V sobotu by se měl odehrát první pokus o prolomení dvouhodinové hranice u maratonu. Uskuteční se za výjimečných podmínek, které mají zajistit, aby se podařilo překonat údajně nepokořitelný limit.
Projekt s názvem Breaking2 je naplánován ve třídenním okně mezi 6. a 8. květnem na okruhu Formule 1 v italské Monze. Poběží tři špičkoví závodníci: Eliud Kipchoge, Zersenay Tadese a Lelisa Desisa.
Závod s časem začne tehdy, jakmile nastanou ideální povětrnostní podmínky – tedy nízká vlhkost vzduchu, co nejslabší vítr a silnější oblačnost. Právě s ohledem na klimatické vlivy byla zvolena Monza. V modelech, které organizátoři využívají, vychází, že je asi 90procentní šance na jeden „dokonalý den“.
Je v lidských silách pokořit dvouhodinovou hranici?
Úkol, který před závodníky stojí, je enormní. Běžci budou muset udržet rychlost 21,082 kilometrů za hodinu. Světový rekord je v současné době 2:02:57, což znamenalo „jen“ rychlost 20,577 kilometrů za hodinu. Čísla samotná však nedokáží přesně popsat, jak náročný cíl toto překonání rekordu je.
Jedním z nejlepších expertů na téma „maraton pod dvě hodiny“ je Michale J. Joyner. Vystudovaný lékař se hranici lidských schopností věnuje dlouhodobě.
Už roku 1991 se stal autorem práce, v níž se pokusil spočítat pomocí několika matematických rovnic, jaký nejlepší čas může člověk při maratonském běhu zaběhnout. Teoreticky je to podle něj u ideálního sportovce za ideálních podmínek čas 1:57:58.
Kritérií, proč je špičkový maratonec schopen běžet tak dlouho a tak rychle, je mnoho, základní jsou však tři. Jednou z nich je schopnost zužitkovat kyslík. Už od roku 1973 víme, že výkon vytrvalostních sportovců se odvíjí od jejich maximální spotřeby kyslíku, neboli hodnoty VO2. U obyčejného člověka se tato hodnota pohybuje mezi 30-40 ml/kg.min, špičkoví vytrvalci ji mají kolem 80 ml/kg.min. Ještě lepší hodnoty mají běžci na lyžích, rekordmanem je Nor Harald Bjerke s hodnotou 96 ml/kg.min.
Tato schopnost je dána především geneticky. Jde především o předpoklady pro to, aby co nejlepší výkon srdce a schopnosti krevního oběhu ideálně přenášely kyslík. Vliv má také kapacita plic. Tato hodnota se dá ve zkratce popsat jako výkon motoru vůči velikosti těla.
Dalšími dvěma parametry, které ovlivňují výkon při maratonu, jsou běžecký výkon (jak rychle jsou schopni překonat určitou vzdálenost) a vytrvalostní možnosti, tedy, jaké procento své VO2 max je běžec schopen udržet po delší dobu.
Proč jsou Afričané tak dobří?
Experti se shodují, že pokud někdo dokáže tento rekord překonat, bude to běžec z Keni nebo Etiopie. Proč právě oni? Tito šampioni totiž vyrostli v podmínkách, které dokonale vyhovují tomu, aby v nich vznikl šampion.
Většinou se narodili ve vyšších nadmořských výškách (například Addis Abeba leží 2500 metrů nad mořem), běhali od mala a sport je tam také jednou z mála cest, jak se stát úspěšným. V jejich hodnoceních se ale vůbec nejčastěji objevuje jiné kritérium: pozoruhodná obětavost a cílevědomost.
Jedním z triků, kromě dokonalých podnebných podmínek a výjimečných závodníků, mají být také boty. Podle analýz by boty šité sportovcům na míru měly být schopné urychlit běžce až o čtyři procenta.
