Lidstvo bude největší kolem roku 2040. Pak se začne rychle zmenšovat, říká nová prognóza

Počet lidí na planetě Zemi by podle nové prognózy projektu Earth4All mohl dosáhnout maxima 8,5 miliardy už v roce 2040 a do konce století výrazně klesnout. OSN přitom ve své zprávě zveřejněné loni v létě předpověděla, že počet lidí bude nejvyšší až v roce 2080, a to na úrovni 10,4 miliardy, připomíná agentura DPA.

Od poloviny 20. století Země zažívá silný nárůst počtu obyvatel, mezi roky 1950 a 2020 se podle údajů OSN více než ztrojnásobil. Loni v listopadu jich bylo osm miliard. V souvislosti s tímto vývojem se mluví o hrozící „explozi populační bomby“.

Podle studie vypracované pro institut Římský klub existují dva scénáře vývoje světové populace. Podle prvního se svět po ekonomické stránce bude vyvíjet podobně jako v posledních 50 letech. Pak počet obyvatel dosáhne svého maxima v roce 2046 pod úrovní devíti miliard a do roku 2100 klesne na 7,3 miliardy.

Nastanou regionální kolapsy

„Ačkoliv tento scénář nepočítá s celkovým ekologickým nebo klimatickým kolapsem, zvyšuje se pravděpodobnost, že takový vývoj nastane v desetiletích do roku 2050 v regionálním měřítku. Toto riziko je mimořádně vysoké v zemích s nejzranitelnějšími a špatně spravovanými ekonomikami,“ upozorňují autoři zprávy z projektu Earth4All.

V něm se spojili vědci z předních evropských institucí zabývajících se životním prostředím a ekonomikou, jako je Postupimský ústav pro výzkum dopadu změny klimatu nebo norská vysoká ekonomická škola BI. Zpráva vznikla za použití nové metodologie, která bere v potaz sociální a ekonomické faktory, které mají prokazatelný vliv na míru porodnosti.

8 minut
Demograf Tomáš Fiala o stoupajícím počtu lidské populace
Zdroj: ČT24

Podle druhého scénáře by populace dosáhla maximálního počtu 8,5 miliardy v roce 2040 a pak do roku 2100 klesla zhruba na přibližně šest miliard. Stalo by se tak za předpokladu, že by vlády po celém světě zvýšily daně bohatým a investovaly do vzdělání, sociálních služeb a posílení rovnosti ve společnosti.

Osud porodnosti není v rukou Evropy

Demografové upozorňují, že to, kdy počet obyvatel planety dosáhne vrcholu, závisí hlavně na vývoji v zemích s nejvyšší mírou porodnosti. Klesne, pokud se tam zlepší životní podmínky.

„Víme, že rychlý ekonomický rozvoj v zemích s nízkými příjmy má enormní dopad na počty narozených dětí,“ cituje agentura DPA Pera Espena Stoknese, vedoucího projektu Earth4All. „Míra porodnosti klesá, když dívky získají přístup ke vzdělání a když je posíleno ekonomické postavení žen a dostupnost zdravotní péče,“ vysvětlil.

Pokud by se množství lidí na Zemi vyvíjelo podle druhého scénáře, znamenalo by to velký přínos pro společnost i životní prostředí. „Toto nám dává důkazy pro to, abychom se domnívali, že populační bomba nevybuchne, ale stále z hlediska životního prostředí stojíme před velkou výzvou. Musíme vyvinout hodně snahy, abychom se vypořádali se současným chápáním možnosti rozvoje, které je založené na nadměrné spotřebě a nadměrné výrobě,“ cituje The Guardian Bena Callegariho, jednoho z autorů zprávy.

Ta také upozorňuje, že pokles obyvatel může znamenat i nové problémy. Může vést k většímu tlaku na zdravotnictví spojenému se stárnutí populace, úbytku ekonomicky aktivních lidí. Toto zažívá Japonsko nebo Korea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 31 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 18 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 20 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025
Načítání...