Letošní hurikánová sezona bude nadprůměrně silná, varují první předpovědi

Po loňské rekordní sezoně hurikánů v Atlantiku se podle prvních předpovědí jeví jako pravděpodobné, že rok 2021 bude šestým nadprůměrným rokem za sebou. A navíc je nadprůměrně pravděpodobné, že se hurikány budou dostávat i na severoamerickou pevninu i ostrovy v Karibiku.

Nadcházející sezona hurikánů v Atlantiku opět přinese velmi aktivní rok. Jednu z nejuznávanějších a nejdůvěryhodnějších předpovědí pro období hurikánů předkládá tým vědců Coloradské státní univerzity (CSU) vedený doktorem Philem Klotzbachem.

Pro rok 2021 tým CSU předpovídá 17 pojmenovaných tropických cyklonů, včetně 8 hurikánů a také čtyř silných hurikánů. Přitom platí, že průměrná hurikánová sezona obvykle přináší 14 pojmenovaných tropických bouří, 7 hurikánů a tří silných hurikánů.

Tropická bouře už má sice typický rotující tvar, nevzniká u ní ale ještě oko uprostřed oblačnosti a rychlosti větru jsou nižší než 117 kilometrů v hodině. Jako silné hurikány se pak označují bouře třetí a vyšší kategorie na Saffirově-Simpsonově hurikánové stupnici, tedy s rychlostí větru přesahující 178 kilometrů za hodinu. 

Nebezpečná sezona

Oficiální období hurikánů v Atlantiku trvá od 1. června do 30. listopadu. Dlouhodobý průměr pojmenovaných bouří za posledních 70 let (tedy mezi roky 1951 a 2019) je jedenáct. Krátkodobý průměr za posledních 15 let (mezi lety 1995 a 2019) je čtrnáct pojmenovaných bouří. Tato čísla ukazují, že hurikánů i jiných silných bouří v Atlantiku v poslední době přibývá – jedním z hlavních důvodů je zřejmě klimatická změna.

  • Hurikán je jeden z lokálních názvů pro takzvanou tropickou cyklonu. Jde vlastně o oblast tlakové níže, která má podobu víru s typickým okem uprostřed. Vzniká, když se voda v moři ohřeje na teplotu nad 26 stupňů. 
  • „Může vzniknout nad tropickým oceánem, kde se odpařuje velké množství vodní páry. Jak vzduch stoupá, ochlazuje se a vodní pára kondenzuje – vznikají oblačné kapičky. Přitom se uvolňuje teplo, které umožňuje, aby vzduch stoupal do výšek přes 15 kilometrů,“ popisuje Miloslav Müller z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
  • „Ve fázi plného vývoje se uprostřed objevuje oko, tedy uzavřená oblast bez oblačnosti. Ta zde chybí proto, že na rozdíl od okolních oblaků v prostoru oka dochází k sestupům vzduchu,“ říká Müller.

Velmi znepokojivou součástí předpovědi pro nadcházející hurikánovou sezonu je vysoká pravděpodobnost (téměř 70 procent) většího množství hurikánů podél pobřeží Spojených států a v Karibiku. Typická sezona má přitom zhruba padesátiprocentní pravděpodobnost, že zasáhne americkou pevninu.

Rekordní rok

Během loňské hurikánové sezony meteorologové v oblasti Atlantiku pojmenovali 30 tropických bouří. Loňský rok tak v počtu tropických bouří překonal dosud rekordní rok 2005, kdy jich meteorologové během hurikánové sezony pojmenovali 28. Zvláště nechvalně se tehdy proslavila Katrina, která na konci srpna způsobila obrovské škody na jihu Spojených států.

 Kvůli velkému počtu bouří museli dokonce meteorologové při jejich pojmenovávání přejít na písmena řecké abecedy. Pro bouře zformované v Atlantiku je totiž na každý rok na seznamu pouze 21 jmen. 

Hurikánů a bouří přibývá

Za silnějšími a četnějšími tropickými bouřemi podle odborníků mimo jiné stojí změna klimatu. Nárůst jejich počtu by také mohl být spojen s regionálním snížením znečištění ozvduší nad středním Atlantikem a v neposlední řadě také s jevem La Niňa.

„Jak se planeta otepluje, v tropickém Atlantiku přibývá energie na další a silnější tropické bouře a hurikány,“ vysvětlil Michael Mann z Pensylvánské státní univerzity. „Pokud nastane jev La Niňa – stejně jako tomu je letos – tak se dopad změny klimatu ještě posílí,“ dodal.

Ničivost současných tropických bouří dokládá například loňská Eta, která patřila k vůbec nejsilnějším listopadovým hurikánům, jež byly dosud zaznamenány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 3 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 4 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 7 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 9 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...