Londýnská zoo vyhlásila nejlepší fotografie divoké přírody. Tady jsou vítězové

Jak krásná může být příroda, když ji zaznamená fotoaparát zkušeného a talentovaného umělce? Na tuto otázku odpovídá další ročník významné fotografické soutěže.

Nejlepší fotografie přírody podle Londýnské zoologické společnosti zobrazují svět v jeho kráse. Vítězný snímek vznikal několik let:

Nejlepší snímky fotografické soutěže ZSL Animal Photography Prize
Zdroj: ZSL Animal Photography Prize/Carlos Perez Naval

Vítězem celé soutěže se stal indický fotograf Praktik Pradham, který současně zvítězil také v kategorii s názvem „Weird and Wonderfull“. Jeho snímek porazil dalších 3000 uchazečů v této prestižní soutěži.

Porota ocenila především fakt, s jakou trpělivostí ke vzniku snímku přistupoval. „Samce agamky laločnaté jsem sledoval po dobu tří let. Nebylo to snadné, musel jsem se celou dobu focení držet při zemi. Na krku mají samci lalok, který mohou podle libosti nafukovat. Zajímavé je, že v době páření se tento lalok změní z pískově hnědého na výrazně zbavený – může být černý, rudý nebo třeba oranžový,“ popsal vítěz svou fotografii.

 
Letos se konal již pátý ročník soutěže, která se může pyšnit nejen fantastickými soutěžními snímky, ale také netradičně pojmenovanými kategoriemi, jako jsou například „Catch Me if You Can“ (Chyť mě, jestli do dokážeš) nebo „Weird and Wonderful“ (Podivné a krásné).

Na všechny vítězné fotografie se můžete podívat také osobně v Londýnské zoo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...