Letošní hurikánová sezona bude nadprůměrně silná, varují první předpovědi

Po loňské rekordní sezoně hurikánů v Atlantiku se podle prvních předpovědí jeví jako pravděpodobné, že rok 2021 bude šestým nadprůměrným rokem za sebou. A navíc je nadprůměrně pravděpodobné, že se hurikány budou dostávat i na severoamerickou pevninu i ostrovy v Karibiku.

Nadcházející sezona hurikánů v Atlantiku opět přinese velmi aktivní rok. Jednu z nejuznávanějších a nejdůvěryhodnějších předpovědí pro období hurikánů předkládá tým vědců Coloradské státní univerzity (CSU) vedený doktorem Philem Klotzbachem.

Pro rok 2021 tým CSU předpovídá 17 pojmenovaných tropických cyklonů, včetně 8 hurikánů a také čtyř silných hurikánů. Přitom platí, že průměrná hurikánová sezona obvykle přináší 14 pojmenovaných tropických bouří, 7 hurikánů a tří silných hurikánů.

Tropická bouře už má sice typický rotující tvar, nevzniká u ní ale ještě oko uprostřed oblačnosti a rychlosti větru jsou nižší než 117 kilometrů v hodině. Jako silné hurikány se pak označují bouře třetí a vyšší kategorie na Saffirově-Simpsonově hurikánové stupnici, tedy s rychlostí větru přesahující 178 kilometrů za hodinu. 

Nebezpečná sezona

Oficiální období hurikánů v Atlantiku trvá od 1. června do 30. listopadu. Dlouhodobý průměr pojmenovaných bouří za posledních 70 let (tedy mezi roky 1951 a 2019) je jedenáct. Krátkodobý průměr za posledních 15 let (mezi lety 1995 a 2019) je čtrnáct pojmenovaných bouří. Tato čísla ukazují, že hurikánů i jiných silných bouří v Atlantiku v poslední době přibývá – jedním z hlavních důvodů je zřejmě klimatická změna.

  • Hurikán je jeden z lokálních názvů pro takzvanou tropickou cyklonu. Jde vlastně o oblast tlakové níže, která má podobu víru s typickým okem uprostřed. Vzniká, když se voda v moři ohřeje na teplotu nad 26 stupňů. 
  • „Může vzniknout nad tropickým oceánem, kde se odpařuje velké množství vodní páry. Jak vzduch stoupá, ochlazuje se a vodní pára kondenzuje – vznikají oblačné kapičky. Přitom se uvolňuje teplo, které umožňuje, aby vzduch stoupal do výšek přes 15 kilometrů,“ popisuje Miloslav Müller z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
  • „Ve fázi plného vývoje se uprostřed objevuje oko, tedy uzavřená oblast bez oblačnosti. Ta zde chybí proto, že na rozdíl od okolních oblaků v prostoru oka dochází k sestupům vzduchu,“ říká Müller.

Velmi znepokojivou součástí předpovědi pro nadcházející hurikánovou sezonu je vysoká pravděpodobnost (téměř 70 procent) většího množství hurikánů podél pobřeží Spojených států a v Karibiku. Typická sezona má přitom zhruba padesátiprocentní pravděpodobnost, že zasáhne americkou pevninu.

Rekordní rok

Během loňské hurikánové sezony meteorologové v oblasti Atlantiku pojmenovali 30 tropických bouří. Loňský rok tak v počtu tropických bouří překonal dosud rekordní rok 2005, kdy jich meteorologové během hurikánové sezony pojmenovali 28. Zvláště nechvalně se tehdy proslavila Katrina, která na konci srpna způsobila obrovské škody na jihu Spojených států.

 Kvůli velkému počtu bouří museli dokonce meteorologové při jejich pojmenovávání přejít na písmena řecké abecedy. Pro bouře zformované v Atlantiku je totiž na každý rok na seznamu pouze 21 jmen. 

Hurikánů a bouří přibývá

Za silnějšími a četnějšími tropickými bouřemi podle odborníků mimo jiné stojí změna klimatu. Nárůst jejich počtu by také mohl být spojen s regionálním snížením znečištění ozvduší nad středním Atlantikem a v neposlední řadě také s jevem La Niňa.

„Jak se planeta otepluje, v tropickém Atlantiku přibývá energie na další a silnější tropické bouře a hurikány,“ vysvětlil Michael Mann z Pensylvánské státní univerzity. „Pokud nastane jev La Niňa – stejně jako tomu je letos – tak se dopad změny klimatu ještě posílí,“ dodal.

Ničivost současných tropických bouří dokládá například loňská Eta, která patřila k vůbec nejsilnějším listopadovým hurikánům, jež byly dosud zaznamenány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
před 18 hhodinami

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
27. 10. 2026‌‌

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
27. 10. 2026‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
27. 10. 2026‌‌

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
27. 10. 2026‌‌

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
26. 10. 2026‌‌

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.