Miniaturní druh tyranosaura nebyl větší než jelen. Ukazuje, jak se z trpaslíků stali obři

Američtí paleontologové popsali zatím neznámý druh tyranosaura, který se od svých příbuzných liší zejména velikostí. Měřil asi 120 centimetrů a jeho objev vědcům pomohl s popsáním toho, jak se z těchto dinosaurů stali vládci druhohor. Studie vyšla v odborném časopise Communications Biology.

Seznamte se s malým dinosaurem, který dostal jméno Moros intrepidus. Žil v období křídy asi před 96 miliony let na místě, kde dnes leží Utah. Tento drobný predátor, jehož jméno znamená „předzvěst zkázy“, je nejstarším druhem tyranosaura, který byl objeven v severní Americe.

„Díky smrtící kombinaci silných čelistí schopných drtit kosti, stereoskopického vidění, rychlého růstu a kolosální velikosti vládli tyranosauři severoamerickému kontinentu nejméně 15 milionů let. Ale nebylo tomu tak vždy,“ uvedla Lindsay Zannová, paleontoložka na Státní univerzitě v Severní Karolíně a hlavní autorka práce. „Na počátku svého vývoje totiž lovili ve stínu jiných druhů starších dravých dinosaurů, jako byli třeba alosauři, kteří tehdy byli na vrcholu potravního řetězce.“

Z trpaslíka obrem

Středně velké primitivní druhy tyranosaurů byly nalezeny v Severní Americe už z období jury. Během křídy, tedy asi před 81 miliony lety, se z nich už stali oni dobře známí ikoničtí predátoři větší než nákladní automobil. Jenže co se dělo v době mezi tím, to se vlastně moc neví – doposud poznání té doby bránily chybějící fosilní nálezy. Podle Zannové tato neznalost paleontology trápila řadu let, ale až dodneška mohli jen spekulovat.

Tým vědců, jenž Zannová vedla, strávil deset let „lovem tyranosaurů“. Po celých Spojených státech a Mexiku pátrali po jakýchkoli neznámých pozůstatcích tyranosaura, které by mohly odhalit více o neznámých desítkách milionů let jejich vývoje. Nakonec uspěli na nalezišti, kde už předtím stejný tým našel pozůstatky jiného masožravého dinosaura – carcharodontosaura.

Moros intrepidus je proti němu i proti známým tyranosaurům velmi drobný – měřil na výšku jen kolem 120 centimetrů, byl tedy vysoký asi jako dnešní jelen. Zannová odhaduje, že nalezený Moros byl více než sedm let starý, když zemřel, a že byl téměř dospělý.

„Nenechte se mýlit velikostí – tento tyranosaurus byl lehký a výjimečně rychlý,“ uvedla Zannová. „Jeho adaptace, společně s vynikajícími smysly, jsou znaky schopného predátora. Mohl snadno dohnat svou kořist a přitom se vyhnout konfrontaci s vrcholovými predátory té doby,“ dodává paleontoložka.

„I když byli tito tyranousauři z období svrchní křídy malí, jejich specializace znamenala, že byli schopní využít příležitostí, které jim nabídly zvyšující se teploty, vyšší hladiny moří a změna ekosystémů, jež nastaly na začátku pozdní křídy,“ vyzdvihuje jejich výhody Zannová. „Teď víme, že tyranosaurům trvalo dostat se na vrchol potravního řetězce méně než 15 milionů let.“

Podle paleontologů také tento nález ukazuje, kde se v Americe tyranosauři vzali – nejbližší příbuzní nově objeveného druhu totiž pochází z Asie. Zannová vysvětluje: „T-Rex a jeho slavní současníci, jako byli třeba triceratopsové, jsou sice naše americké milované kulturní ikony, ale za jejich existenci vděčíme jejich předchůdcům, kteří do Ameriky migrovali asi o 30 milionů let předtím.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 12 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 12 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 17 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 18 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...