Na asteroidu Ryugu přistála německo-francouzská sonda. Robot ve tvaru krabice bude zkoumat povrch planetky

Japonská sonda Hajabusa 2 vyslala na asteroid Ryugu německo-francouzské pozorovací zařízení MASCOT, které má na povrchu sbírat a vysílat data mimo jiné o teplotě a nerostném složení.  Vysazení sondy na povrch vesmírného tělesa je dalším krokem v projektu, jehož cílem je hledat stopy po původu sluneční soustavy.

„Po ověření dat zaslaných Hajabusou 2 můžeme potvrdit, že MASCOT se podle plánu oddělil od sondy,“ oznámila japonská kosmická agentura JAXA na Twitteru. Dnes německá kosmická agentura, která na výrobě modulu spolupracovala, potvrdila, že modul úspěšně přistál.

JAXA potvrdila, že přistávací modul MASCOT byl vypuštěn a zamířil na asteroid. Při manévru se sonda k asteroidu přiblížila až na vzdálenost pouhých 50 metrů. Baterií poháněná sonda krabicového tvaru může sbírat a vysílat údaje po dobu 16 hodin.

Sonda Hajabusa 2 bez lidské posádky letěla do blízkosti asteroidu Ryugu více než tři roky, během nichž zdolala 280 milionů kilometrů, a u asteroidu operuje od června. Před týdnem na jeho povrch úspěšně spustila kontejner MINERVA-II 1 se dvěma rovery.

MASCOT byl na sondě umístěn v kontejneru MINERVA-II 2, ve kterém je ještě robot Rover-2. Ten má na asteroid dosednout až příští rok.

Příští rok vystřelí sonda na asteroid projektil

S prvním sběrem vzorků z povrchu počítá JAXA na konci tohoto měsíce. Při tomto manévru se Hajabusa 2 těsně přiblíží k povrchu a vzorky odebere pomocí sběrné hubice. Příští rok v březnu či dubnu pak sonda vystřelí na asteroid projektil, který vytvoří malý kráter. Z jeho nitra chce JAXA rovněž pomocí hubice odebrat další vzorek. Se získaným materiálem se pak vrátí na Zemi do konce roku 2020.

Expedice Hajabusa 2 je druhým projektem JAXA zaměřeným na průzkum asteroidů a přepravu vzorků z nich na Zemi. První sondu japonští vědci vypustili v roce 2003 a její let byl úspěšný, i když návrat zkomplikovaly technické problémy. Pouzdro se vzorky nakonec na Zemi přistálo v polovině roku 2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 7 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 11 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 14 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 16 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...