Místo Inků jsou tu mrtvé žáby a jedovatá rtuť. Jezero Titicaca se mění k nepoznání

Největší jezero v Jižní Americe a největší vysokohorské jezero a zároveň nejvýše položené jezero s pravidelnou lodní dopravou na Zemi. Jezero Titicaca už ale dávno není průzračně modré.

Jezero Titicaca vmáčknuté mezi vrcholky hor pokrytých sněhovými čepicemi bývalo svého času uctíváno Inky, kteří věřili, že se v jeho temně modrých vodách zrodilo samo Slunce. V současnosti jsou ale břehy největšího jihoamerického jezera pokryté mrtvými žábami, vyhozenými plechovkami od barev a taškami plnými rozmáčených odpadků.

Nahrávám video
Znečištění jezera Titicaca
Zdroj: ČT24

Ovšem v samotné vodě – číhají méně viditelné druhy nebezpečí – toxické množství olova a rtuti. Neustálé zhoršování stavu této ceněné turistické destinace, kam ročně zavítá na 400 000 návštěvníků, způsobilo nárůst zdravotních problémů u 1,3 milionu obyvatel, kteří žijí v okolí znečištěných břehů jezera Titicaca.

Z dvou desítek okolních měst do jezera vytéká nezpracovaný odpad a nelegální zlaté doly ležící vysoko v Andách ročně vypustí do řeky ústící v jezeře až 15 tun rtuti.

„Kdyby mohly žáby mluvit, řekly by: ,Tohle nás zabíjí,‘“ říká Maruja Inquillaová, místní ekologická aktivistka, která před časem přišla do domu místního guvernéra s plastovými sáčky naplněnými stovkami uhynulých žab na protest proti ničení jezera.

Plány na záchranu nefungují

V lednu 2016 podepsaly vlády Peru a Bolívie dohodu o řešení problému znečišťování jezera, v níž slíbily, že na zlepšení stavu vynaloží půl miliardy dolarů. Ovšem detaily toho, jak chtějí postupovat, byly jen mlhavé.

O rok později slíbil nový peruánský prezident Pedro Pablo Kuczynski vybudovat kolem jezera deset čističek za zhruba 437 milionů dolarů, „aby nejkrásnější jezero na světě bylo také nejčistším“.

Ovšem stejně jako v případě loňské dohody jsou i nyní podrobnosti kolem financování čističek nejasné a zdá se, že i tento slib zůstane nenaplněný – stejně jako všechny sliby politiků za poslední dvě desetiletí.

Případ mrtvých žab

Na konci roku 2016 se znečištění projevilo zásadním ekologickým problémem – najednou tam zemřelo více než deset tisíc ohrožených žab. Zástupci vzácného druhu se nejspíš otrávily znečištěnou vodou. Podle ochránců přírody pochybily státní instituce, když ignorovaly výzvu k vybudování čističky.

Mrtvé živočichy našli ochránci přírody v řece Coata, která protéká jižní částí Peru. Představitelé výboru proti znečištění tohoto toku řekli, že příslušné úřady nereagují na tyto dlouhodobé problémy. „Museli jsme jim přinést ty mrtvé žáby. Vůbec si neuvědomují, jak tu žijeme. Nemají představu, jak závažné je to znečištění. Je to k zbláznění,“ uvedl jeden z představitelů organizace.

Podle vyjádření peruánské národní organizace pro ochranu životního prostředí deset tisíc žab uhynulo v přibližně padesátikilometrovém úseku řeky Coata. Příčina se vyšetřuje. Ochránci přírody tvrdí, že na řece, která je jedním z přítoků jezera Titicaca, podle nějž dostaly žáby své lidové jméno, chybí čistička vody.

Žába Telmatobius culeus (vodnice posvátná) patří ke kriticky ohroženým druhům. Na rozdíl od obojživelných žab žije pouze ve vodě a výhradně v jezeře Titicaca a jeho přítocích. Vinu na postupném ubývání těchto žab nesou i lidé. Je totiž součástí jejich jídelníčku. Místní také věří v léčivé účinky jejich masa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěOrion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
před 5 hhodinami

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 23 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
včera v 14:36

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
včera v 14:02

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
včera v 07:35

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026
Načítání...