Lidstvo bude největší kolem roku 2040. Pak se začne rychle zmenšovat, říká nová prognóza

Počet lidí na planetě Zemi by podle nové prognózy projektu Earth4All mohl dosáhnout maxima 8,5 miliardy už v roce 2040 a do konce století výrazně klesnout. OSN přitom ve své zprávě zveřejněné loni v létě předpověděla, že počet lidí bude nejvyšší až v roce 2080, a to na úrovni 10,4 miliardy, připomíná agentura DPA.

Od poloviny 20. století Země zažívá silný nárůst počtu obyvatel, mezi roky 1950 a 2020 se podle údajů OSN více než ztrojnásobil. Loni v listopadu jich bylo osm miliard. V souvislosti s tímto vývojem se mluví o hrozící „explozi populační bomby“.

Podle studie vypracované pro institut Římský klub existují dva scénáře vývoje světové populace. Podle prvního se svět po ekonomické stránce bude vyvíjet podobně jako v posledních 50 letech. Pak počet obyvatel dosáhne svého maxima v roce 2046 pod úrovní devíti miliard a do roku 2100 klesne na 7,3 miliardy.

Nastanou regionální kolapsy

„Ačkoliv tento scénář nepočítá s celkovým ekologickým nebo klimatickým kolapsem, zvyšuje se pravděpodobnost, že takový vývoj nastane v desetiletích do roku 2050 v regionálním měřítku. Toto riziko je mimořádně vysoké v zemích s nejzranitelnějšími a špatně spravovanými ekonomikami,“ upozorňují autoři zprávy z projektu Earth4All.

V něm se spojili vědci z předních evropských institucí zabývajících se životním prostředím a ekonomikou, jako je Postupimský ústav pro výzkum dopadu změny klimatu nebo norská vysoká ekonomická škola BI. Zpráva vznikla za použití nové metodologie, která bere v potaz sociální a ekonomické faktory, které mají prokazatelný vliv na míru porodnosti.

8 minut
Demograf Tomáš Fiala o stoupajícím počtu lidské populace
Zdroj: ČT24

Podle druhého scénáře by populace dosáhla maximálního počtu 8,5 miliardy v roce 2040 a pak do roku 2100 klesla zhruba na přibližně šest miliard. Stalo by se tak za předpokladu, že by vlády po celém světě zvýšily daně bohatým a investovaly do vzdělání, sociálních služeb a posílení rovnosti ve společnosti.

Osud porodnosti není v rukou Evropy

Demografové upozorňují, že to, kdy počet obyvatel planety dosáhne vrcholu, závisí hlavně na vývoji v zemích s nejvyšší mírou porodnosti. Klesne, pokud se tam zlepší životní podmínky.

„Víme, že rychlý ekonomický rozvoj v zemích s nízkými příjmy má enormní dopad na počty narozených dětí,“ cituje agentura DPA Pera Espena Stoknese, vedoucího projektu Earth4All. „Míra porodnosti klesá, když dívky získají přístup ke vzdělání a když je posíleno ekonomické postavení žen a dostupnost zdravotní péče,“ vysvětlil.

Pokud by se množství lidí na Zemi vyvíjelo podle druhého scénáře, znamenalo by to velký přínos pro společnost i životní prostředí. „Toto nám dává důkazy pro to, abychom se domnívali, že populační bomba nevybuchne, ale stále z hlediska životního prostředí stojíme před velkou výzvou. Musíme vyvinout hodně snahy, abychom se vypořádali se současným chápáním možnosti rozvoje, které je založené na nadměrné spotřebě a nadměrné výrobě,“ cituje The Guardian Bena Callegariho, jednoho z autorů zprávy.

Ta také upozorňuje, že pokles obyvatel může znamenat i nové problémy. Může vést k většímu tlaku na zdravotnictví spojenému se stárnutí populace, úbytku ekonomicky aktivních lidí. Toto zažívá Japonsko nebo Korea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 20 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...