Měl to být zázračný lék. Hydroxychlorochin však zvyšuje u covidu-19 úmrtnost

Léky chlorochin a hydroxychlorochin byly před rokem jednou z největších nadějí proti covidu. Brzy se ale ukázalo, že proti této nemoci nepomáhají – a nová, zatím nejrozsáhlejší analýza dokonce varuje, že jeden z nich riziko úmrtí při léčbě zvyšuje.

Poté, co se začal šířit covid-19, hledal svět lék. Jednou z nadějných látek bylo antimalarikum hydroxychlorochin – jenže neexistovaly jasné důkazy o jeho účinnosti proti covidu nebo nebezpečnosti.

Příznivci tohoto léku poukazovali na to, že látka je léty osvědčená, a tedy je její účinnost jasně prokázaná, a že není riziko v tom, podávat ji lidem, když nic lepšího není k dispozici. Nové analýzy, které zkoumaly účinnost hydroxychlorochinu v praxi, ale prokázaly, že ve skutečnosti tento prostředek nejen vůbec nepomáhá, ale naopak šanci nemocných přežít covid-19 dokonce snižuje.

Výsledky této studie vyšly v odborném žurnálu Nature v polovině dubna 2021. Jedná se o velkou metaanalýzu všech kvalitních randomizovaných studií, jež se věnovaly užití chlorochinu a hydroxychlorochinu proti nemoci covid-19. Takových studií bylo přes šedesát, největší byly projekt Recovery a WHO Solidarity.

  • Metastudie je typ vědeckého výstupu používaný například v biomedicíně, který je založen na statistické kombinaci dříve publikovaných výsledků. 
  • Kvalitně provedená metaanalýza má mnohem vyšší stupeň věrohodnosti než jednotlivé studie, protože spojuje vhodným způsobem data z velkého množství pokusných subjektů. 
  • Je považována ze jeden z nejsilnějších důkazů v hierarchii věrohodnosti důkazů v moderní medicíně.

Výsledky byly jednoznačné, autoři píší: „Zjistili jsme, že léčba hydroxychlorochinem je spojená s vyšší úmrtností na covid-19 a že chlorochin nepřináší u této nemoci žádné výhody.“

Příběh hydroxychlorochinu

Vědci z wuchanského a čínského vojenského ústavu už v únoru roku 2020 uvedli, že účinným způsobem, jak koronavirus zvládnout, může být přípravek chlorochin využívaný k léčbě malárie. Jako o nadějném o něm krátce poté mluvili také francouzští lékaři a italští experti a ve čtvrtek 19. března 2020 ho jako jeden z nejúčinnějších označil také americký prezident Donald Trump.

Právě díky němu se stal tento lék jednou z největších nadějí – přesto, že řada vědců varovala před riziky, která jsou s jeho užíváním spojená.

Tématem se stal na začátku pandemie také v Česku. Ministerstvo zdravotnictví omezilo od neděle 22. března 2020 pro většinu lékařů předepisování tohoto léku. „S ohledem na fakt, že podle dostupných vědeckých poznatků se léčivý přípravek Plaquenil jeví jako potenciálně účinný pro léčbu onemocnění covid-19, je třeba předejít jeho nedostupnosti jak pro léčbu pacientů v registrovaných indikacích, tak pacientů s covid-19,“ uvedl v tiskové zprávě tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Výjimku ze zákazu předepisování měli jen lékaři, kteří o tyto nemocné pečovali.

Současně ale Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varoval před neuváženým užíváním léků s chlorochinem při obavách z nákazy novým koronavirem. Upozornil, že není doloženo jejich preventivní působení a hrozí nežádoucí účinky. SÚKL tak reagoval na zprávy na sociálních sítích i na kritiku a výzvy, že by měl přípravky rychle zajistit.

„Upozorňujeme na neuvážené užívání chlorochinu. Při jeho užívání se mohou vyskytnout závažné nežádoucí účinky až toxicity. Není doloženo, že by chlorochin působil preventivně před koronavirem. Sdílíme postoj Světové zdravotnické organizace (WHO). Chlorochin není ověřenou léčbou na infekci covid-19,“ uvedl SÚKL na svém Twitteru v březnu 2020.

Naději v účinnost chlorochinu a hydroxychlorochinu podpořily výsledky výzkumu slavného francouzského vědce – 20. března 2020 totiž vyšla studie týmu profesora Didiera Raoulta, která vznikala v klinickém prostředí – to znamená na několika desítkách pacientů, kteří se léčili ve francouzských nemocnicích.

Jenže velmi rychle se ukázalo, že Raoultova studie má spoustu slabin a mnoho neprokazuje – její výsledky vlastně o účinnosti hydroxychlorochinu nic neříkaly. Následné výzkumy pak upozornily na to, že tento vědec se prohřešuje dlouhá léta proti základním zásadám vědeckého výzkumu.

Přesto se lék v řadě zemí užíval dál. Už na přelomu května a června ale vyšly první kvalitní práce, které prokázaly, že sázka na tento přípravek je nesmyslná. Oxfordská univerzita v červnu ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. Vedoucí výzkumu řekl, že lékaři nyní mohou přestat lidem s koronavirem uvedené antimalarikum podávat. Studie otištěná v květnu v žurnálu The Lancet dokonce naznačovala, že přípravek při koronaviru zvyšuje riziko smrti, médium ale ve čtvrtek daný článek stáhlo. Důvodem byly pochybnosti autorů ohledně dat, z nichž jejich závěry vycházely.

„Toto není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ uvedl podle agentury Reuters profesor Martin Landray, který stojí v čele klinických testů Oxfordské univerzity. „Teď můžeme přestat používat lék, který je k ničemu,“ prohlásil. Reakcí bylo doporučení WHO, aby se tyto přípravdy nadále nepoužívaly.

Politika a „lék“

Přestože už v červnu bylo jasné, že hydroxychlorochin nepředstavuje účinnou léčbu, a dokonce může být pro pacienty možná nebezpečný, ještě na konci července ho opět jednoznačně podpořil tehdejší americký prezident Donald Trump.

Uvedl, že hydroxychlorochin užíval po dobu 14 dní a s žádnými vedlejšími účinky se nesetkal. Podle něj je přípravek pro léčbu covidu-19 odmítán jen proto, že jej prosazuje on. „Domnívám se, že hydroxychlorochin může mít velmi pozitivní účinky v počátečních stádiích (nemoci covid-19). Myslím si, že jeho užíváním nic nezkazíte, jenom z politického hlediska to není podle všeho příliš populární,“ podotkl Trump, který o přípravku údajně hodně četl a měl o něm tedy rozsáhlé znalosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 4 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
včera v 10:00

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
26. 6. 2026

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
26. 6. 2026
Načítání...