Měl to být zázračný lék. Hydroxychlorochin však zvyšuje u covidu-19 úmrtnost

Léky chlorochin a hydroxychlorochin byly před rokem jednou z největších nadějí proti covidu. Brzy se ale ukázalo, že proti této nemoci nepomáhají – a nová, zatím nejrozsáhlejší analýza dokonce varuje, že jeden z nich riziko úmrtí při léčbě zvyšuje.

Poté, co se začal šířit covid-19, hledal svět lék. Jednou z nadějných látek bylo antimalarikum hydroxychlorochin – jenže neexistovaly jasné důkazy o jeho účinnosti proti covidu nebo nebezpečnosti.

Příznivci tohoto léku poukazovali na to, že látka je léty osvědčená, a tedy je její účinnost jasně prokázaná, a že není riziko v tom, podávat ji lidem, když nic lepšího není k dispozici. Nové analýzy, které zkoumaly účinnost hydroxychlorochinu v praxi, ale prokázaly, že ve skutečnosti tento prostředek nejen vůbec nepomáhá, ale naopak šanci nemocných přežít covid-19 dokonce snižuje.

Výsledky této studie vyšly v odborném žurnálu Nature v polovině dubna 2021. Jedná se o velkou metaanalýzu všech kvalitních randomizovaných studií, jež se věnovaly užití chlorochinu a hydroxychlorochinu proti nemoci covid-19. Takových studií bylo přes šedesát, největší byly projekt Recovery a WHO Solidarity.

  • Metastudie je typ vědeckého výstupu používaný například v biomedicíně, který je založen na statistické kombinaci dříve publikovaných výsledků. 
  • Kvalitně provedená metaanalýza má mnohem vyšší stupeň věrohodnosti než jednotlivé studie, protože spojuje vhodným způsobem data z velkého množství pokusných subjektů. 
  • Je považována ze jeden z nejsilnějších důkazů v hierarchii věrohodnosti důkazů v moderní medicíně.

Výsledky byly jednoznačné, autoři píší: „Zjistili jsme, že léčba hydroxychlorochinem je spojená s vyšší úmrtností na covid-19 a že chlorochin nepřináší u této nemoci žádné výhody.“

Příběh hydroxychlorochinu

Vědci z wuchanského a čínského vojenského ústavu už v únoru roku 2020 uvedli, že účinným způsobem, jak koronavirus zvládnout, může být přípravek chlorochin využívaný k léčbě malárie. Jako o nadějném o něm krátce poté mluvili také francouzští lékaři a italští experti a ve čtvrtek 19. března 2020 ho jako jeden z nejúčinnějších označil také americký prezident Donald Trump.

Právě díky němu se stal tento lék jednou z největších nadějí – přesto, že řada vědců varovala před riziky, která jsou s jeho užíváním spojená.

Tématem se stal na začátku pandemie také v Česku. Ministerstvo zdravotnictví omezilo od neděle 22. března 2020 pro většinu lékařů předepisování tohoto léku. „S ohledem na fakt, že podle dostupných vědeckých poznatků se léčivý přípravek Plaquenil jeví jako potenciálně účinný pro léčbu onemocnění covid-19, je třeba předejít jeho nedostupnosti jak pro léčbu pacientů v registrovaných indikacích, tak pacientů s covid-19,“ uvedl v tiskové zprávě tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Výjimku ze zákazu předepisování měli jen lékaři, kteří o tyto nemocné pečovali.

Současně ale Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varoval před neuváženým užíváním léků s chlorochinem při obavách z nákazy novým koronavirem. Upozornil, že není doloženo jejich preventivní působení a hrozí nežádoucí účinky. SÚKL tak reagoval na zprávy na sociálních sítích i na kritiku a výzvy, že by měl přípravky rychle zajistit.

„Upozorňujeme na neuvážené užívání chlorochinu. Při jeho užívání se mohou vyskytnout závažné nežádoucí účinky až toxicity. Není doloženo, že by chlorochin působil preventivně před koronavirem. Sdílíme postoj Světové zdravotnické organizace (WHO). Chlorochin není ověřenou léčbou na infekci covid-19,“ uvedl SÚKL na svém Twitteru v březnu 2020.

Naději v účinnost chlorochinu a hydroxychlorochinu podpořily výsledky výzkumu slavného francouzského vědce – 20. března 2020 totiž vyšla studie týmu profesora Didiera Raoulta, která vznikala v klinickém prostředí – to znamená na několika desítkách pacientů, kteří se léčili ve francouzských nemocnicích.

Jenže velmi rychle se ukázalo, že Raoultova studie má spoustu slabin a mnoho neprokazuje – její výsledky vlastně o účinnosti hydroxychlorochinu nic neříkaly. Následné výzkumy pak upozornily na to, že tento vědec se prohřešuje dlouhá léta proti základním zásadám vědeckého výzkumu.

Přesto se lék v řadě zemí užíval dál. Už na přelomu května a června ale vyšly první kvalitní práce, které prokázaly, že sázka na tento přípravek je nesmyslná. Oxfordská univerzita v červnu ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. Vedoucí výzkumu řekl, že lékaři nyní mohou přestat lidem s koronavirem uvedené antimalarikum podávat. Studie otištěná v květnu v žurnálu The Lancet dokonce naznačovala, že přípravek při koronaviru zvyšuje riziko smrti, médium ale ve čtvrtek daný článek stáhlo. Důvodem byly pochybnosti autorů ohledně dat, z nichž jejich závěry vycházely.

„Toto není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ uvedl podle agentury Reuters profesor Martin Landray, který stojí v čele klinických testů Oxfordské univerzity. „Teď můžeme přestat používat lék, který je k ničemu,“ prohlásil. Reakcí bylo doporučení WHO, aby se tyto přípravdy nadále nepoužívaly.

Politika a „lék“

Přestože už v červnu bylo jasné, že hydroxychlorochin nepředstavuje účinnou léčbu, a dokonce může být pro pacienty možná nebezpečný, ještě na konci července ho opět jednoznačně podpořil tehdejší americký prezident Donald Trump.

Uvedl, že hydroxychlorochin užíval po dobu 14 dní a s žádnými vedlejšími účinky se nesetkal. Podle něj je přípravek pro léčbu covidu-19 odmítán jen proto, že jej prosazuje on. „Domnívám se, že hydroxychlorochin může mít velmi pozitivní účinky v počátečních stádiích (nemoci covid-19). Myslím si, že jeho užíváním nic nezkazíte, jenom z politického hlediska to není podle všeho příliš populární,“ podotkl Trump, který o přípravku údajně hodně četl a měl o něm tedy rozsáhlé znalosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 8 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 10 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 11 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...