Lidstvo bude největší kolem roku 2040. Pak se začne rychle zmenšovat, říká nová prognóza

Počet lidí na planetě Zemi by podle nové prognózy projektu Earth4All mohl dosáhnout maxima 8,5 miliardy už v roce 2040 a do konce století výrazně klesnout. OSN přitom ve své zprávě zveřejněné loni v létě předpověděla, že počet lidí bude nejvyšší až v roce 2080, a to na úrovni 10,4 miliardy, připomíná agentura DPA.

Od poloviny 20. století Země zažívá silný nárůst počtu obyvatel, mezi roky 1950 a 2020 se podle údajů OSN více než ztrojnásobil. Loni v listopadu jich bylo osm miliard. V souvislosti s tímto vývojem se mluví o hrozící „explozi populační bomby“.

Podle studie vypracované pro institut Římský klub existují dva scénáře vývoje světové populace. Podle prvního se svět po ekonomické stránce bude vyvíjet podobně jako v posledních 50 letech. Pak počet obyvatel dosáhne svého maxima v roce 2046 pod úrovní devíti miliard a do roku 2100 klesne na 7,3 miliardy.

Nastanou regionální kolapsy

„Ačkoliv tento scénář nepočítá s celkovým ekologickým nebo klimatickým kolapsem, zvyšuje se pravděpodobnost, že takový vývoj nastane v desetiletích do roku 2050 v regionálním měřítku. Toto riziko je mimořádně vysoké v zemích s nejzranitelnějšími a špatně spravovanými ekonomikami,“ upozorňují autoři zprávy z projektu Earth4All.

V něm se spojili vědci z předních evropských institucí zabývajících se životním prostředím a ekonomikou, jako je Postupimský ústav pro výzkum dopadu změny klimatu nebo norská vysoká ekonomická škola BI. Zpráva vznikla za použití nové metodologie, která bere v potaz sociální a ekonomické faktory, které mají prokazatelný vliv na míru porodnosti.

8 minut
Demograf Tomáš Fiala o stoupajícím počtu lidské populace
Zdroj: ČT24

Podle druhého scénáře by populace dosáhla maximálního počtu 8,5 miliardy v roce 2040 a pak do roku 2100 klesla zhruba na přibližně šest miliard. Stalo by se tak za předpokladu, že by vlády po celém světě zvýšily daně bohatým a investovaly do vzdělání, sociálních služeb a posílení rovnosti ve společnosti.

Osud porodnosti není v rukou Evropy

Demografové upozorňují, že to, kdy počet obyvatel planety dosáhne vrcholu, závisí hlavně na vývoji v zemích s nejvyšší mírou porodnosti. Klesne, pokud se tam zlepší životní podmínky.

„Víme, že rychlý ekonomický rozvoj v zemích s nízkými příjmy má enormní dopad na počty narozených dětí,“ cituje agentura DPA Pera Espena Stoknese, vedoucího projektu Earth4All. „Míra porodnosti klesá, když dívky získají přístup ke vzdělání a když je posíleno ekonomické postavení žen a dostupnost zdravotní péče,“ vysvětlil.

Pokud by se množství lidí na Zemi vyvíjelo podle druhého scénáře, znamenalo by to velký přínos pro společnost i životní prostředí. „Toto nám dává důkazy pro to, abychom se domnívali, že populační bomba nevybuchne, ale stále z hlediska životního prostředí stojíme před velkou výzvou. Musíme vyvinout hodně snahy, abychom se vypořádali se současným chápáním možnosti rozvoje, které je založené na nadměrné spotřebě a nadměrné výrobě,“ cituje The Guardian Bena Callegariho, jednoho z autorů zprávy.

Ta také upozorňuje, že pokles obyvatel může znamenat i nové problémy. Může vést k většímu tlaku na zdravotnictví spojenému se stárnutí populace, úbytku ekonomicky aktivních lidí. Toto zažívá Japonsko nebo Korea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 18 mminutami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 1 hhodinou

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 4 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 18 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 20 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...