Letošní hurikánová sezona bude nadprůměrně silná, varují první předpovědi

Po loňské rekordní sezoně hurikánů v Atlantiku se podle prvních předpovědí jeví jako pravděpodobné, že rok 2021 bude šestým nadprůměrným rokem za sebou. A navíc je nadprůměrně pravděpodobné, že se hurikány budou dostávat i na severoamerickou pevninu i ostrovy v Karibiku.

Nadcházející sezona hurikánů v Atlantiku opět přinese velmi aktivní rok. Jednu z nejuznávanějších a nejdůvěryhodnějších předpovědí pro období hurikánů předkládá tým vědců Coloradské státní univerzity (CSU) vedený doktorem Philem Klotzbachem.

Pro rok 2021 tým CSU předpovídá 17 pojmenovaných tropických cyklonů, včetně 8 hurikánů a také čtyř silných hurikánů. Přitom platí, že průměrná hurikánová sezona obvykle přináší 14 pojmenovaných tropických bouří, 7 hurikánů a tří silných hurikánů.

Tropická bouře už má sice typický rotující tvar, nevzniká u ní ale ještě oko uprostřed oblačnosti a rychlosti větru jsou nižší než 117 kilometrů v hodině. Jako silné hurikány se pak označují bouře třetí a vyšší kategorie na Saffirově-Simpsonově hurikánové stupnici, tedy s rychlostí větru přesahující 178 kilometrů za hodinu. 

Nebezpečná sezona

Oficiální období hurikánů v Atlantiku trvá od 1. června do 30. listopadu. Dlouhodobý průměr pojmenovaných bouří za posledních 70 let (tedy mezi roky 1951 a 2019) je jedenáct. Krátkodobý průměr za posledních 15 let (mezi lety 1995 a 2019) je čtrnáct pojmenovaných bouří. Tato čísla ukazují, že hurikánů i jiných silných bouří v Atlantiku v poslední době přibývá – jedním z hlavních důvodů je zřejmě klimatická změna.

  • Hurikán je jeden z lokálních názvů pro takzvanou tropickou cyklonu. Jde vlastně o oblast tlakové níže, která má podobu víru s typickým okem uprostřed. Vzniká, když se voda v moři ohřeje na teplotu nad 26 stupňů. 
  • „Může vzniknout nad tropickým oceánem, kde se odpařuje velké množství vodní páry. Jak vzduch stoupá, ochlazuje se a vodní pára kondenzuje – vznikají oblačné kapičky. Přitom se uvolňuje teplo, které umožňuje, aby vzduch stoupal do výšek přes 15 kilometrů,“ popisuje Miloslav Müller z Katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
  • „Ve fázi plného vývoje se uprostřed objevuje oko, tedy uzavřená oblast bez oblačnosti. Ta zde chybí proto, že na rozdíl od okolních oblaků v prostoru oka dochází k sestupům vzduchu,“ říká Müller.

Velmi znepokojivou součástí předpovědi pro nadcházející hurikánovou sezonu je vysoká pravděpodobnost (téměř 70 procent) většího množství hurikánů podél pobřeží Spojených států a v Karibiku. Typická sezona má přitom zhruba padesátiprocentní pravděpodobnost, že zasáhne americkou pevninu.

Rekordní rok

Během loňské hurikánové sezony meteorologové v oblasti Atlantiku pojmenovali 30 tropických bouří. Loňský rok tak v počtu tropických bouří překonal dosud rekordní rok 2005, kdy jich meteorologové během hurikánové sezony pojmenovali 28. Zvláště nechvalně se tehdy proslavila Katrina, která na konci srpna způsobila obrovské škody na jihu Spojených států.

 Kvůli velkému počtu bouří museli dokonce meteorologové při jejich pojmenovávání přejít na písmena řecké abecedy. Pro bouře zformované v Atlantiku je totiž na každý rok na seznamu pouze 21 jmen. 

Hurikánů a bouří přibývá

Za silnějšími a četnějšími tropickými bouřemi podle odborníků mimo jiné stojí změna klimatu. Nárůst jejich počtu by také mohl být spojen s regionálním snížením znečištění ozvduší nad středním Atlantikem a v neposlední řadě také s jevem La Niňa.

„Jak se planeta otepluje, v tropickém Atlantiku přibývá energie na další a silnější tropické bouře a hurikány,“ vysvětlil Michael Mann z Pensylvánské státní univerzity. „Pokud nastane jev La Niňa – stejně jako tomu je letos – tak se dopad změny klimatu ještě posílí,“ dodal.

Ničivost současných tropických bouří dokládá například loňská Eta, která patřila k vůbec nejsilnějším listopadovým hurikánům, jež byly dosud zaznamenány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 4 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 7 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 11 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 21 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...