Měl to být zázračný lék. Hydroxychlorochin však zvyšuje u covidu-19 úmrtnost

Léky chlorochin a hydroxychlorochin byly před rokem jednou z největších nadějí proti covidu. Brzy se ale ukázalo, že proti této nemoci nepomáhají – a nová, zatím nejrozsáhlejší analýza dokonce varuje, že jeden z nich riziko úmrtí při léčbě zvyšuje.

Poté, co se začal šířit covid-19, hledal svět lék. Jednou z nadějných látek bylo antimalarikum hydroxychlorochin – jenže neexistovaly jasné důkazy o jeho účinnosti proti covidu nebo nebezpečnosti.

Příznivci tohoto léku poukazovali na to, že látka je léty osvědčená, a tedy je její účinnost jasně prokázaná, a že není riziko v tom, podávat ji lidem, když nic lepšího není k dispozici. Nové analýzy, které zkoumaly účinnost hydroxychlorochinu v praxi, ale prokázaly, že ve skutečnosti tento prostředek nejen vůbec nepomáhá, ale naopak šanci nemocných přežít covid-19 dokonce snižuje.

Výsledky této studie vyšly v odborném žurnálu Nature v polovině dubna 2021. Jedná se o velkou metaanalýzu všech kvalitních randomizovaných studií, jež se věnovaly užití chlorochinu a hydroxychlorochinu proti nemoci covid-19. Takových studií bylo přes šedesát, největší byly projekt Recovery a WHO Solidarity.

  • Metastudie je typ vědeckého výstupu používaný například v biomedicíně, který je založen na statistické kombinaci dříve publikovaných výsledků. 
  • Kvalitně provedená metaanalýza má mnohem vyšší stupeň věrohodnosti než jednotlivé studie, protože spojuje vhodným způsobem data z velkého množství pokusných subjektů. 
  • Je považována ze jeden z nejsilnějších důkazů v hierarchii věrohodnosti důkazů v moderní medicíně.

Výsledky byly jednoznačné, autoři píší: „Zjistili jsme, že léčba hydroxychlorochinem je spojená s vyšší úmrtností na covid-19 a že chlorochin nepřináší u této nemoci žádné výhody.“

Příběh hydroxychlorochinu

Vědci z wuchanského a čínského vojenského ústavu už v únoru roku 2020 uvedli, že účinným způsobem, jak koronavirus zvládnout, může být přípravek chlorochin využívaný k léčbě malárie. Jako o nadějném o něm krátce poté mluvili také francouzští lékaři a italští experti a ve čtvrtek 19. března 2020 ho jako jeden z nejúčinnějších označil také americký prezident Donald Trump.

Právě díky němu se stal tento lék jednou z největších nadějí – přesto, že řada vědců varovala před riziky, která jsou s jeho užíváním spojená.

Tématem se stal na začátku pandemie také v Česku. Ministerstvo zdravotnictví omezilo od neděle 22. března 2020 pro většinu lékařů předepisování tohoto léku. „S ohledem na fakt, že podle dostupných vědeckých poznatků se léčivý přípravek Plaquenil jeví jako potenciálně účinný pro léčbu onemocnění covid-19, je třeba předejít jeho nedostupnosti jak pro léčbu pacientů v registrovaných indikacích, tak pacientů s covid-19,“ uvedl v tiskové zprávě tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Výjimku ze zákazu předepisování měli jen lékaři, kteří o tyto nemocné pečovali.

Současně ale Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) varoval před neuváženým užíváním léků s chlorochinem při obavách z nákazy novým koronavirem. Upozornil, že není doloženo jejich preventivní působení a hrozí nežádoucí účinky. SÚKL tak reagoval na zprávy na sociálních sítích i na kritiku a výzvy, že by měl přípravky rychle zajistit.

„Upozorňujeme na neuvážené užívání chlorochinu. Při jeho užívání se mohou vyskytnout závažné nežádoucí účinky až toxicity. Není doloženo, že by chlorochin působil preventivně před koronavirem. Sdílíme postoj Světové zdravotnické organizace (WHO). Chlorochin není ověřenou léčbou na infekci covid-19,“ uvedl SÚKL na svém Twitteru v březnu 2020.

Naději v účinnost chlorochinu a hydroxychlorochinu podpořily výsledky výzkumu slavného francouzského vědce – 20. března 2020 totiž vyšla studie týmu profesora Didiera Raoulta, která vznikala v klinickém prostředí – to znamená na několika desítkách pacientů, kteří se léčili ve francouzských nemocnicích.

Jenže velmi rychle se ukázalo, že Raoultova studie má spoustu slabin a mnoho neprokazuje – její výsledky vlastně o účinnosti hydroxychlorochinu nic neříkaly. Následné výzkumy pak upozornily na to, že tento vědec se prohřešuje dlouhá léta proti základním zásadám vědeckého výzkumu.

Přesto se lék v řadě zemí užíval dál. Už na přelomu května a června ale vyšly první kvalitní práce, které prokázaly, že sázka na tento přípravek je nesmyslná. Oxfordská univerzita v červnu ukončila testování hydroxychlorochinu na pacientech s covidem-19, protože lék podle prvních výsledků rozsáhlého klinického testu nemocným nijak nepomáhal. Vedoucí výzkumu řekl, že lékaři nyní mohou přestat lidem s koronavirem uvedené antimalarikum podávat. Studie otištěná v květnu v žurnálu The Lancet dokonce naznačovala, že přípravek při koronaviru zvyšuje riziko smrti, médium ale ve čtvrtek daný článek stáhlo. Důvodem byly pochybnosti autorů ohledně dat, z nichž jejich závěry vycházely.

„Toto není léčba pro covid-19. Nefunguje to,“ uvedl podle agentury Reuters profesor Martin Landray, který stojí v čele klinických testů Oxfordské univerzity. „Teď můžeme přestat používat lék, který je k ničemu,“ prohlásil. Reakcí bylo doporučení WHO, aby se tyto přípravdy nadále nepoužívaly.

Politika a „lék“

Přestože už v červnu bylo jasné, že hydroxychlorochin nepředstavuje účinnou léčbu, a dokonce může být pro pacienty možná nebezpečný, ještě na konci července ho opět jednoznačně podpořil tehdejší americký prezident Donald Trump.

Uvedl, že hydroxychlorochin užíval po dobu 14 dní a s žádnými vedlejšími účinky se nesetkal. Podle něj je přípravek pro léčbu covidu-19 odmítán jen proto, že jej prosazuje on. „Domnívám se, že hydroxychlorochin může mít velmi pozitivní účinky v počátečních stádiích (nemoci covid-19). Myslím si, že jeho užíváním nic nezkazíte, jenom z politického hlediska to není podle všeho příliš populární,“ podotkl Trump, který o přípravku údajně hodně četl a měl o něm tedy rozsáhlé znalosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 5 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 7 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 8 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 9 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 10 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.