Místo výtěru z nosohltanu testy ze slin nebo kloktací. Nové metody odběru mohou pomoci v boji s pandemií

V Česku by měl být během ledna k dispozici nový typ testu na covid-19, u něhož se při odběru vzorku nepoužívá výtěr z nosohltanu. Uvedl to ředitel a hlavní vývojář firmy Diana Biotechnologies Václav Navrátil. Metoda, kterou společnost sídlící ve Vestci u Prahy vyvinula, využívá sliny. Před několika týdny byl uveden také test vzešlý ze spolupráce Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM UP) a soukromé sféry. Při něm člověk kloktá tekutinu, kterou pak vyplivne do kalíšku se speciálním práškem.

Metody odběrů vzorků ze slin a pomocí kloktání mohou nahradit běžný a pro mnohé nepříjemný výtěr nosohltanu štětičkou. Cílí i na ty, kteří podstupují testování pravidelně a opakovaně. Vzorky jsou pak v obou případech vyšetřeny v laboratořích metodou PCR.

Autoři nových postupů zdůrazňují, že komfort odběru je zcela nesrovnatelný s metodami, které jsou používané dnes, tedy odběrem štětičkou z nosohltanu. Oproti nim jsou mnohem méně bolestivé a mohou tedy k testům přivést i lidi, kteří by se jinak otestovat nenechali.

Test ze slin

„Nyní finalizujeme uvedení do praxe ve vybraných laboratořích, během ledna by testy měly být k dispozici,“ uvedl k testům ze slin Navrátil. Dodal, že zájem je ze strany státních institucí, firem i veřejnosti. Společnost nyní dovede připravit statisíce testů měsíčně. „Samotných testů už vyrobíme více, ale postupně nabíhá výroba odběrových sad,“ upřesnil. Dodal, že o spolupráci společnost jedná primárně s diagnostickými laboratořemi.

Navrátil už dříve řekl, že testy ze slin mají srovnatelnou citlivost s těmi, které využívají standardní postup. „Pozitivních případů bylo ze stěrů odhaleno 105, zatímco ze slin 109,“ uvádí společnost ve zprávě.

Firma je otestovala ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Bulovka. Podle vědce také u testů vyvinutých ve Vestci není nutné samostatně izolovat virovou RNA, což je nejtěžší krok analýzy. Výsledná cena bude pro testované zhruba stejná jako u ostatních PCR testů. „Jako výrobci finální cenu neurčujeme, to je v režii laboratoří a pojišťoven,“ dodal Navrátil.

Kloktací test

Pro snazší a šetrnější odběr vzorků u onkologických pacientů trpících problémy se sliznicí byl na Univerzitě Palackého původně vyvíjen test, který využívá kloktání. Podle projektového manažera ÚMTM Petera Vanka ho nyní využívají, nebo o něj mají zájem například umělecké soubory, které podstupují testování opakovaně.

„Klinicky jsme GARGTEST validovali na počtu 459 párových vzorků pacientů a srovnali jsme ho s klasickým výtěrem z nosohltanu. Výsledky standardního odběru se od samoodběru GARGTESTem signifikantně nelišily a byly funkčně srovnatelné, což je výborná zpráva,“ uvedl ředitel ÚMTM Marián Hajdúch.

Podle Lubomíra Němce ze společnosti IntellMed, která produkt vyrábí, nyní firma může vyrobit 70 tisíc až 100 tisíc kusů měsíčně. „Pokud by byla poptávka větší, než je výrobní kapacita, jsme schopni ji v průběhu dvou tří týdnů navýšit na dvojnásobek,“ poznamenal.

Na dotaz ohledně počtu distribuovaných testů Němec uvedl, že jde zatím asi o tři tisíce kusů. „Zahájili jsme to teprve v období vánočních svátků,“ podotkl. Nyní firma řeší spolupráci s laboratořemi připravenými zpracovat takto získané vzorky. Vanek doplnil, že jako nadstandard testování touto formou nabízí také laboratoře v Praze a samoodběrová sada by měla být dostupná také na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...