Místo výtěru z nosohltanu testy ze slin nebo kloktací. Nové metody odběru mohou pomoci v boji s pandemií

V Česku by měl být během ledna k dispozici nový typ testu na covid-19, u něhož se při odběru vzorku nepoužívá výtěr z nosohltanu. Uvedl to ředitel a hlavní vývojář firmy Diana Biotechnologies Václav Navrátil. Metoda, kterou společnost sídlící ve Vestci u Prahy vyvinula, využívá sliny. Před několika týdny byl uveden také test vzešlý ze spolupráce Ústavu molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM UP) a soukromé sféry. Při něm člověk kloktá tekutinu, kterou pak vyplivne do kalíšku se speciálním práškem.

Metody odběrů vzorků ze slin a pomocí kloktání mohou nahradit běžný a pro mnohé nepříjemný výtěr nosohltanu štětičkou. Cílí i na ty, kteří podstupují testování pravidelně a opakovaně. Vzorky jsou pak v obou případech vyšetřeny v laboratořích metodou PCR.

Autoři nových postupů zdůrazňují, že komfort odběru je zcela nesrovnatelný s metodami, které jsou používané dnes, tedy odběrem štětičkou z nosohltanu. Oproti nim jsou mnohem méně bolestivé a mohou tedy k testům přivést i lidi, kteří by se jinak otestovat nenechali.

Test ze slin

„Nyní finalizujeme uvedení do praxe ve vybraných laboratořích, během ledna by testy měly být k dispozici,“ uvedl k testům ze slin Navrátil. Dodal, že zájem je ze strany státních institucí, firem i veřejnosti. Společnost nyní dovede připravit statisíce testů měsíčně. „Samotných testů už vyrobíme více, ale postupně nabíhá výroba odběrových sad,“ upřesnil. Dodal, že o spolupráci společnost jedná primárně s diagnostickými laboratořemi.

Navrátil už dříve řekl, že testy ze slin mají srovnatelnou citlivost s těmi, které využívají standardní postup. „Pozitivních případů bylo ze stěrů odhaleno 105, zatímco ze slin 109,“ uvádí společnost ve zprávě.

Firma je otestovala ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Bulovka. Podle vědce také u testů vyvinutých ve Vestci není nutné samostatně izolovat virovou RNA, což je nejtěžší krok analýzy. Výsledná cena bude pro testované zhruba stejná jako u ostatních PCR testů. „Jako výrobci finální cenu neurčujeme, to je v režii laboratoří a pojišťoven,“ dodal Navrátil.

Kloktací test

Pro snazší a šetrnější odběr vzorků u onkologických pacientů trpících problémy se sliznicí byl na Univerzitě Palackého původně vyvíjen test, který využívá kloktání. Podle projektového manažera ÚMTM Petera Vanka ho nyní využívají, nebo o něj mají zájem například umělecké soubory, které podstupují testování opakovaně.

„Klinicky jsme GARGTEST validovali na počtu 459 párových vzorků pacientů a srovnali jsme ho s klasickým výtěrem z nosohltanu. Výsledky standardního odběru se od samoodběru GARGTESTem signifikantně nelišily a byly funkčně srovnatelné, což je výborná zpráva,“ uvedl ředitel ÚMTM Marián Hajdúch.

Podle Lubomíra Němce ze společnosti IntellMed, která produkt vyrábí, nyní firma může vyrobit 70 tisíc až 100 tisíc kusů měsíčně. „Pokud by byla poptávka větší, než je výrobní kapacita, jsme schopni ji v průběhu dvou tří týdnů navýšit na dvojnásobek,“ poznamenal.

Na dotaz ohledně počtu distribuovaných testů Němec uvedl, že jde zatím asi o tři tisíce kusů. „Zahájili jsme to teprve v období vánočních svátků,“ podotkl. Nyní firma řeší spolupráci s laboratořemi připravenými zpracovat takto získané vzorky. Vanek doplnil, že jako nadstandard testování touto formou nabízí také laboratoře v Praze a samoodběrová sada by měla být dostupná také na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 3 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 21 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 23 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...