Místo Inků jsou tu mrtvé žáby a jedovatá rtuť. Jezero Titicaca se mění k nepoznání

Největší jezero v Jižní Americe a největší vysokohorské jezero a zároveň nejvýše položené jezero s pravidelnou lodní dopravou na Zemi. Jezero Titicaca už ale dávno není průzračně modré.

Jezero Titicaca vmáčknuté mezi vrcholky hor pokrytých sněhovými čepicemi bývalo svého času uctíváno Inky, kteří věřili, že se v jeho temně modrých vodách zrodilo samo Slunce. V současnosti jsou ale břehy největšího jihoamerického jezera pokryté mrtvými žábami, vyhozenými plechovkami od barev a taškami plnými rozmáčených odpadků.

Nahrávám video

Ovšem v samotné vodě – číhají méně viditelné druhy nebezpečí – toxické množství olova a rtuti. Neustálé zhoršování stavu této ceněné turistické destinace, kam ročně zavítá na 400 000 návštěvníků, způsobilo nárůst zdravotních problémů u 1,3 milionu obyvatel, kteří žijí v okolí znečištěných břehů jezera Titicaca.

Z dvou desítek okolních měst do jezera vytéká nezpracovaný odpad a nelegální zlaté doly ležící vysoko v Andách ročně vypustí do řeky ústící v jezeře až 15 tun rtuti.

„Kdyby mohly žáby mluvit, řekly by: ,Tohle nás zabíjí,‘“ říká Maruja Inquillaová, místní ekologická aktivistka, která před časem přišla do domu místního guvernéra s plastovými sáčky naplněnými stovkami uhynulých žab na protest proti ničení jezera.

Plány na záchranu nefungují

V lednu 2016 podepsaly vlády Peru a Bolívie dohodu o řešení problému znečišťování jezera, v níž slíbily, že na zlepšení stavu vynaloží půl miliardy dolarů. Ovšem detaily toho, jak chtějí postupovat, byly jen mlhavé.

O rok později slíbil nový peruánský prezident Pedro Pablo Kuczynski vybudovat kolem jezera deset čističek za zhruba 437 milionů dolarů, „aby nejkrásnější jezero na světě bylo také nejčistším“.

Ovšem stejně jako v případě loňské dohody jsou i nyní podrobnosti kolem financování čističek nejasné a zdá se, že i tento slib zůstane nenaplněný – stejně jako všechny sliby politiků za poslední dvě desetiletí.

Případ mrtvých žab

Na konci roku 2016 se znečištění projevilo zásadním ekologickým problémem – najednou tam zemřelo více než deset tisíc ohrožených žab. Zástupci vzácného druhu se nejspíš otrávily znečištěnou vodou. Podle ochránců přírody pochybily státní instituce, když ignorovaly výzvu k vybudování čističky.

Mrtvé živočichy našli ochránci přírody v řece Coata, která protéká jižní částí Peru. Představitelé výboru proti znečištění tohoto toku řekli, že příslušné úřady nereagují na tyto dlouhodobé problémy. „Museli jsme jim přinést ty mrtvé žáby. Vůbec si neuvědomují, jak tu žijeme. Nemají představu, jak závažné je to znečištění. Je to k zbláznění,“ uvedl jeden z představitelů organizace.

Podle vyjádření peruánské národní organizace pro ochranu životního prostředí deset tisíc žab uhynulo v přibližně padesátikilometrovém úseku řeky Coata. Příčina se vyšetřuje. Ochránci přírody tvrdí, že na řece, která je jedním z přítoků jezera Titicaca, podle nějž dostaly žáby své lidové jméno, chybí čistička vody.

Žába Telmatobius culeus (vodnice posvátná) patří ke kriticky ohroženým druhům. Na rozdíl od obojživelných žab žije pouze ve vodě a výhradně v jezeře Titicaca a jeho přítocích. Vinu na postupném ubývání těchto žab nesou i lidé. Je totiž součástí jejich jídelníčku. Místní také věří v léčivé účinky jejich masa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 2 mminutami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 1 hhodinou

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 22 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.