Místo Inků jsou tu mrtvé žáby a jedovatá rtuť. Jezero Titicaca se mění k nepoznání

Největší jezero v Jižní Americe a největší vysokohorské jezero a zároveň nejvýše položené jezero s pravidelnou lodní dopravou na Zemi. Jezero Titicaca už ale dávno není průzračně modré.

Jezero Titicaca vmáčknuté mezi vrcholky hor pokrytých sněhovými čepicemi bývalo svého času uctíváno Inky, kteří věřili, že se v jeho temně modrých vodách zrodilo samo Slunce. V současnosti jsou ale břehy největšího jihoamerického jezera pokryté mrtvými žábami, vyhozenými plechovkami od barev a taškami plnými rozmáčených odpadků.

2 minuty
Znečištění jezera Titicaca
Zdroj: ČT24

Ovšem v samotné vodě – číhají méně viditelné druhy nebezpečí – toxické množství olova a rtuti. Neustálé zhoršování stavu této ceněné turistické destinace, kam ročně zavítá na 400 000 návštěvníků, způsobilo nárůst zdravotních problémů u 1,3 milionu obyvatel, kteří žijí v okolí znečištěných břehů jezera Titicaca.

Z dvou desítek okolních měst do jezera vytéká nezpracovaný odpad a nelegální zlaté doly ležící vysoko v Andách ročně vypustí do řeky ústící v jezeře až 15 tun rtuti.

„Kdyby mohly žáby mluvit, řekly by: ,Tohle nás zabíjí,‘“ říká Maruja Inquillaová, místní ekologická aktivistka, která před časem přišla do domu místního guvernéra s plastovými sáčky naplněnými stovkami uhynulých žab na protest proti ničení jezera.

Plány na záchranu nefungují

V lednu 2016 podepsaly vlády Peru a Bolívie dohodu o řešení problému znečišťování jezera, v níž slíbily, že na zlepšení stavu vynaloží půl miliardy dolarů. Ovšem detaily toho, jak chtějí postupovat, byly jen mlhavé.

O rok později slíbil nový peruánský prezident Pedro Pablo Kuczynski vybudovat kolem jezera deset čističek za zhruba 437 milionů dolarů, „aby nejkrásnější jezero na světě bylo také nejčistším“.

Ovšem stejně jako v případě loňské dohody jsou i nyní podrobnosti kolem financování čističek nejasné a zdá se, že i tento slib zůstane nenaplněný – stejně jako všechny sliby politiků za poslední dvě desetiletí.

Případ mrtvých žab

Na konci roku 2016 se znečištění projevilo zásadním ekologickým problémem – najednou tam zemřelo více než deset tisíc ohrožených žab. Zástupci vzácného druhu se nejspíš otrávily znečištěnou vodou. Podle ochránců přírody pochybily státní instituce, když ignorovaly výzvu k vybudování čističky.

Mrtvé živočichy našli ochránci přírody v řece Coata, která protéká jižní částí Peru. Představitelé výboru proti znečištění tohoto toku řekli, že příslušné úřady nereagují na tyto dlouhodobé problémy. „Museli jsme jim přinést ty mrtvé žáby. Vůbec si neuvědomují, jak tu žijeme. Nemají představu, jak závažné je to znečištění. Je to k zbláznění,“ uvedl jeden z představitelů organizace.

Podle vyjádření peruánské národní organizace pro ochranu životního prostředí deset tisíc žab uhynulo v přibližně padesátikilometrovém úseku řeky Coata. Příčina se vyšetřuje. Ochránci přírody tvrdí, že na řece, která je jedním z přítoků jezera Titicaca, podle nějž dostaly žáby své lidové jméno, chybí čistička vody.

Žába Telmatobius culeus (vodnice posvátná) patří ke kriticky ohroženým druhům. Na rozdíl od obojživelných žab žije pouze ve vodě a výhradně v jezeře Titicaca a jeho přítocích. Vinu na postupném ubývání těchto žab nesou i lidé. Je totiž součástí jejich jídelníčku. Místní také věří v léčivé účinky jejich masa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 4 hhodinami

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
před 5 hhodinami

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 8 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 9 hhodinami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 10 hhodinami

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
včera v 09:00

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025
Načítání...