Rostliny čistí vzduch – nejen v domácnostech, ale i ve městech. Nové studie potvrzují, že jde o velmi účinný a současně levný způsob, jak v metropolích snížit znečištění.
Astma, bronchitida, pravděpodobnost vzniku rakoviny plic. To jsou nejznámější škody na zdraví, které způsobuje znečištění životního prostředí. Ty se neomezují na plíce, ale postihují i další orgány včetně kardiocirkulačního systému. Vědecké studie rovněž prokázaly, že smog narušuje DNA člověka až do té míry, že se objevuje infarkt, ischemická choroba srdeční, srdeční arytmie, trombóza a artróza.
Dlouhý seznam nebezpečné souvislosti mezi vzduchem, který dýcháme, a chorobami tím nekončí. „Vědecký výzkum ukázal, že smog zvyšuje množství nemocí, které jsou dnes nejvíce rozšířeny,“ říká Sergio Harari z Nemocnice svatého Josefa v Miláně. „Méně známá jsou rizika pro těhotné ženy: znečištění ovzduší vede k nižší porodní váze,“ dodává.
K tomu je třeba připočítat škodlivé účinky znečištěného ovzduší na děti, které jsou k nezdravému povětří citlivější. „Například novorozenci dýchají dvakrát více vzduchu než dospělí, avšak eliminace toxických látek je u těch nejmenších méně účinná, a proto jsou i škody na vyvíjejícím se organismu větší. Různé studie prokázaly, že kapacita plic a jejich vývoj u dětí jsou ovlivněny koncentrací jemných prachových částic PM2,5,“ uvádí Harari.
Rostliny jako lék
Co tedy můžeme dělat? „Významná pomoc při zmírňování účinků smogu může přijít od rostlin, pěstovaných ať už venku nebo doma,“ zdůrazňuje vědecký ředitel milánské polikliniky Pier Mannuccio Mannucci. „Nedávné studie přesvědčivě dokazují, že bydlení a práce v zónách bohatých na zeleň snižuje úmrtnost obecně, zvláště pak na rakovinu a srdeční a plicní choroby,“ uvádí.
A nejen to. Vegetace ve městě má pozitivní vliv na duši, snižuje stres a projevy chronické únavy a v důsledku toho prospívá také lidem, kteří trpí úzkostí a depresemi.
Tyto údaje nelze podceňovat i vzhledem k tomu, že dnes 55 procent světové populace žije ve městě a jeho okolí a že do roku 2050 to podle odhadů bude 73 procent, připomíná Harari. „Urbanizace šla dosud ruku v ruce s dramatickou redukcí množství a kvality zelených zón. Dnes však údaje o zdraví jasně ukazují, že je třeba tuto tendenci zvrátit,“ říká.
Antismogový potenciál stromu v jeho životním cyklu závisí především na druhu. Proto je potřeba vysazovat určité druhy stromů podle toho, jakého druhu je znečištění v dané oblasti. Totéž platí o rostlinách v uzavřeném prostoru: břečťan, fíkus, gerbera a dracéna jsou účinnými zbraněmi proti formaldehydu, benzenu, xylenu, toluenu a amoniaku, tedy hlavním látkám přítomným v domech a úřadech.
„Bylo také prokázáno, že děti, které chodí do školy v zelených zónách, mají lepší výsledky v učení ve srovnání se stejně starými žáky, kteří žijí v oblastech beze stromů. Rostliny jsou velmi úspornou formou boje proti smogu,“ zdůrazňuje Mannucci.
Americká ministerstva zemědělství a práce vypracovala software, jenž umožňuje vypočítat množství znečišťujících látek, které z atmosféry stáhnou rostliny, a ekonomický přínos rostlin. Španělští vědci s použitím tohoto systému vypočítali, že v Barceloně stromy a křoviny za jeden rok pohltí více než 306 tun plynů a částic, čímž se ušetří více než 1,1 milionu eur (asi 28 milionů korun).
Na základě stovek studií vědci dospěli k dlouhému seznamu pozitiv: rostliny ve městě snižují stres a zvyšují fyzickou aktivitu, prospívají sociálním vztahům, snižují hlučnost, zajišťují vlhkost a snižují přemíru tepla. Tisíce lidí zapojených do výzkumu rovněž uváděly, že snižují úzkost a zmírňují deprese. V místech velmi bohatých na zeleň je nižší počet obézních, menší výskyt kardiovaskulárních chorob a nádorů a celkově nižší úmrtnost. Byla zde rovněž vyšší porodnost a novorozenci byli zdravější.
