Miniaturní druh tyranosaura nebyl větší než jelen. Ukazuje, jak se z trpaslíků stali obři

Američtí paleontologové popsali zatím neznámý druh tyranosaura, který se od svých příbuzných liší zejména velikostí. Měřil asi 120 centimetrů a jeho objev vědcům pomohl s popsáním toho, jak se z těchto dinosaurů stali vládci druhohor. Studie vyšla v odborném časopise Communications Biology.

Seznamte se s malým dinosaurem, který dostal jméno Moros intrepidus. Žil v období křídy asi před 96 miliony let na místě, kde dnes leží Utah. Tento drobný predátor, jehož jméno znamená „předzvěst zkázy“, je nejstarším druhem tyranosaura, který byl objeven v severní Americe.

„Díky smrtící kombinaci silných čelistí schopných drtit kosti, stereoskopického vidění, rychlého růstu a kolosální velikosti vládli tyranosauři severoamerickému kontinentu nejméně 15 milionů let. Ale nebylo tomu tak vždy,“ uvedla Lindsay Zannová, paleontoložka na Státní univerzitě v Severní Karolíně a hlavní autorka práce. „Na počátku svého vývoje totiž lovili ve stínu jiných druhů starších dravých dinosaurů, jako byli třeba alosauři, kteří tehdy byli na vrcholu potravního řetězce.“

Z trpaslíka obrem

Středně velké primitivní druhy tyranosaurů byly nalezeny v Severní Americe už z období jury. Během křídy, tedy asi před 81 miliony lety, se z nich už stali oni dobře známí ikoničtí predátoři větší než nákladní automobil. Jenže co se dělo v době mezi tím, to se vlastně moc neví – doposud poznání té doby bránily chybějící fosilní nálezy. Podle Zannové tato neznalost paleontology trápila řadu let, ale až dodneška mohli jen spekulovat.

Tým vědců, jenž Zannová vedla, strávil deset let „lovem tyranosaurů“. Po celých Spojených státech a Mexiku pátrali po jakýchkoli neznámých pozůstatcích tyranosaura, které by mohly odhalit více o neznámých desítkách milionů let jejich vývoje. Nakonec uspěli na nalezišti, kde už předtím stejný tým našel pozůstatky jiného masožravého dinosaura – carcharodontosaura.

Moros intrepidus je proti němu i proti známým tyranosaurům velmi drobný – měřil na výšku jen kolem 120 centimetrů, byl tedy vysoký asi jako dnešní jelen. Zannová odhaduje, že nalezený Moros byl více než sedm let starý, když zemřel, a že byl téměř dospělý.

„Nenechte se mýlit velikostí – tento tyranosaurus byl lehký a výjimečně rychlý,“ uvedla Zannová. „Jeho adaptace, společně s vynikajícími smysly, jsou znaky schopného predátora. Mohl snadno dohnat svou kořist a přitom se vyhnout konfrontaci s vrcholovými predátory té doby,“ dodává paleontoložka.

„I když byli tito tyranousauři z období svrchní křídy malí, jejich specializace znamenala, že byli schopní využít příležitostí, které jim nabídly zvyšující se teploty, vyšší hladiny moří a změna ekosystémů, jež nastaly na začátku pozdní křídy,“ vyzdvihuje jejich výhody Zannová. „Teď víme, že tyranosaurům trvalo dostat se na vrchol potravního řetězce méně než 15 milionů let.“

Podle paleontologů také tento nález ukazuje, kde se v Americe tyranosauři vzali – nejbližší příbuzní nově objeveného druhu totiž pochází z Asie. Zannová vysvětluje: „T-Rex a jeho slavní současníci, jako byli třeba triceratopsové, jsou sice naše americké milované kulturní ikony, ale za jejich existenci vděčíme jejich předchůdcům, kteří do Ameriky migrovali asi o 30 milionů let předtím.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 9 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 11 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 12 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...