Letošní hurikánová sezona bude nadprůměrně silná, varují první předpovědi

Po loňské rekordní sezoně hurikánů v Atlantiku se podle prvních předpovědí jeví jako pravděpodobné, že rok 2021 bude šestým nadprůměrným rokem za sebou. A navíc je nadprůměrně pravděpodobné, že se hurikány budou dostávat i na severoamerickou pevninu i ostrovy v Karibiku.

Nadcházející sezona hurikánů v Atlantiku opět přinese velmi aktivní rok. Jednu z nejuznávanějších a nejdůvěryhodnějších předpovědí pro období hurikánů předkládá tým vědců Coloradské státní univerzity (CSU) vedený doktorem Philem Klotzbachem.

Pro rok 2021 tým CSU předpovídá 17 pojmenovaných tropických cyklonů, včetně 8 hurikánů a také čtyř silných hurikánů. Přitom platí, že průměrná hurikánová sezona obvykle přináší 14 pojmenovaných tropických bouří, 7 hurikánů a tří silných hurikánů.

Tropická bouře už má sice typický rotující tvar, nevzniká u ní ale ještě oko uprostřed oblačnosti a rychlosti větru jsou nižší než 117 kilometrů v hodině. Jako silné hurikány se pak označují bouře třetí a vyšší kategorie na Saffirově-Simpsonově hurikánové stupnici, tedy s rychlostí větru přesahující 178 kilometrů za hodinu. 

Nebezpečná sezona

Oficiální období hurikánů v Atlantiku trvá od 1. června do 30. listopadu. Dlouhodobý průměr pojmenovaných bouří za posledních 70 let (tedy mezi roky 1951 a 2019) je jedenáct. Krátkodobý průměr za posledních 15 let (mezi lety 1995 a 2019) je čtrnáct pojmenovaných bouří. Tato čísla ukazují, že hurikánů i jiných silných bouří v Atlantiku v poslední době přibývá – jedním z hlavních důvodů je zřejmě klimatická změna.

  • Hurikán je jeden z lokálních názvů pro takzvanou tropickou cyklonu. Jde vlastně o oblast tlakové níže, která má podobu víru s typickým okem uprostřed. Vzniká, když se voda v moři ohřeje na teplotu nad 26 stupňů. 
  • „Může vzniknout nad tropickým oceánem, kde se odpařuje velké množství vodní páry. Jak vzduch stoupá, ochlazuje se a vodní pára kondenzuje – vznikají oblačné kapičky. Přitom se uvolňuje teplo, které umožňuje, aby vzduch stoupal do výšek přes 15 kilometrů,“ popisuje Miloslav Müller z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
  • „Ve fázi plného vývoje se uprostřed objevuje oko, tedy uzavřená oblast bez oblačnosti. Ta zde chybí proto, že na rozdíl od okolních oblaků v prostoru oka dochází k sestupům vzduchu,“ říká Müller.

Velmi znepokojivou součástí předpovědi pro nadcházející hurikánovou sezonu je vysoká pravděpodobnost (téměř 70 procent) většího množství hurikánů podél pobřeží Spojených států a v Karibiku. Typická sezona má přitom zhruba padesátiprocentní pravděpodobnost, že zasáhne americkou pevninu.

Rekordní rok

Během loňské hurikánové sezony meteorologové v oblasti Atlantiku pojmenovali 30 tropických bouří. Loňský rok tak v počtu tropických bouří překonal dosud rekordní rok 2005, kdy jich meteorologové během hurikánové sezony pojmenovali 28. Zvláště nechvalně se tehdy proslavila Katrina, která na konci srpna způsobila obrovské škody na jihu Spojených států.

 Kvůli velkému počtu bouří museli dokonce meteorologové při jejich pojmenovávání přejít na písmena řecké abecedy. Pro bouře zformované v Atlantiku je totiž na každý rok na seznamu pouze 21 jmen. 

Hurikánů a bouří přibývá

Za silnějšími a četnějšími tropickými bouřemi podle odborníků mimo jiné stojí změna klimatu. Nárůst jejich počtu by také mohl být spojen s regionálním snížením znečištění ozvduší nad středním Atlantikem a v neposlední řadě také s jevem La Niňa.

„Jak se planeta otepluje, v tropickém Atlantiku přibývá energie na další a silnější tropické bouře a hurikány,“ vysvětlil Michael Mann z Pensylvánské státní univerzity. „Pokud nastane jev La Niňa – stejně jako tomu je letos – tak se dopad změny klimatu ještě posílí,“ dodal.

Ničivost současných tropických bouří dokládá například loňská Eta, která patřila k vůbec nejsilnějším listopadovým hurikánům, jež byly dosud zaznamenány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...