Mají zvířata ráda člověka, nebo jde jen o instinkty? Vědci jsou na stopě vysvětlení

Milují nás naše zvířata? Vědecká obec se nedokáže shodnout na tom, zda zvířata skutečně mohou chovat takové city k lidem. Podle výzkumů z Japonska a Velké Británie vylučují psi a kočky stejně jako lidé oxytocin, jemuž se přezdívá hormon lásky a důvěry, píše francouzský deník Le Monde.

Antropomorfismus, tedy tendence přisuzovat lidské rysy zvířatům, nikdy nezažil takový rozkvět jako od doby, co vznikly sociální sítě. Fotografie a videa koček, psů, ale také ještěrek, holubů, či dokonce hmyzu v nás vzbuzují pocit, že zvířata milují, myslí a žijí jako my. Stránka na Facebooku pojmenovaná Buzzfeed Animals má čtyři miliony sledujících.

Studie zveřejněná na stránkách amerického vědeckého časopisu PLOS One tuto debatu ještě podnítila. Ukázala, že papoušci ara chovaní v zajetí zčervenají při kontaktu se svou pečovatelkou. Pokušení představit si, že jsou ptáci zamilovaní do své chovatelky, je veliké.

„Tak daleko ale zacházet nemůžeme,“ říká Aline Bertinová, expertka na chování ptáků v Národním ústavu pro agronomický výzkum (INRA), která výzkum prováděla. Avšak skutečnost, že se papoušek snaží upoutat pozornost chovatelky tím, že se pověsí na klec a popotahuje pečovatelku za oděv, naznačuje, že k ní chová pozitivní emoce.

Jiná studie, zveřejněná v časopise Royal Society Open Science, ukázala, že kozy raději naslouchají tomu, kdo se usmívá, a utíkají před zamračenými tvářemi.

Láska, emoce, nebo instinkty?

Vědci se však omezují na to, že raději hovoří o emocích, které lze měřit fyziologicky a které trvají jen okamžik, než o citech. „Snadno lze dokázat, že zvíře má strach nebo je stresované, ale u velkého množství druhů je stále obtížné vědecky prokázat, že mohou být šťastné,“ varuje Aline Bertinová.

Známý je případ psa Hačikó z 20. let minulého století v Japonsku. Pes čekával na svého pána, univerzitního profesora, na nádraží Šibuja každý večer ve stejnou hodinu. V květnu 1925 vědec zemřel při práci. Pes pak na svého pána přesto každý den čekal, a to po dobu deseti let.

Co se dělo v jeho hlavě? Kdyby vědci byli schopni v meziválečné době změřit úroveň oxytocinu, možná by mohli dokázat, že pes choval neobyčejné city ke svému pánu.

Psi milují nejvíc?

Japonští a britští vědci v letech 2015 a 2016 prokázali, že psi a kočky vylučují oxytocin, hormon lásky a důvěry, stejně jako lidé. Když psa jeho majitel chválí a laská, může úroveň oxytocinu u psa stoupnout až o 57 procent. U kočkovitých šelem to je jen 12 procent. To potvrzuje všechny názory, že se kočky o lidi příliš nestarají.

Vylučování oxytocinu je vzájemné a děje se prostřednictvím pohledu: vědci ukázali, že hladina hormonu u člověka stoupá poté, co si hrál se svým čtyřnohým přítelem.

Vědkyně Véronique Servaisová kritizuje paradox v našem chápání zvířat. V 60. letech studoval primatolog Harry Harlow mateřskou lásku u makaků rhesus. Prokázal, že malí makakové, kteří přišli o svou matku, byli postiženi závažnými patologickými změnami chování.

„Tyto studie byly vedeny proto, aby vypovídaly o mateřské lásce u lidí!“ podivuje se Véronique Servaisová. „Vidíte ten paradox? Pozorujeme opice, abychom vyvodili závěry o lásce kojence k matce, ale odmítáme hovořit o lásce u opic,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 7 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.