Místo Inků jsou tu mrtvé žáby a jedovatá rtuť. Jezero Titicaca se mění k nepoznání

Největší jezero v Jižní Americe a největší vysokohorské jezero a zároveň nejvýše položené jezero s pravidelnou lodní dopravou na Zemi. Jezero Titicaca už ale dávno není průzračně modré.

Jezero Titicaca vmáčknuté mezi vrcholky hor pokrytých sněhovými čepicemi bývalo svého času uctíváno Inky, kteří věřili, že se v jeho temně modrých vodách zrodilo samo Slunce. V současnosti jsou ale břehy největšího jihoamerického jezera pokryté mrtvými žábami, vyhozenými plechovkami od barev a taškami plnými rozmáčených odpadků.

2 minuty
Znečištění jezera Titicaca
Zdroj: ČT24

Ovšem v samotné vodě – číhají méně viditelné druhy nebezpečí – toxické množství olova a rtuti. Neustálé zhoršování stavu této ceněné turistické destinace, kam ročně zavítá na 400 000 návštěvníků, způsobilo nárůst zdravotních problémů u 1,3 milionu obyvatel, kteří žijí v okolí znečištěných břehů jezera Titicaca.

Z dvou desítek okolních měst do jezera vytéká nezpracovaný odpad a nelegální zlaté doly ležící vysoko v Andách ročně vypustí do řeky ústící v jezeře až 15 tun rtuti.

„Kdyby mohly žáby mluvit, řekly by: ,Tohle nás zabíjí,‘“ říká Maruja Inquillaová, místní ekologická aktivistka, která před časem přišla do domu místního guvernéra s plastovými sáčky naplněnými stovkami uhynulých žab na protest proti ničení jezera.

Plány na záchranu nefungují

V lednu 2016 podepsaly vlády Peru a Bolívie dohodu o řešení problému znečišťování jezera, v níž slíbily, že na zlepšení stavu vynaloží půl miliardy dolarů. Ovšem detaily toho, jak chtějí postupovat, byly jen mlhavé.

O rok později slíbil nový peruánský prezident Pedro Pablo Kuczynski vybudovat kolem jezera deset čističek za zhruba 437 milionů dolarů, „aby nejkrásnější jezero na světě bylo také nejčistším“.

Ovšem stejně jako v případě loňské dohody jsou i nyní podrobnosti kolem financování čističek nejasné a zdá se, že i tento slib zůstane nenaplněný – stejně jako všechny sliby politiků za poslední dvě desetiletí.

Případ mrtvých žab

Na konci roku 2016 se znečištění projevilo zásadním ekologickým problémem – najednou tam zemřelo více než deset tisíc ohrožených žab. Zástupci vzácného druhu se nejspíš otrávily znečištěnou vodou. Podle ochránců přírody pochybily státní instituce, když ignorovaly výzvu k vybudování čističky.

Mrtvé živočichy našli ochránci přírody v řece Coata, která protéká jižní částí Peru. Představitelé výboru proti znečištění tohoto toku řekli, že příslušné úřady nereagují na tyto dlouhodobé problémy. „Museli jsme jim přinést ty mrtvé žáby. Vůbec si neuvědomují, jak tu žijeme. Nemají představu, jak závažné je to znečištění. Je to k zbláznění,“ uvedl jeden z představitelů organizace.

Podle vyjádření peruánské národní organizace pro ochranu životního prostředí deset tisíc žab uhynulo v přibližně padesátikilometrovém úseku řeky Coata. Příčina se vyšetřuje. Ochránci přírody tvrdí, že na řece, která je jedním z přítoků jezera Titicaca, podle nějž dostaly žáby své lidové jméno, chybí čistička vody.

Žába Telmatobius culeus (vodnice posvátná) patří ke kriticky ohroženým druhům. Na rozdíl od obojživelných žab žije pouze ve vodě a výhradně v jezeře Titicaca a jeho přítocích. Vinu na postupném ubývání těchto žab nesou i lidé. Je totiž součástí jejich jídelníčku. Místní také věří v léčivé účinky jejich masa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 1 hhodinou

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 15 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 17 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 22 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026
Načítání...