Místo výtěru z nosohltanu testy ze slin nebo kloktací. Nové metody odběru mohou pomoci v boji s pandemií

V Česku by měl být během ledna k dispozici nový typ testu na covid-19, u něhož se při odběru vzorku nepoužívá výtěr z nosohltanu. Uvedl to ředitel a hlavní vývojář firmy Diana Biotechnologies Václav Navrátil. Metoda, kterou společnost sídlící ve Vestci u Prahy vyvinula, využívá sliny. Před několika týdny byl uveden také test vzešlý ze spolupráce Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM UP) a soukromé sféry. Při něm člověk kloktá tekutinu, kterou pak vyplivne do kalíšku se speciálním práškem.

Metody odběrů vzorků ze slin a pomocí kloktání mohou nahradit běžný a pro mnohé nepříjemný výtěr nosohltanu štětičkou. Cílí i na ty, kteří podstupují testování pravidelně a opakovaně. Vzorky jsou pak v obou případech vyšetřeny v laboratořích metodou PCR.

Autoři nových postupů zdůrazňují, že komfort odběru je zcela nesrovnatelný s metodami, které jsou používané dnes, tedy odběrem štětičkou z nosohltanu. Oproti nim jsou mnohem méně bolestivé a mohou tedy k testům přivést i lidi, kteří by se jinak otestovat nenechali.

Test ze slin

„Nyní finalizujeme uvedení do praxe ve vybraných laboratořích, během ledna by testy měly být k dispozici,“ uvedl k testům ze slin Navrátil. Dodal, že zájem je ze strany státních institucí, firem i veřejnosti. Společnost nyní dovede připravit statisíce testů měsíčně. „Samotných testů už vyrobíme více, ale postupně nabíhá výroba odběrových sad,“ upřesnil. Dodal, že o spolupráci společnost jedná primárně s diagnostickými laboratořemi.

Navrátil už dříve řekl, že testy ze slin mají srovnatelnou citlivost s těmi, které využívají standardní postup. „Pozitivních případů bylo ze stěrů odhaleno 105, zatímco ze slin 109,“ uvádí společnost ve zprávě.

Firma je otestovala ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Bulovka. Podle vědce také u testů vyvinutých ve Vestci není nutné samostatně izolovat virovou RNA, což je nejtěžší krok analýzy. Výsledná cena bude pro testované zhruba stejná jako u ostatních PCR testů. „Jako výrobci finální cenu neurčujeme, to je v režii laboratoří a pojišťoven,“ dodal Navrátil.

Kloktací test

Pro snazší a šetrnější odběr vzorků u onkologických pacientů trpících problémy se sliznicí byl na Univerzitě Palackého původně vyvíjen test, který využívá kloktání. Podle projektového manažera ÚMTM Petera Vanka ho nyní využívají, nebo o něj mají zájem například umělecké soubory, které podstupují testování opakovaně.

„Klinicky jsme GARGTEST validovali na počtu 459 párových vzorků pacientů a srovnali jsme ho s klasickým výtěrem z nosohltanu. Výsledky standardního odběru se od samoodběru GARGTESTem signifikantně nelišily a byly funkčně srovnatelné, což je výborná zpráva,“ uvedl ředitel ÚMTM Marián Hajdúch.

Podle Lubomíra Němce ze společnosti IntellMed, která produkt vyrábí, nyní firma může vyrobit 70 tisíc až 100 tisíc kusů měsíčně. „Pokud by byla poptávka větší, než je výrobní kapacita, jsme schopni ji v průběhu dvou tří týdnů navýšit na dvojnásobek,“ poznamenal.

Na dotaz ohledně počtu distribuovaných testů Němec uvedl, že jde zatím asi o tři tisíce kusů. „Zahájili jsme to teprve v období vánočních svátků,“ podotkl. Nyní firma řeší spolupráci s laboratořemi připravenými zpracovat takto získané vzorky. Vanek doplnil, že jako nadstandard testování touto formou nabízí také laboratoře v Praze a samoodběrová sada by měla být dostupná také na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...