Miniaturní obrněnky loví kořist harpunami i biologickým rotačním kulometem

Mezinárodní vědecký tým poprvé nafilmoval, jak obrněnky loví. Využívají k tomu orgán, který funguje jako harpuna.

Obrněnky jsou drobné jednobuněčné organismy, které žijí hlavně v oceánech a tvoří většinou potravu pro ostatní tvory. Tyto jednobuněčné řasy jsou velmi důležitou součástí mořského planktonu. Při přemnožení, zejména na jaře, tvoří vodní květ červené barvy. Kromě chlorofylu totiž obsahují i karoten.

Obrněnky jsou jedinečnými mikroorganismy, protože zahrnují vlastnosti rostlin i živočichů. Známe druhy fotosyntetizující, parazitické, symbiotické nebo predátory. Rozmnožují se většinou vegetativně, dělením, avšak mohou se rozmnožovat i pohlavně. Některé druhy žijí i ve sladkých vodách, dokonce i v České republice.

Vědci zveřejnili v odborném časopise Science Advances poprvé to, jak obrněnky polykrikos kofoidi loví. Již dřívější výzkum ukázal, že tyto bizarní organismy jsou vybavené drobným mikroskopickým útvarem, který podobou a zřejmě i funkcí připomíná harpunu. Nový výzkum tento orgán přesně popsal – anatomicky i funkčně.

Drobné a dokonalé

Vědci zjistili, že se tato organela skládá ze tří částí a dohromady opravdu funguje jako jakási harpuna – jedna z částí je hrotem, druhá lanem a třetí „navíjecím mechanismem“. Obrněnka má dokonce jakousi hlaveň, tedy tři kruhové útvary, které umožňují, aby mezi nimi harpuna mohla přesně vyletět k cíli.

Podobný mechanismus si vyvinuli také někteří žahavci, ale podle výsledků práce mezi nimi a obrněnkami není přímý genetický vztah; harpuny se tedy u obou druhů musely vyvinout zcela odděleně a nezávisle na sobě.

U jiné obrněnky, druhu jménem neatodinium, se zase podařilo najít podobnou loveckou zbraň, ale ještě pokročilejší povahy. Protože střílí jako munici více žahavých buněk, vědci ji začali pracovně nazývat „rotační kulomet“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Očkování proti HPV v Británii snížilo počty úmrtí mladých žen na rakovinu děložního čípku na nulu

Očkování proti HPV ve Spojeném království podle nové studie výrazně snížilo počty úmrtí na rakovinu děložního čípku u mladých žen. Mezi lety 2020 a 2024 tam nebylo ve věkové skupině 20 až 24 let zaznamenáno žádné úmrtí na tento druh rakoviny.
před 38 mminutami

Vlny veder odsávají z těla vodu. Praktičtí lékaři radí, jak ji doplnit

Přijít o kritické množství vody v těle je při horku nebezpečně snadné. A má to závažné zdravotní dopady, varují odborníci. Sdružení praktických lékařů a Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP radí, jak nastávající vlnu veder přežít ve zdraví.
před 2 hhodinami

Mor poprvé zabíjel na Sibiři. Vědci našli osady, které smetl před více než pěti tisíci lety

Mor zabíjel lidi mnohem dříve, než se vědci domnívali. Odhalili teď stopy zatím neznámého kmenu této nemoci, která ničila osady lovců a sběračů na Sibiři před 5500 lety, Nová studie současně naznačuje, jak se lidé mohli těmito bakteriemi nakazit.
před 4 hhodinami

Víkendová vlna veder přinese do Evropy i čtyřicítky, do Česka zřejmě i bouřky

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.
před 6 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 23 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
včera v 15:50

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
včera v 14:03

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
včera v 13:02
Načítání...