Laskavost pomáhá mozku, tvrdí věda. Proti depresi funguje dobrovolnictví

Před Vánocemi se všichni stáváme lepšími, či se o to alespoň pokoušíme. A jestliže věnujeme trochu času dobrovolné pomoci druhým, můžeme tak ukázat, že jsme doopravdy lepší. Kromě toho, že prokazujeme dobro druhým, pomáháme i sami sobě, píše italský deník Corriere della Sera.

Dobrovolnictví prospívá mozku: neurolog z Wisconsinské univerzity Richard Davidson po delší dobu studoval účinky laskavosti a empatie na mozek a zjistil, že se jeho činnost mění podle toho, zda se chováme egoisticky, sobecky, nebo naopak s porozuměním vůči druhému.

„Když děláme něco sami pro sebe, jsou pozitivní emoce, které prožíváme, prchavé a závisejí na vnějších podmínkách. Když naopak děláme něco pro druhé, pozitivní emoce mají delší trvání a přesahují okamžik, kdy jsme učinili to, co je vyvolalo,“ říká.

Kdo se zabývá dobrovolnictvím, je spokojenější se sebou samým a se svým životem. Ukázala to studie Exeterské univerzity v Británii, v jejímž rámci se analyzovaly výsledky 40 výzkumů týkajících se působení dobrovolnictví. Vyplynulo z ní, že pomoc druhým zvyšuje celkový pocit pohody.

Dobrovolnictvím proti depresím

Tentýž výzkum ukázal, že kdo se věnuje dobrovolnictví, těší se lepšímu duševnímu zdraví a hrozí mu jen minimální nebezpečí, že propadne úzkostem a depresi. „Při dobrovolnické činnosti je třeba vědět, že poskytování pomoci druhým nám cosi zase vrací. Jsme-li si vědomi toho, že nám pomoc druhým přináší duchovní prospěch, je to pro nás pozitivní pohnutka,“ vysvětluje autorka britské studie Suzanne Richardsová.

Dobrovolnictví člověku pomáhá najít určitý cíl a necítit se osamělý. Proto se doporučuje lidem, kteří odcházejí do důchodu – dobrovolnictví přispívá k tomu, aby si zachovali pevnější vztah ke společnosti, objevili nové zájmy a měli pocit, že jsou ještě užiteční. To zvyšuje sebedůvěru v životní etapě, která pro někoho může být obtížná.

Některé údaje naznačují, že dobrovolnictví může až o 20 procent snížit úmrtnost. Podle některých výzkumů má pomoc druhým příznivý dopad na duši a prostřednictvím neuroendokrinního a imunitního systému má zřejmě příznivý účinek na celý organismus, a tedy i na délku života.

Dobrovolnictví pomáhá seniorům

Studie lidí v penzi ukázala, že dobrovolnická činnost vykonávaná více než 200 hodin ročně snižuje riziko vysokého krevního tlaku. Dobrovolníci se pohybují více než ti, kteří se druhým nevěnují. Tráví více času na čerstvém vzduchu, a to je podle expertů jeden z důvodů, proč má dobrovolnictví tak příznivý vliv na zdraví.

Klesá rovněž hladina cholesterolu, a to nejen u důchodců, kteří se věnují druhým. Výzkum mezi dospívající mládeží zveřejněný v časopise JAMA Pediatrics ukázal, že i u mladých lidí dobrovolnictví přispívá k lepší pohodě a například snižuje hladinu cholesterolu a dokonce pomáhá udržet si váhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 4 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 7 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 8 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 10 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 11 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 12 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.