.

Elasmotherium
Zdroj: ČTK

Elasmotheria byla přitom rozšířená po obrovské oblasti Země – od Ukrajiny až po Čínu. „Anatomie tohoto nosorožce naznačuje, že žil na otevřených travnatých pláních, živil se zřejmě hlavně trávou,“ uvedl Adrian Lister. „Víme to z jejich zubů, které jsou pro pastvu velmi dobře adaptované.“

Tento tvor byl sice až dvakrát větší než současné druhy nosorožců, přesto se jednalo o zvíře velmi rychlé – byl dobře přizpůsobený rychlému běhu po travnatém povrchu. To je ale téměř všechno, co o něm víme; všechno další je totiž zahalené nejistotou.

„Moderní nosorožci jsou spíše samotářští, žijí izolovaně,“ popsal Lister. Vzhledem k velikosti tohoto tvora (a obrovskému množství potravy, které zkonzumoval) je tedy možné, že byl i v dobách své největší slávy dost vzácný.

Právě nálezy lebek pravěkých nosorožců mohly být jedním ze zdrojů mýtů o jednorožcích. Obrázky „koní s rohem na čele“ jsou rozšířené z celého světa, i ze zemí, kde žili nosorožci – je tedy pravděpodobné, že vzorem pro jednorožce byla tato vyhynulá zvířata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
před 12 hhodinami

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
před 14 hhodinami

Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.
před 19 hhodinami

Obří diplodokové s ocasem jako bič žili i v Evropě. Vědci našli první důkaz

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů experti našli poblíž východošpanělského města Teruel.
před 21 hhodinami

Gruzie kvůli ústupu kavkazských ledovců rozšiřuje monitoring rizik

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.
před 23 hhodinami

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
včera v 05:42

AI agenti si při komunikaci tvoří vlastní zkratky, kterým vědci často nerozumí

Modely umělé inteligence (AI) si při vzájemné komunikaci začínají vytvářet vlastní jazykové výrazy a zkratky, kterým lidé rozumí jen obtížně. Podle nového výzkumu se autonomní AI agenti během několika dní společné práce začali domlouvat na nových významech slov a vytvářet vlastní komunikační pravidla. To může ztížit dohled nad jejich chováním, uvedl deník The Guardian. Surreální dialekt jazykových modelů podle jazykovědců připomíná směs prózy irského spisovatele Jamese Joyce a slangových výrazů technologických nadšenců.
včera v 03:56

Čínská jeskyně vydala první důkazy o tom, jak žili záhadní denisované

Nové nálezy z čínské jeskyně prozradily spoustu nového o skupině denisovanů, kteří tam žili asi před 160 tisíci lety. Tito blízcí příbuzní moderních lidí podle výsledků výzkumu neměli příliš vyvinuté technologie, což mohlo předznamenat jejich pád.
15. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.