Zvířata mohou být obézní, to ví každý, kdo viděl obtloustlého psa nebo křečka. Nové studie ukazují, že obezity u domácích zvířat v poslední době extrémně přibývá. A netýká se to jen klasických domácích zvířat, ale také zvířat laboratorních – a dokonce i tvorů divokých, kteří žijí v blízkosti lidských sídel.
Divoká zvířata nemohou být za normálních okolností obézní. Pokud by si na těle nosila „mrtvou váhu“ v podobě těla, měla by problém s pohybem, takže by se nedostala k dostatku potravy a rychle by zhubla – tak jednoduché jsou přírodní zákony. U šelem je toto pravidlo zcela jasné; pomalý gepard gazelu neuloví. Platí však také u býložravců; jejich potrava je oproti masožravcům natolik málo výživná, že jí musí sežrat obrovské množství, aby se vůbec zasytili. Vypadají tedy často mohutněji a někdy tlustě, ale ve skutečnosti tvoří obrovskou část jejich těl žaludky, kde musí masivní kvanta nevýživné potravy trávit.
Jedním z mála druhů zvířat, která se opravdu přežírají, a může se u nich objevit něco podobného lidské obezitě, jsou hlodavci jako myši nebo krysy. Mohou narazit na obrovské zásoby živin, které pak rychle zkonzumují. Ovšem i to se stává v naprosté většině případů, jen když zvířata najdou lidské zdroje, například sýpky. Ale i v takovém případě má příroda mechanismus, jak obezitě zabránit: zvířata se začnou rychle množit a zdroje zkonzumují.
Přirozeně tlustí
V přírodě existují zvířata, která jsou z našeho pohledu „tlustá“ – neboli mají vysoký objem tělesného tuku. Tučňák, rypouš sloní a další podobná zvířat, zejména ta žijící v polárních oblastech, opravdu mají silnou vrstvu tuku. Ta jim ale slouží jako izolace před chladem, jde je tedy posuzovat jako obézní?
Podobně jsou na tom i medvědi a další zvířata, která využívají zimního spánku – ti se stanou tlustými před zimou, aby ji mohli překonat. Na jaře však z nor vylézají vyhublí na kost, jde u nich tedy o funkční tloušťku, nikoliv obezitu.
Člověk způsobuje tloustnutí zvířat
Úplně jiný stav je však u zvířat domácích, respektive těch žijících v blízkosti člověka. Americký biostatistik David Allison zkoumal údaje o 24 populacích osmi druhů zvířat žijících s lidmi (kočky, psi, pokusní primáti a hlodavci, potkani žijící ve městech), celkem se jeho výzkum týkal asi 20 000 tvorů. Pokusil se zjistit, jak se za posledních 20 let zvyšovala jejich hmotnost a pravděpodobnost, že se stanou obézními.
V polovině populací vědci popsali, že trend obezity se u těchto druhů zvířat výrazně zvyšuje, u všech druhů zvířat se objevil zvyšující se trend k tloustnutí. Příčina je nejasná, například důvod, proč tloustnou laboratorní krysy, není zatím vysvětlitelný. Autoři práce spekulují, že může jít jak o přirozený výběr, tak o vliv chemikálií a dalších faktorů.
Virus obezity?
S nečekaným objevem přišel biolog Nikhil Dhurandhar z Pennington Biomedical Research Center v Baton Rouge. Lidský adenovirus jménem AD36 podle jeho modelu zvyšuje množství tělesného tuku u domácích zvířat, jako jsou slepice nebo hlodavci. Existují i korelace o tom, že u obézních lidí se tento virus objevuje třikrát častěji než u lidí štíhlých. Tento výzkum naznačuje, že zvířata žijící v lidské blízkosti by se mohla obezitou od lidí nakazit, není to však zatím prokázané – korelace by se totiž zřejmě dala vysvětlit i několika jinými způsoby.
Obézní kočky
Zdaleka největší problém s obezitou mají domácí mazlíčci, podle veterinářů nejčastěji kočky, které žijí pouze v bytech. Ke vzniku obezity u nich vede více různých faktorů, všechny jsou však spojené s vlivem člověka: indoor životní styl spojený s nedostatkem aktivity, kastrace, nesprávně zvolená krmiva, překrmování pamlsky, nedostatečná informovanost majitelů a další.
Obezita u domácích zvířat vytváří podmínky pro rozvoj metabolických, ortopedických i respiračních chorob a silně ovlivňují spoustu životně důležitých faktorů jejich životů.
