Velmi teplé a často i suché počasí první poloviny letošního léta vystřídalo po 20. červenci počasí vlhčí a postupně také chladnější. Na většině území bylo zatím posledním tropickým dnem pondělí 24. července. Od té doby je ve střední Evropě chladno – pro spoustu lidí nečekaně.
Začátkem tohoto týdne k nám pronikl chladný vzduch od severozápadu, ve kterém pondělní teploty zůstaly pod dvaceti stupni Celsia, a šlo o dosud nejchladnější den letošního léta.
Období, které končí středou 9. srpna, by se dalo označit za opožděnou fázi takzvané medardovské cirkulace, které se lidově říká medardovské počasí. Proslavila ho pranostika, jež se váže k 8. červnu: „Medardova kápě, čtyřicet dní kape“.
V posledních letech jsme si už ale poměrně odvykli na takto dlouhé, oblačné, vlhčí a chladné počasí uprostřed léta. Příčinou letošní podoby počasí je poloha tryskového proudění neboli jet streamu. Ten směřoval z Atlantského oceánu přes Britské ostrovy nad střední Evropu:
Rozdělil ji jako neviditelná hradba svým teplotním rozhraním na dvě poloviny: jižně od tohoto jet streamu ležel velmi teplý až horký vzduch nad jižní Evropou, zatímco severně od něj zůstal vzduch podstatně chladnější.
- Tryskové proudění neboli jet stream je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Může mít značnou rychlost – až 700 km/h. Vyskytuje se v prostoru tvaru přibližně trubice podél rovnoběžek, která bývá navíc meandrovitě zvlněná ve směru od jihu k severu. Tryskové proudění je vyvoláno například rozdílem teplot v rozdílných zeměpisných šířkách. Proudění bylo objeveno letci během druhé světové války. Tryskové proudění má značný význam v letecké dopravě, respektive letectví, protože usnadňuje let a snižuje náklady na množství spotřebovaného paliva – to platí při letu po směru tryskového proudění. Pokud letadlo letí proti tryskovému proudění, pak se zvyšuje spotřeba a roste čas potřebný k přepravě.
- Silnější polární tryskové proudění se nachází kolem 50° zeměpisné šířky ve výškách 7 až 12 kilometrů, je zpravidla značně souvislé ve všech zeměpisných délkách. Subtropické tryskové proudění se nachází kolem 30° zeměpisné šířky, vzhledem k vyšší troposféře v těchto šířkách se nachází ve výškách 10 až 16 kilometrů, a je slabší a méně souvislé.
Tryskové proudění v posledních letech v létě typicky probíhalo spíš přes severní části Britských ostrovů k východu až severovýchodu nad Skandinávii a nad střední Evropu se dostávalo méně často. A navíc často docházelo i k jeho výraznému meandrování – to znamená, že vytvářel spoustu dost silných vlnek.
Díky tomu, že tyto vlny pronikaly mnohdy hodně na sever, přinášely odtamtud chladný vzduch do nižších zeměpisných šířek. V částech prohnutých k severu se pak zase naopak teplý vzduch dostává na sever, klidně až do arktických oblastí.
Vlny jet streamu přinášejí problémy
V posledních letech se právě meandrování (vlnění) jet streamu věnovala velká pozornost ve studiích v souvislosti se změnou klimatu. Kvůli výraznému oteplování Arktidy totiž dochází ke zmenšování teplotních rozdílů mezi (sub)tropickými oblastmi a vysokými zeměpisnými šířkami, hlavně ve výškách do pěti kilometrů nad zemí.
Tyto teplotní rozdíly jsou přitom hlavním motorem západovýchodního proudění a vzniku tlakových níží v našich zeměpisných šířkách. Zmenšení rozdílů pak může vést k pomalejšímu postupu brázd nízkého a hřebenů vysokého tlaku spojených s jet streamem, které následně delší dobu setrvávají nad daným místem a přinášejí vleklejší epizody buď suchého a teplého, nebo vlhkého a chladnějšího počasí.
Naproti tomu ve vyšších hladinách (od pěti do asi deseti kilometrů) pozorujeme nad tropickými oblastmi vlivem vyšší vlhkosti vzduchu zvýšení teplot – v těchto hladinách tedy teplotní rozdíl mezi rovníkem a póly neklesá, spíš naopak. Otázka je, který z daných dvou vlivů vlastně dominuje, což zatím není úplně zřejmé. Klimatologové to ale intenzivně studují.
Co přinese jet stream
V následujících dnech se ale každopádně jet stream vzdálí ze střední Evropy a jeho směřování se stočí víc k severovýchodu, nad Skandinávii. Jinými slovy to pro střední, ale i severovýchodní Evropu a samozřejmě i Česko znamená, že se dostaneme do teplejšího vzduchu. Jeho příliv bude zesilovat a zřejmě bude pokračovat i celý příští týden.
Od pátku se tak opět dočkáme letních a od víkendu místy i tropických dnů a také citelně teplejších nocí. A podle dlouhodobějšího výhledu by teplotně mírně nadprůměrné počasí mělo nejspíš pokračovat i v poslední třetině srpna.
