Mladé Američany přestává bavit sex. Každý třetí ho neměl víc než rok

Výsledky rozsáhlého průzkumu sexuálního chování mladých Američanů naznačují, že sexu se tato generace věnuje výrazně méně než generace jejich rodičů nebo prarodičů.

Každý třetí muž ve věku mezi 18 a 24 roky neměl v průběhu posledního roku sexuální styk ani jednou, ukazují výsledky průzkumu zveřejněného v odborném žurnálu JAMA Network Open.

Během posledních dvou desetiletí došlo k výraznému poklesu frekvence pohlavního styku, popsali vědci ze San Diego State University. „Mladí lidé mají ve věku Tinderu v USA méně sexu, nikoliv víc,“ komentoval výsledky psycholog Jean Twenge.

Z analýzy dat vyplývá, že mezi roky 2000 a 2018 došlo ke zvýšení počtu sexuálně neaktivních mužů ve věku 18 až 24 let z 19 procent na 31 procent. U mužů ve věku 25 až 34 let se sexuální neaktivita (definovaná jako nejméně roční sexuální abstinence) zvýšila ze 7 na 14 procent. Velmi podobné výsledky byly u stejně starých žen: tam došlo ke zvýšení počtu sexuálně neaktivních ze 7 na 13 procent.

Sex mizí ze života mladých

Také ti, kdo se sexu věnují, ho provozují méně často než lidé před dvaceti lety. Méně lidí než v minulosti má pohlavní styk alespoň jednou týdně –⁠ týká se to zejména těch, co žijí s partnerem.

Podle Twengeho dochází  k rozporu mezi technologií a společností –⁠ a tento rozpor má dramatický dopad na sexualitu mladých lidí. Děti sice vstupují do puberty dříve než v minulosti, trvá jim ale déle, než začnou se sexem, vztahy i prací –⁠ později ale také opouštějí své rodiče a mají vlastní potomky.

Ukázalo se také, že tato generace, které Twenge říká iGen, příliš nevyhledává ani přátele. „iGen se s přáteli stýká výrazně méně než předchozí generace v jejich věku,“ uvádí vědec. Místo toho se mladí pohybují více na sociálních sítích, hrají videohry nebo komunikují s přáteli elektronicky. „A když se lidé nevidí na vlastní oči, budou mít méně sexu,“ dodává psycholog.

Hlavní příčinou podle něj je, že lidé dnes mají mnohem více možností, jak trávit svůj volný čas, než v minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 9 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 14 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 15 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
1. 6. 2025

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...