Loď Starliner od Boeingu se připojila k Mezinárodní vesmírné stanici

Kosmická loď CST-100 Starliner společnosti Boeing úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kam dopravila zásoby. Informovaly o tom tiskové agentury. Modul Starliner bez lidské posádky se k Mezinárodní vesmírné stanici, kterou nyní obývá sedm astronautů, připojil ve 2:28 SELČ po téměř 26 hodinách letu. Z amerického mysu Canaveral ho po dlouhých odkladech vynesla raketa Atlas V.

Jedná se o druhý testovací let modulu CST-100 Starliner, který má prokázat, že je bezpečný pro přepravu osob. První se uskutečnil již v roce 2019, tehdy se však loď kvůli závadě musela předčasně vrátit na Zemi, aniž dosáhla ISS. V srpnu 2021 pak musel být test chvíli před startem zrušen kvůli problému s ventily.

Potížím se nevyhnul Boeing ani při nynější misi. Krátce po startu selhaly u Starlineru dva z jeho dvanácti motorů a firma rovněž uvedla, že monitoruje nečekané chování systému kontroly teploty. Teplota modulu ale prý zůstává stabilní.

Boeing věří, že se po firmě SpaceX miliardáře Elona Muska stane druhou společností, která bude fungovat jako „taxi“ pro astronauty Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). SpaceX ve svém vlastním modulu Dragon již přepravila na oběžnou dráhu osmnáct astronautů a čtyři vesmírné turisty.

Starliner dovezl na 230 kilogramů zásob pro ISS, která obíhá kolem Země ve výšce asi čtyři sta kilometrů. Modul má u stanice zůstat pět dní, než se vydá zpět na Zemi a přistane na letecké základně White Sands ve státě Nové Mexiko.

Na palubě letí jen figurína

Jediným pasažérem kosmické lodi je tentokrát figurína Rosie the Rocketeer, která dostala jméno po hrdince 2. světové války známé jako Rosie the Riveter – Růženka Nýtovačka. Stala se ikonou žen, jež pracovaly za války v továrnách a loděnicích a podílely se na výrobě munice pro armádu.

První let kosmické lodi s posádkou chce Boeing uskutečnit do konce tohoto roku. Přesný časový harmonogram však bude záviset na tom, jak se modul osvědčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 20 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 21 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 23 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...