Na Bajkalu hynou tuleni. Nejsou nemocní ani zranění, ale umírají po desítkách

Ruské úřady začaly prověřovat úhyn tuleňů bajkalských poté, co turisté v posledních dnech našli na březích sibiřského jezera „opravdový hřbitov“ tohoto nejmenšího druhu tuleňů. Oznámila to v pondělí ruská média.

„Na místo odjeli naši odborníci, kteří tuto skutečnost potvrdili. Množství uhynulých kusů se upřesňuje. Příčiny a okolnosti úhynu se zjišťují,“ uvedla mluvčí federální agentury pro rybolov.

Experti podle serveru Newsru.com zatím našli 31 mrtvých tuleňů, což prý představuje největší úhyn od propuknutí moru v roce 1987. Na tělech se nenašla ani střelná zranění, ani stopy sítí, takže nejspíše nejde o dílo pytláků. Uhynulé exempláře ani nebyly zjevně nemocné, a tak má příčinu objasnit pitva.

Populace tuleňů bajkalských v současnosti čítá asi 100 000 kusů.

Bajkal, ležící v samém srdci Sibiře, je nejstarší a nejhlubší jezero na světě, maximální hloubka dosahuje 1642 metrů. Obsahuje skoro pětinu sladké vody na Zemi a je „výjimečně cenný pro poznání evoluce“, jak uvedlo UNESCO, které jezero v roce 1996 zařadilo na seznam světového dědictví.

Biologická rozmanitost Bajkalu je pozoruhodná: vody a břehy jezera obývá téměř 3600 druhů rostlin a živočichů, většinou endemitních, tedy vyskytujících se pouze v dané lokalitě. Vědci ale varují, že jezero čelí jedné z nejhorších ekologických krizí ve své historii, jak svědčí úbytek ryb v důsledku šíření řas a znečišťování jezera odpadními vodami s fosfáty.

2 minuty
Dobrovolníci čistí Bajkal
Zdroj: ČT24

„Jsem na 150 procent přesvědčený, že důvodem je znečištění jezera odpadními vodami z měst a obcí na březích Bajkalu, zvláště detergenty s fosforečnany,“ tvrdí biolog Oleg Timoškin z Irkutska. Podle něj je systém čištění odpadních vod zchátralý a v některých malých obcích ani neexistuje.

Před 15 lety měly malebné vesnice na březích Bajkalu elektřinu pouze po dvě hodiny denně. V současnosti „každá babička pronajímá pokoje turistům a má pračku“, poznamenal.

Kritické oblasti: místa, kde je vše mrtvé

Oleg Timoškin zkoumal celé jezero z hlediska šíření řas a vytipoval tři kritické oblasti v blízkosti měst, kde řasy hubí měkkýše a korýše, protože ti potřebují k životu kyslík.

„Ještě před 15 lety (u turistického městečka Listvjanka, nedaleko Irkutska) rostly pod vodou celé lesy vodních hub. Teď jsou všechny mrtvé,“ lituje biolog. Jestli se přítok znečištěných vod do jezera nezastaví, pobřežní zóna se radikálně změní, varuje vědec. Na místě by podle něj bylo vyhlásit v celé oblasti zákaz používat fosfáty a vybudovat „nejlepší čističky vod v Rusku“.

V srpnu prezident Vladimir Putin kritizoval „extrémně silné znečišťování“ Bajkalu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...