Lidstvo bude největší kolem roku 2040. Pak se začne rychle zmenšovat, říká nová prognóza

Počet lidí na planetě Zemi by podle nové prognózy projektu Earth4All mohl dosáhnout maxima 8,5 miliardy už v roce 2040 a do konce století výrazně klesnout. OSN přitom ve své zprávě zveřejněné loni v létě předpověděla, že počet lidí bude nejvyšší až v roce 2080, a to na úrovni 10,4 miliardy, připomíná agentura DPA.

Od poloviny 20. století Země zažívá silný nárůst počtu obyvatel, mezi roky 1950 a 2020 se podle údajů OSN více než ztrojnásobil. Loni v listopadu jich bylo osm miliard. V souvislosti s tímto vývojem se mluví o hrozící „explozi populační bomby“.

Podle studie vypracované pro institut Římský klub existují dva scénáře vývoje světové populace. Podle prvního se svět po ekonomické stránce bude vyvíjet podobně jako v posledních 50 letech. Pak počet obyvatel dosáhne svého maxima v roce 2046 pod úrovní devíti miliard a do roku 2100 klesne na 7,3 miliardy.

Nastanou regionální kolapsy

„Ačkoliv tento scénář nepočítá s celkovým ekologickým nebo klimatickým kolapsem, zvyšuje se pravděpodobnost, že takový vývoj nastane v desetiletích do roku 2050 v regionálním měřítku. Toto riziko je mimořádně vysoké v zemích s nejzranitelnějšími a špatně spravovanými ekonomikami,“ upozorňují autoři zprávy z projektu Earth4All.

V něm se spojili vědci z předních evropských institucí zabývajících se životním prostředím a ekonomikou, jako je Postupimský ústav pro výzkum dopadu změny klimatu nebo norská vysoká ekonomická škola BI. Zpráva vznikla za použití nové metodologie, která bere v potaz sociální a ekonomické faktory, které mají prokazatelný vliv na míru porodnosti.

Nahrávám video

Podle druhého scénáře by populace dosáhla maximálního počtu 8,5 miliardy v roce 2040 a pak do roku 2100 klesla zhruba na přibližně šest miliard. Stalo by se tak za předpokladu, že by vlády po celém světě zvýšily daně bohatým a investovaly do vzdělání, sociálních služeb a posílení rovnosti ve společnosti.

Osud porodnosti není v rukou Evropy

Demografové upozorňují, že to, kdy počet obyvatel planety dosáhne vrcholu, závisí hlavně na vývoji v zemích s nejvyšší mírou porodnosti. Klesne, pokud se tam zlepší životní podmínky.

„Víme, že rychlý ekonomický rozvoj v zemích s nízkými příjmy má enormní dopad na počty narozených dětí,“ cituje agentura DPA Pera Espena Stoknese, vedoucího projektu Earth4All. „Míra porodnosti klesá, když dívky získají přístup ke vzdělání a když je posíleno ekonomické postavení žen a dostupnost zdravotní péče,“ vysvětlil.

Pokud by se množství lidí na Zemi vyvíjelo podle druhého scénáře, znamenalo by to velký přínos pro společnost i životní prostředí. „Toto nám dává důkazy pro to, abychom se domnívali, že populační bomba nevybuchne, ale stále z hlediska životního prostředí stojíme před velkou výzvou. Musíme vyvinout hodně snahy, abychom se vypořádali se současným chápáním možnosti rozvoje, které je založené na nadměrné spotřebě a nadměrné výrobě,“ cituje The Guardian Bena Callegariho, jednoho z autorů zprávy.

Ta také upozorňuje, že pokles obyvatel může znamenat i nové problémy. Může vést k většímu tlaku na zdravotnictví spojenému se stárnutí populace, úbytku ekonomicky aktivních lidí. Toto zažívá Japonsko nebo Korea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 56 mminutami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 6 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 8 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.