Mohou být divoká zvířata obézní? Ano – a může za to člověk, tvrdí vědci

Zvířata mohou být obézní, to ví každý, kdo viděl obtloustlého psa nebo křečka. Nové studie ukazují, že obezity u domácích zvířat v poslední době extrémně přibývá. A netýká se to jen klasických domácích zvířat, ale také zvířat laboratorních – a dokonce i tvorů divokých, kteří žijí v blízkosti lidských sídel.

Divoká zvířata nemohou být za normálních okolností obézní. Pokud by si na těle nosila „mrtvou váhu“ v podobě těla, měla by problém s pohybem, takže by se nedostala k dostatku potravy a rychle by zhubla – tak jednoduché jsou přírodní zákony. U šelem je toto pravidlo zcela jasné; pomalý gepard gazelu neuloví. Platí však také u býložravců; jejich potrava je oproti masožravcům natolik málo výživná, že jí musí sežrat obrovské množství, aby se vůbec zasytili. Vypadají tedy často mohutněji a někdy tlustě, ale ve skutečnosti tvoří obrovskou část jejich těl žaludky, kde musí masivní kvanta nevýživné potravy trávit.

Jedním z mála druhů zvířat, která se opravdu přežírají, a může se u nich objevit něco podobného lidské obezitě, jsou hlodavci jako myši nebo krysy. Mohou narazit na obrovské zásoby živin, které pak rychle zkonzumují. Ovšem i to se stává v naprosté většině případů, jen když zvířata najdou lidské zdroje, například sýpky. Ale i v takovém případě má příroda mechanismus, jak obezitě zabránit: zvířata se začnou rychle množit a zdroje zkonzumují.

Přirozeně tlustí

V přírodě existují zvířata, která jsou z našeho pohledu „tlustá“ – neboli mají vysoký objem tělesného tuku. Tučňák, rypouš sloní a další podobná zvířat, zejména ta žijící v polárních oblastech, opravdu mají silnou vrstvu tuku. Ta jim ale slouží jako izolace před chladem, jde je tedy posuzovat jako obézní?

Podobně jsou na tom i medvědi a další zvířata, která využívají zimního spánku – ti se stanou tlustými před zimou, aby ji mohli překonat. Na jaře však z nor vylézají vyhublí na kost, jde u nich tedy o funkční tloušťku, nikoliv obezitu.

Člověk způsobuje tloustnutí zvířat

Úplně jiný stav je však u zvířat domácích, respektive těch žijících v blízkosti člověka. Americký biostatistik David Allison zkoumal údaje o 24 populacích osmi druhů zvířat žijících s lidmi (kočky, psi, pokusní primáti a hlodavci, potkani žijící ve městech), celkem se jeho výzkum týkal asi 20 000 tvorů. Pokusil se zjistit, jak se za posledních 20 let zvyšovala jejich hmotnost a pravděpodobnost, že se stanou obézními.

Nahrávám video

V polovině populací vědci popsali, že trend obezity se u těchto druhů zvířat výrazně zvyšuje, u všech druhů zvířat se objevil zvyšující se trend k tloustnutí. Příčina je nejasná, například důvod, proč tloustnou laboratorní krysy, není zatím vysvětlitelný. Autoři práce spekulují, že může jít jak o přirozený výběr, tak o vliv chemikálií a dalších faktorů.

Virus obezity?

S nečekaným objevem přišel biolog Nikhil Dhurandhar z Pennington Biomedical Research Center v Baton Rouge. Lidský adenovirus jménem AD36 podle jeho modelu zvyšuje množství tělesného tuku u domácích zvířat, jako jsou slepice nebo hlodavci. Existují i korelace o tom, že u obézních lidí se tento virus objevuje třikrát častěji než u lidí štíhlých. Tento výzkum naznačuje, že zvířata žijící v lidské blízkosti by se mohla obezitou od lidí nakazit, není to však zatím prokázané – korelace by se totiž zřejmě dala vysvětlit i několika jinými způsoby.

Obézní kočky

Zdaleka největší problém s obezitou mají domácí mazlíčci, podle veterinářů nejčastěji kočky, které žijí pouze v bytech. Ke vzniku obezity u nich vede více různých faktorů, všechny jsou však spojené s vlivem člověka: indoor životní styl spojený s nedostatkem aktivity, kastrace, nesprávně zvolená krmiva, překrmování pamlsky, nedostatečná informovanost majitelů a další.

Obezita u domácích zvířat vytváří podmínky pro rozvoj metabolických, ortopedických i respiračních chorob a silně ovlivňují spoustu životně důležitých faktorů jejich životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 2 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 5 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 18 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
včera v 10:00

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Načítání...