Na plavce u Turecka útočí želvy. Jsou krátkozraké a lidi si pletou s medúzami

Plavce, kteří se vydávají do moře u pobřeží turecké provincie Antalya, ohrožují nečekaní útočníci. Jak napsal list Daily Sabah, nejde o žraloky, nýbrž o želvy karety. Pokousaly už deset lidí a podle odborníků si je želvy pletou s medúzami. Čím má dotyčný světlejší kůži, tím je ohroženější.

  • Karety se živí medúzami, ale také kraby, měkkýši nebo ostrorepy, což je živočich s trny.

Karety pokousaly u tureckých břehů lidi, kteří pobývali na plážích Lara, Belek a Side. Doktor Mehmet Gökoglu řekl, že karety vlivem úhlu, v jakém dopadá do vody odpolední světlo, a také ztemněním vody rozčeřené větrem špatně vidí. Jedinou ochranou proti kousajícím karetám je podle něj vyhýbat se koupání v moři mezi třetí a čtvrtou hodinou odpoledne, kdy je úhel dopadu světla pro zrak karet nejnevýhodnější.

S pokousáním od karet se muselo nechat v místních nemocnicích ošetřit deset lidí - místních i turistů. „Nikoho ty želvy nesnědly, ani jednomu neprokously kůži. Jakmile se pohnete, odplavou,“ řekl Gökoglu. Po kousnutí prý na kůži zůstává jenom malé znaménko nebo odřenina.

Univerzitní profesor se nebojí, že karety začnou odrazovat turisty. „To, že tady v té vodě plavou s námi, je ten nejlepší důkaz toho, že je zde čisto a že se tady daří životu,“ dodal Gökoglu. Karety ale mohou lidem nahnat pořádný strach - ty největší měří až 100 centimetrů a mohou vážit kolem 170 kilogramů.  

Karetám prý nastává doba rozmnožování, proto se drží v teplejší vodě u břehů. Gökoglu ujistil, že karety lidi nekoušou záměrně, ale omylem. „Budeme je na břehu vídat až do září. Žádná růže není bez trní,“ řekl na adresu úzkostných turistů.

Podle tureckého listu je na světě asi 20 míst, kde karety kladou vejce, z nichž se líhnou malé želvy a pak v zástupech míří do moře. Turecko řadí ochranu želv vysoko ve svém programu ochrany přírody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 2 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 18 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 20 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...