Na obloze bude příští týden částečné zatmění Měsíce. Kdy a kde ho pozorovat?

V pondělí 7. srpna bude na obloze k vidění částečné zatmění Měsíce. Jeho úplněk bude vypadat, jako by byl z pravého spodního okraje neostře ukousnutý.

Maximum zatmění nastane ve 20:20, v době východu Měsíce, kdy na obloze zmizí asi čtvrtina jeho průměru a potrvá zhruba hodinu. Neobvyklý jev budou moct lidé pozorovat pouhým okem a snadno fotografovat, sdělil mluvčí Astronomického ústavu ČR Pavel Suchan.

Při částečném zatmění část Měsíce výrazně ztmavne, když prochází zemským stínem. Pokud by tam byl astronaut, viděl by, jak Země zakrývá Slunce.

  • Na Měsíci bylo celkem 12 lidí: Neil Armstrong, Buzz Aldrin, Pete Conrad, Alan Bean, Alan Shepard, Edgar Mitchell, David Scott, James Irwin, John Young, Charles Duke, Eugene Cernan a Harrison Schmitt.

Zatmění začne ještě v době, kdy bude Měsíc pod obzorem. Vycházet začne na východojihovýchodě prakticky v čase maximální fáze zatmění okolo 20:20. V jednotlivých částech Česka se ale bude čas trochu lišit. Zatímco v Praze vyjde jediný přirozený satelit Země až osm minut po maximu úkazu, na jihovýchodní Moravě ho lidé uvidí dříve.

„Nejzajímavější proto bude samotný východ Měsíce a následující přibližně hodina a půl, během které bude Měsíc stoupat nad obzor, pomalu vystupovat ze stínu Země a obloha tmavnout,“ popsal Suchan.

Ideální čas na pozorování

Částečné zatmění skončí ve 21:18, kdy Měsíc opustí plný stín Země. Ještě dalších přibližně dvacet minut ale budou moct lidé pouhým okem pozorovat polostínové zatmění, které bude vypadat, jako by byl úplněk z pravého okraje začouzený černým kouřem.

„Vzhledem k tomu, že potemnění bude na jasném úplňku opravdu kontrastní, nebude vůbec problém jej zachytit fotograficky,“ uvedl Suchan. V místech s velmi čistým vzduchem podle něj bude možné vidět zatmění ve světle z červánků. Nad jihem bude výjimečně k vidění také planeta Saturn.

Další zatmění Měsíce uvidí lidé v Česku příští rok 27. července. Půjde o jeho první úplné zatmění viditelné z ČR od roku 2015, a zároveň to bude nejdelší úplné zatmění Měsíce v tomto století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 16 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 18 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 19 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...