Na plavce u Turecka útočí želvy. Jsou krátkozraké a lidi si pletou s medúzami

Plavce, kteří se vydávají do moře u pobřeží turecké provincie Antalya, ohrožují nečekaní útočníci. Jak napsal list Daily Sabah, nejde o žraloky, nýbrž o želvy karety. Pokousaly už deset lidí a podle odborníků si je želvy pletou s medúzami. Čím má dotyčný světlejší kůži, tím je ohroženější.

  • Karety se živí medúzami, ale také kraby, měkkýši nebo ostrorepy, což je živočich s trny.

Karety pokousaly u tureckých břehů lidi, kteří pobývali na plážích Lara, Belek a Side. Doktor Mehmet Gökoglu řekl, že karety vlivem úhlu, v jakém dopadá do vody odpolední světlo, a také ztemněním vody rozčeřené větrem špatně vidí. Jedinou ochranou proti kousajícím karetám je podle něj vyhýbat se koupání v moři mezi třetí a čtvrtou hodinou odpoledne, kdy je úhel dopadu světla pro zrak karet nejnevýhodnější.

S pokousáním od karet se muselo nechat v místních nemocnicích ošetřit deset lidí - místních i turistů. „Nikoho ty želvy nesnědly, ani jednomu neprokously kůži. Jakmile se pohnete, odplavou,“ řekl Gökoglu. Po kousnutí prý na kůži zůstává jenom malé znaménko nebo odřenina.

Univerzitní profesor se nebojí, že karety začnou odrazovat turisty. „To, že tady v té vodě plavou s námi, je ten nejlepší důkaz toho, že je zde čisto a že se tady daří životu,“ dodal Gökoglu. Karety ale mohou lidem nahnat pořádný strach - ty největší měří až 100 centimetrů a mohou vážit kolem 170 kilogramů.  

Karetám prý nastává doba rozmnožování, proto se drží v teplejší vodě u břehů. Gökoglu ujistil, že karety lidi nekoušou záměrně, ale omylem. „Budeme je na břehu vídat až do září. Žádná růže není bez trní,“ řekl na adresu úzkostných turistů.

Podle tureckého listu je na světě asi 20 míst, kde karety kladou vejce, z nichž se líhnou malé želvy a pak v zástupech míří do moře. Turecko řadí ochranu želv vysoko ve svém programu ochrany přírody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 11 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 13 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 17 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...