Liberecká univerzita vyvinula novou technologii pro výrobu nanovláken

Technická univerzita v Liberci vyvinula novou technologii pro výrobu materiálů s nanovlákny, využívá při ní střídavé napětí. Proces výroby je díky tomu šestkrát až desetkrát rychlejší než při nanášení nanovláken stejnosměrným proudem. Novinářům to dnes řekl vedoucí katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů fakulty textilní David Lukáš.

Na vývoji začali vědci z fakulty strojní, fakulty textilní a ústavu pro nanomateriály pracovat před pěti lety. Unikátnost nové technologie spočívá právě ve využití střídavého napětí při zvlákňování polymerů, založena je na třech vynálezech. Původní objev průmyslové výroby nanovláken týmu Oldřicha Jirsáka využíval stejnosměrný proud.

Novou technologii si nechala univerzita patentovat, zatím se hodí zejména na výrobu přízí a lineárních materiálů. Princip lze zjednodušeně popsat tak, že při využití střídavého napětí se vyrábí nanovlákna v podobě kompaktního kouře, který se dá zachytit na rotující přízi. „Nanovlákenný materiál obalí pevné jádro tvořené klasickou přízí,“ dodal Lukáš.

Velký byznys s nanotechnologiemi

Výsledkem vývoje je unikátní linka na výrobu lineárního kompozitního materiálu s obsahem nanovláken. Zařízení před několika týdny získalo Zlatou medaili v kategorii Inovační zpracovatelská technologie na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Dvě tyto linky už univerzita prodala pro laboratorní účely a škola je v kontaktu s dalšími českými firmami.

Podle libereckých vědců lze zařízení využít v oblasti filtrace a speciálních technických tkanin a pletenin nebo třeba ve zdravotnictví. Zejména v regenerativní medicíně a tkáňovém inženýrství. „Možné jsou například oční drény při operativním léčení zeleného zákalu, kýlní síťky či jakékoliv krycí a obvazové materiály,“ dodal Lukáš. Možné jiné využití podle něj ukáže další výzkum.

Nadále využitelná je podle vědců i původní technologie založená na stejnosměrném proudu. „Tyto dvě technologie si nekonkurují, ale naopak se vhodně doplňují,“ řekl člen vývojového týmu Pavel Pokorný. Původní technologie je vhodná hlavně pro výrobu vrstev, to se dá využít například pro filtry nebo jako membrány do bund náhradou za goretex.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 50 mminutami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 2 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.