Loď Starliner od Boeingu se připojila k Mezinárodní vesmírné stanici

Kosmická loď CST-100 Starliner společnosti Boeing úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kam dopravila zásoby. Informovaly o tom tiskové agentury. Modul Starliner bez lidské posádky se k Mezinárodní vesmírné stanici, kterou nyní obývá sedm astronautů, připojil ve 2:28 SELČ po téměř 26 hodinách letu. Z amerického mysu Canaveral ho po dlouhých odkladech vynesla raketa Atlas V.

Jedná se o druhý testovací let modulu CST-100 Starliner, který má prokázat, že je bezpečný pro přepravu osob. První se uskutečnil již v roce 2019, tehdy se však loď kvůli závadě musela předčasně vrátit na Zemi, aniž dosáhla ISS. V srpnu 2021 pak musel být test chvíli před startem zrušen kvůli problému s ventily.

Potížím se nevyhnul Boeing ani při nynější misi. Krátce po startu selhaly u Starlineru dva z jeho dvanácti motorů a firma rovněž uvedla, že monitoruje nečekané chování systému kontroly teploty. Teplota modulu ale prý zůstává stabilní.

Boeing věří, že se po firmě SpaceX miliardáře Elona Muska stane druhou společností, která bude fungovat jako „taxi“ pro astronauty Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). SpaceX ve svém vlastním modulu Dragon již přepravila na oběžnou dráhu osmnáct astronautů a čtyři vesmírné turisty.

Starliner dovezl na 230 kilogramů zásob pro ISS, která obíhá kolem Země ve výšce asi čtyři sta kilometrů. Modul má u stanice zůstat pět dní, než se vydá zpět na Zemi a přistane na letecké základně White Sands ve státě Nové Mexiko.

Na palubě letí jen figurína

Jediným pasažérem kosmické lodi je tentokrát figurína Rosie the Rocketeer, která dostala jméno po hrdince 2. světové války známé jako Rosie the Riveter – Růženka Nýtovačka. Stala se ikonou žen, jež pracovaly za války v továrnách a loděnicích a podílely se na výrobě munice pro armádu.

První let kosmické lodi s posádkou chce Boeing uskutečnit do konce tohoto roku. Přesný časový harmonogram však bude záviset na tom, jak se modul osvědčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
31. 8. 2026

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
31. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.