Liberecká univerzita vyvinula novou technologii pro výrobu nanovláken

Technická univerzita v Liberci vyvinula novou technologii pro výrobu materiálů s nanovlákny, využívá při ní střídavé napětí. Proces výroby je díky tomu šestkrát až desetkrát rychlejší než při nanášení nanovláken stejnosměrným proudem. Novinářům to dnes řekl vedoucí katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů fakulty textilní David Lukáš.

Na vývoji začali vědci z fakulty strojní, fakulty textilní a ústavu pro nanomateriály pracovat před pěti lety. Unikátnost nové technologie spočívá právě ve využití střídavého napětí při zvlákňování polymerů, založena je na třech vynálezech. Původní objev průmyslové výroby nanovláken týmu Oldřicha Jirsáka využíval stejnosměrný proud.

Novou technologii si nechala univerzita patentovat, zatím se hodí zejména na výrobu přízí a lineárních materiálů. Princip lze zjednodušeně popsat tak, že při využití střídavého napětí se vyrábí nanovlákna v podobě kompaktního kouře, který se dá zachytit na rotující přízi. „Nanovlákenný materiál obalí pevné jádro tvořené klasickou přízí,“ dodal Lukáš.

Velký byznys s nanotechnologiemi

Výsledkem vývoje je unikátní linka na výrobu lineárního kompozitního materiálu s obsahem nanovláken. Zařízení před několika týdny získalo Zlatou medaili v kategorii Inovační zpracovatelská technologie na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Dvě tyto linky už univerzita prodala pro laboratorní účely a škola je v kontaktu s dalšími českými firmami.

Podle libereckých vědců lze zařízení využít v oblasti filtrace a speciálních technických tkanin a pletenin nebo třeba ve zdravotnictví. Zejména v regenerativní medicíně a tkáňovém inženýrství. „Možné jsou například oční drény při operativním léčení zeleného zákalu, kýlní síťky či jakékoliv krycí a obvazové materiály,“ dodal Lukáš. Možné jiné využití podle něj ukáže další výzkum.

Nadále využitelná je podle vědců i původní technologie založená na stejnosměrném proudu. „Tyto dvě technologie si nekonkurují, ale naopak se vhodně doplňují,“ řekl člen vývojového týmu Pavel Pokorný. Původní technologie je vhodná hlavně pro výrobu vrstev, to se dá využít například pro filtry nebo jako membrány do bund náhradou za goretex.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 4 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 4 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 7 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.