Liberecká univerzita vyvinula novou technologii pro výrobu nanovláken

Technická univerzita v Liberci vyvinula novou technologii pro výrobu materiálů s nanovlákny, využívá při ní střídavé napětí. Proces výroby je díky tomu šestkrát až desetkrát rychlejší než při nanášení nanovláken stejnosměrným proudem. Novinářům to dnes řekl vedoucí katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů fakulty textilní David Lukáš.

Na vývoji začali vědci z fakulty strojní, fakulty textilní a ústavu pro nanomateriály pracovat před pěti lety. Unikátnost nové technologie spočívá právě ve využití střídavého napětí při zvlákňování polymerů, založena je na třech vynálezech. Původní objev průmyslové výroby nanovláken týmu Oldřicha Jirsáka využíval stejnosměrný proud.

Novou technologii si nechala univerzita patentovat, zatím se hodí zejména na výrobu přízí a lineárních materiálů. Princip lze zjednodušeně popsat tak, že při využití střídavého napětí se vyrábí nanovlákna v podobě kompaktního kouře, který se dá zachytit na rotující přízi. „Nanovlákenný materiál obalí pevné jádro tvořené klasickou přízí,“ dodal Lukáš.

Velký byznys s nanotechnologiemi

Výsledkem vývoje je unikátní linka na výrobu lineárního kompozitního materiálu s obsahem nanovláken. Zařízení před několika týdny získalo Zlatou medaili v kategorii Inovační zpracovatelská technologie na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Dvě tyto linky už univerzita prodala pro laboratorní účely a škola je v kontaktu s dalšími českými firmami.

Podle libereckých vědců lze zařízení využít v oblasti filtrace a speciálních technických tkanin a pletenin nebo třeba ve zdravotnictví. Zejména v regenerativní medicíně a tkáňovém inženýrství. „Možné jsou například oční drény při operativním léčení zeleného zákalu, kýlní síťky či jakékoliv krycí a obvazové materiály,“ dodal Lukáš. Možné jiné využití podle něj ukáže další výzkum.

Nadále využitelná je podle vědců i původní technologie založená na stejnosměrném proudu. „Tyto dvě technologie si nekonkurují, ale naopak se vhodně doplňují,“ řekl člen vývojového týmu Pavel Pokorný. Původní technologie je vhodná hlavně pro výrobu vrstev, to se dá využít například pro filtry nebo jako membrány do bund náhradou za goretex.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby mezi sebou šíří drby o moči a vodě

Houbové sítě si mezi sebou vyměňují spoustu informací. V novém experimentu japonských mykologů se ukázalo, že si předávají odlišné informace v závislosti na tom, jestli na ně dopadají kapky vody nebo moči. A tato komunikace je opravdu bleskurychlá.
7. 4. 2026

Artemis II obletěla Měsíc a vrací se k Zemi

Čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion splnili hlavní cíl mise Artemis II. Dokázali proletět kolem Měsíce, vyfotografovali ho z odvrácené strany a nyní už směřují k Zemi, kde by měli přistát v noci z pátku na sobotu.
7. 4. 2026

Na obloze září zelená kometa. Brzy může být vidět pouhým okem

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.
7. 4. 2026

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
7. 4. 2026
Načítání...