Měsíc nabídl v noci na čtvrtek zajímavou podívanou: šlo totiž o superúplněk, který byl navíc v části světa rudý. A jelikož byl během ledna už druhý, tak se mu zároveň říká i modrý. Česka se ale tentokrát žádná mimořádná podívaná netýkala.
Jednalo se o takzvaný superúplněk, což znamená, že Měsíc byl Zemi blíž než obyčejně. Nejde sice o astronomický termín, ani to příliš Měsíc opticky nezvětšilo, ale pro člověka je psychologicky silnější sledovat superúplněk než obyčejný úplněk.
Termín superúplněk se používá až od osmdesátých let dvacátého století, označuje se tak situace, kdy je Měsíc od Země blíž než 360 000 kilometrů – tedy v 90 procentech jeho nejbližší vzdálenosti.
Souhra vesmírných náhod
Navíc šlo již o třetí superúplněk za sebou, podobně velký byl Měsíc na obloze totiž i při prosincovém a prvním lednovém úplňku – tentokrát byl však zdaleka nejblíž, „pouhých“ 359 000 kilometrů.
Současně nastal jev, který se označuje jako modrý Měsíc – a to přesto, že nemá s modrou barvou nic společného. Jeho vysvětlení je velmi prosté: říká se tak situaci, kdy během jednoho kalendářního měsíce můžeme vidět dva úplňky. V lednu to bylo 2. a 31. ledna.
- Původně se výraz „modrý úplněk“ používal ve farmářských ročenkách ze Severní Ameriky už od počátku 19. století pro označení třetího úplňku v jednom ročním období, ve kterém nastanou čtyři úplňky – obvykle jsou tři. Ke dvěma úplňkům za jeden kalendářní měsíc přitom dochází asi 1,5krát častěji než k modrým úplňkům podle původní definice.
Aby toho nebylo málo, na některých místech světa byl vidět také takzvaný rudý úplněk, tedy úplněk, při kterém nastane úplné zatmění Měsíce. Tady už je barevné označení správné, díky lomu slunečních paprsků o atmosféru se jeví Měsíc jako načervenalý.
Češi měli smůlu
České republiky se ale tentokrát téměř nic z výše zmíněného nedotklo. V České republice totiž začalo zatmění už o půl třetí odpoledne, kdy byl Měsíc pod obzorem – a tedy dál než 360 00 kilometrů. Ani zatmění nebylo z České republiky vidět, nejvíce si užili v Austrálii a Oceánii.
„Z výše uvedených faktů vyplývá, že pro obyvatele České republiky není druhý lednový úplněk ani super, ani modrý (jen podle nové a mylné definice), ani červený. Proto se nás ani netýkají spory o tom, kdy taková kombinace nastala naposled. Jedni tvrdí, že 31. března roku 1866 a druzí, že 30. prosince 1982. Vždy ale záleží na tom, odkud Měsíc pozorujete a do jaké míry si hrajete s čísly, která vlastně ani žádný výrazný vliv na vzhled Měsíce nemají,“ uvedl Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno.
