Květen byl v Praze nejteplejší za čtvrt tisíciletí. Extrémní horko bylo v celém Česku

Letošní jaro bylo výjimečně rozpálené: květen byl dokonce teplejší než průměrný červen. Průměrná dvouměsíční teplota za duben a květen byla dokonce úplně nejvyšší v dějinách měření na našem území.

V květnu 2018 byla v Praze-Klementinu naměřena průměrná měsíční teplota 19,6 °C. To znamená, že odchylka od normálu 1981–2010 byla +3,7 °C. Měsíc květen byl podle tohoto normálu teplotně mimořádně nadnormální.

„Teplotní odchylka od dřívějšího normálu 1961–1990 byla +4,8 °C. Letošní květen se umístil na 1. až 2. místě z 244 dosavadních květnů od roku 1775. Byl vyrovnán, nikoli však překonán dosavadní rekordní květen 1811,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav. Podobně teplotně nadprůměrné bylo i celé letošní jaro.

  • Pravidelná meteorologická měření na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752. Nebyla to však první přístrojová měření v českých zemích. Éra instrumentálního pozorování počíná u nás již o 40–50 let dříve. Leckdy se však nejednalo o systematická pozorování, která navíc mnohdy nebyla publikována, a záznamy o nich se dochovaly pouze v soukromé korespondenci, v kalendářích či farních kronikách.
  • Rovněž samotná klementinská měření teploty a tlaku vzduchu jsou do roku 1774 značně neúplná. Dochovaly se záznamy o nejvyšších a nejnižších teplotách a tlaku vzduchu z jednotlivých měsíců roku 1752, měsíční extrémy a průměry barometrického tlaku z let 1752, 1769–1793, součty ranní a odpolední teploty a průměrné měsíční teploty v období 1771–1793 a rovněž průměrné měsíční teploty pro vybrané měsíce v období 1769–1774.
  • Za počátek klementinské řady se považuje rok 1775.  (CHMI.CZ)

Jaro 2018 (tedy měsíce březen až květen) mělo v Klementinu průměrnou teplotu 13,0 °C, což znamená odchylku od normálu 1981–2010 +2,1 °C, odchylka od dřívějšího normálu 1961–1990 byla +3,1 °C a odchylka od dlouhodobého průměru 1775–2014 byla +3,5 °C. Jaro 2018 se umístilo na 2. místě z 244 dosavadních jar od roku 1775, což potvrzuje, že toto jaro bylo teplotně mimořádně nadnormální.

Nejteplejší pražské květny v dějinách

Nejteplejší květen od roku 1775, kdy měření začala, byl letos a v roce 1811. Na třetím místě se umístil květen 1868 s průměrnou teplotou 18,9 °C, na čtvrtém květen 1789 s průměrnou teplotou 18,7 °C. O páté a šesté místo se dělí květen 1800 a 1833 s průměrnou teplotou 18,6 °C. Naopak nejchladnější květen od roku 1775 byl zjištěn v roce 1876 s průměrnou teplotou 10,5 °C.

Průměrné denní teploty v Praze-Klementinu v květnu 2018
Zdroj: http://infomet.cz

Nejvyšší průměrná denní teplota v květnu 2018 byla naměřena dne 31. 5., a to 26,0 °C. Nejnižší průměrná teplota v květnu 2018 byla naměřena dne 16. 5., a to 13,3 °C.

Doba padání rekordů

Letošní duben a květen byly dva po sobě jdoucí měsíce teplotně mimořádně nadnormální. Oba tyto měsíce byly nejteplejší za posledních 200 let, ale před více než 200 lety se vyskytly měsíce stejně teplé nebo teplejší. V případě dubna to byl duben 1800, který byl teplejší než letošní, u května šlo o rok 1811, kdy byl duben stejně teplý jako letos.

Průměrná měsíční teplota na území ČR v měsíci květen v letech 1961 – 2018. Červeně jsou označeny hodnoty 15 °C a vyšší
Zdroj: http://infomet.cz

Průměrná dvouměsíční teplota za duben a květen 17,6 °C byla dosud nejvyšší průměrnou dvouměsíční teplotou za tyto dva měsíce od roku 1775. Až na druhém místě zůstal rok 1800, s průměrnou teplotou 17,4 °C.

A co zbytek území?

Květen 2018 na území České republiky byl teplotně mimořádně nadnormální, průměrná měsíční teplota vzduchu 16,2 °C byla o 3,2 °C vyšší než normál 1981–2010. Letošní květen se tak stává nejteplejším květnem v období od roku 1961, doposud nejteplejší květen z roku 2002 překonal o 0,8 °C. Průměrná teplota za letošní květen převyšuje dokonce i červnový normál (15,8 °C). 

Průběh průměrné denní teploty (TAVG) na území ČR v květnu 2018
Zdroj: http://infomet.cz

Tepleji bylo na území Moravy a Slezska, kde byla průměrná teplota 16,5 °C, průměr na území Čech činí 16,0 °C. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 9 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 10 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 12 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 15 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...