Na plavce u Turecka útočí želvy. Jsou krátkozraké a lidi si pletou s medúzami

Plavce, kteří se vydávají do moře u pobřeží turecké provincie Antalya, ohrožují nečekaní útočníci. Jak napsal list Daily Sabah, nejde o žraloky, nýbrž o želvy karety. Pokousaly už deset lidí a podle odborníků si je želvy pletou s medúzami. Čím má dotyčný světlejší kůži, tím je ohroženější.

  • Karety se živí medúzami, ale také kraby, měkkýši nebo ostrorepy, což je živočich s trny.

Karety pokousaly u tureckých břehů lidi, kteří pobývali na plážích Lara, Belek a Side. Doktor Mehmet Gökoglu řekl, že karety vlivem úhlu, v jakém dopadá do vody odpolední světlo, a také ztemněním vody rozčeřené větrem špatně vidí. Jedinou ochranou proti kousajícím karetám je podle něj vyhýbat se koupání v moři mezi třetí a čtvrtou hodinou odpoledne, kdy je úhel dopadu světla pro zrak karet nejnevýhodnější.

S pokousáním od karet se muselo nechat v místních nemocnicích ošetřit deset lidí - místních i turistů. „Nikoho ty želvy nesnědly, ani jednomu neprokously kůži. Jakmile se pohnete, odplavou,“ řekl Gökoglu. Po kousnutí prý na kůži zůstává jenom malé znaménko nebo odřenina.

Univerzitní profesor se nebojí, že karety začnou odrazovat turisty. „To, že tady v té vodě plavou s námi, je ten nejlepší důkaz toho, že je zde čisto a že se tady daří životu,“ dodal Gökoglu. Karety ale mohou lidem nahnat pořádný strach - ty největší měří až 100 centimetrů a mohou vážit kolem 170 kilogramů.  

Karetám prý nastává doba rozmnožování, proto se drží v teplejší vodě u břehů. Gökoglu ujistil, že karety lidi nekoušou záměrně, ale omylem. „Budeme je na břehu vídat až do září. Žádná růže není bez trní,“ řekl na adresu úzkostných turistů.

Podle tureckého listu je na světě asi 20 míst, kde karety kladou vejce, z nichž se líhnou malé želvy a pak v zástupech míří do moře. Turecko řadí ochranu želv vysoko ve svém programu ochrany přírody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 12 hhodinami

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 15 hhodinami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 19 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
16. 4. 2026
Načítání...